NP č.533 > PříběhZ pokoje do pokojeŠtěpán Materna

Re-use centrum, které dává starému nábytku nový život.

Když si němečtí oficíři během 2. světové války ledabyle típali vajgly o jakýsi cigaretový stoleček, určitě nepřemýšleli o tom, co s tím kusem nábytku bude dál. Stolek snášel jejich hrubé zacházení a všechny je přežil. Dál sloužil v jedné české rodině, pak však skončil uklizen kdesi na půdě. Po letech se z něj stal příliš zbytečný nábytek na užívání, ale příliš cenný na vyhození. Vnuci českého majitele se proto při stěhování obrátili na projekt Z pokoje do pokoje a stolek jim nabídli za odvoz. V naději, že neskončí na skládce nebo jako otop. Dívky z Pokoje do pokoje se stolku ujaly, vlastnoručně jej zrenovovaly a za symbolickou cenu poslaly dál k novému šťastnému majiteli.


To je jen jeden z mnoha příběhů, které projdou nevelkým prostorem na pražské Florenci. Zakladatelka tohoto projektu Zuzana Kuberová studovala ve Švédsku a svůj studentský byt si zařizovala pomocí místních re-use center. Po návratu do Prahy zjistila, že nic takového u nás neexistuje, a jala se přemýšlet, jak myšlenku opětovného využití nábytku přenést do českého prostředí. Pracovala na tom společně s Bárou Kocandovou, když náhle dostaly nabídku od městské části Praha 7 na dočasný pronájem prostoru na rušné ulici Milady Horákové. Z abstraktního přemýšlení se stala potřeba vymyslet velmi konkrétní program na měsíc, a tak vznikly základní kameny Z pokoje do pokoje. Vyzkoušely si, že myšlenka funguje a oslovuje řadu dalších lidí. Dnes už třetím rokem fungují v objektu Bar/ák nedaleko stanice metra Florenc.


Tereza Korbelová nedokázala jen tak projít kolem křesla pohozeného u kontejneru. Musela je odtáhnout k sobě domů a zasadit se o to, aby mělo šanci na další užitečný život. Místo toho, aby se z takového sklonu snažila vyléčit, vyhledala a oslovila Zuzku s Bárou. Vysvětlila jim, jak moc souzní s tím, co dělají, až ji přibraly mezi sebe. Od té doby dělají tohle re-use centrum ve třech. Samy stěhují nábytek, který jim lidé nabídnou za odvoz, samy jej renovují a posílají dál.


„Máte prostor a v něm nábytek. Pak zjistíte, že nábytek potřebujete opravovat, tak si na to pořídíte nářadí. A když už máte nářadí, dáte se dohromady s truhlářem a uspořádáte truhlářské kurzy," vyjmenovává Bára, jak se u nich nabalovala jedna činnost na druhou. „Zařízenou dílnu vás pak napadne nabídnout lidem, kteří rádi kutí, ale nemají vlastní garáž." V současné době opravdu fungují jako re-use centrum spojené se sdílenou dílnou, organizují různé DIY workshopy a poskytují prostor pro akce spojené s myšlenkou znovuužívání věcí. Reportáž z jednoho z jejich kurzů.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Sešit od slova „sešít“ / Štěpán Materna > NP č.525 > DIY Mezi všemi těmi 3D tiskárnami a digitálními kutily 21. století působí hlouček lidí s barevnými papíry a tiskátky jako návštěva ze století předminulého. Nacházíme se na pražském Výstavišti na festivalu Maker fair. U stánku autorského papírnictví Papírna stojí menší stůl, kolem něj sedí šest lidí a soustředí se na krátký výklad instruktora Ondřeje. Začíná workshop zaměřený na ruční výrobu sešitů, kterého jsme se přijeli zúčastnit. číst dále Z pokoje do pokoje / Štěpán Materna > NP č.533 > Příběh Re-use centrum, které dává starému nábytku nový život. číst dále Zůstat aktivní / Štěpán Materna > NP č.523 > Startér Ať už si o společenské, politické nebo jakékoli jiné situaci v Česku myslíte cokoli, asi budete souhlasit, že více aktivních mladých lidí nemůže uškodit. Společnost Člověk v tísni jim jde naproti a rozhodla se je sama vyhledávat. V rámci projektu Jeden svět na školách uspořádala letos už třetí ročník soutěže Hledá se LEADr. číst dále Aby žáci učili učitele / Štěpán Materna > NP č.525 > Startér Robotika je na vzestupu, brzy bude ovlivňovat naše životy. Přesto se o ní na školách moc nedozvíte, možná i proto, že se učitelé tohoto předmětu trochu bojí. Projekt Robici.cz se snaží, aby výuka robotiky byla co nejsnazší. A aby si o ni žáci učitelům sami říkali. číst dále