Vážené čtenářky, vážení čtenáři
Ačkoli Silvestr je ještě před námi a kolem nás zuří obvyklé celoroční bilancování, ti co se řídí církevním kalendářem už žijí v novém roce a radostně adventně očekávají vánoční symbol nového počátku. My se vás v tomto speciálním vydání snažíme vánoční náladou příliš neunavovat, ostatně jak vědí čtenáři Rychlých Šípů, vánoční nálada není nic pěkného. Tentokrát jsme se zaměřili na dary, vánoční symbol z nejotřepanějších, ovšem také na to, co po přílišném rozdávání dárků následuje, tedy dluhy. Tento stín provázející okázalou, nejen sváteční spotřebu je letos nemožné přehlédnout. Vánoční večírky jsou méně okázalé a místo luxusních zbytečností si mnozí budou nadělovat praktické věci, které by bylo třeba tak jako tak pořídit. Líbila by se mi představa, že se nám díky globální krizi vrací skromnost a uměřenost, ale zdá se, že vládci světa spíše dumají, jak povzbudit spotřebu a prodloužit tak večírek aspoň do konce svého volebního období. Nabízí se ale myšlenka, že my šťastní obyvatelé bohatého světa už víc spotřebovávat prostě nedokážeme a možná ani nechceme. Mnozí by jistě spotřebovávali rádi, jen jaksi nemají co. O takových se více dozvíte v příloze UNICEF uvnitř čísla. Ať už patříte mezi potřebné nebo přesycené, věřím, že se vám v zjitřeném adventním čase podaří prožít, že dar i dluh nemusí být jen materiální povahy. Pozoruhodně nazírá problém daru a dluhu jeden z příběhů tisíce a jedné noci. Hrdina v něm všechny své ne právě poctivě nabyté peníze velkoryse rozdává a takto získaný vliv a přátelé ho nejen uchrání před následky, ale přinesou mu i bohatství. Ať už jsou tedy vaše prostředky zasloužené nebo ne, neváhejte se o ně rozdělit, je na to ta nejlepší doba! V referátu a anglické stránce se ještě vracíme k přelomovým americkým volbám. Jestli se vám toto téma zdá už mediálně omleté, doporučuji vaší pozornosti reportáž. O soudobé vážné hudbě si jen tak někde nepočtete, přestože si zasluhuje víc než jen několik posluchačů, kteří si naladí stanici Vltava za hluboké noci.
Alexandr Budka