NP č. 312 | Česko - nehostinná zamě

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
titulek na obálce Vás možná zarazil. Psát o Česku
jako o nehostinné zemi zavání laciným sebemrskačstvím.
Jenže zkušenosti migrantů v Česku
hovoří často jasně. Policejní a byrokratické
obstrukce ztrpčují život lidem jen proto, že
se narodili za našimi hranicemi a teď chtějí
žít uvnitř těchto hranic. Naopak české úřady
nedokážou účinně čelit obchodu s lidmi, vydírání
a vykořisťování, chránit oběti a trestat
viníky (viz s. 6-8 a 10-11). Nejde ale jen o úřady
- dokáže česká společnost brát někoho, kdo
např. neumí plynně česky nebo má jinou barvu
pleti, jako rovnocenného?
Migrace je složitý jev. Netleskáme přesunům lidí
jako „levné pracovní síly" s cílem snížit náklady
místním firmám, přičemž na ně v ubytovnách
a na pracovišti čeká leckdy až polovojenský
režim. Je třeba sledovat podmínky jejich práce
a stavět se proti tomu, aby byla zneužívána.
To ale nic nemění na našem přesvědčení, že
každý má právo na hledání štěstí a že odlišnosti
jsou přínosem, nikoli ohrožením. I proto číslo
o migraci.
Věříme ale, že si i v tomto čísle najdete také
jiná témata. Reportáž jsme v čase prázdnin
a dovolených zaměřili na místo, které si jako
cíl cesty asi vybral málokdo. Albánie dneška
není turistickým rájem, jakým by ho chtěli
mít místní i nadnárodní podnikavci. Není
ani temným místem nebezpečí, jakým ji vidí
převažující stereotyp. Čím tedy je? Dozvíte se
na s. 14-15.
Rubrika dějiny přítomnosti se věnuje smutně
aktuální válce v Gruzii. V Česku má zvláštní
osud - čím méně se o jejích příčinách a okolnostech
ví, tím hlasitěji k ní kdekdo vyslovuje
názor. Zkusili jsme to naopak (s. 16-17). Srdce
příznivců alternativní hudby potěší rozhovor
s Monikou Načevou (s. 18-20). Rozhovor najdete
i v rubrice Uličníci: tentokrát půjde o rozlučku
s naší pravidelnou autorkou Evou Bořutovou.
Za redakci jí přejeme všechno dobré do jejího
literárního i jiného života a těšíme se, že se
s jejím svěžím stylem brzy někde setkáme.
Hezké babí léto přeje
Andrea Novotná