NP č. 316 | Umění ulici

Vážené čtenářky a čtenáři.

Mám to štěstí, že bydlím uprostřed přírody, proto nedostatkem estetických zážitků nestrádám. O to větší šok zažívám při příjezdu do města. V šedivé poušti ulic je člověk vděčný za každé zpestření, proto jsem si zvykl pečlivě sledovat drobná i větší umělecká díla roztroušená po městě. Často se objeví na velmi nečekaných, krkolomných místech a nejde zdaleka jen o obligátní graffiti. Přibývá reliéfů, plastik, samolepek, maleb i zcela nezařaditelných instalací. Mnohdy až po delším čase odhalím, že do městské krajiny a mobiliáře nenápadně zasáhl neznámý umělec. K mnohým objektům jsem si vypěstoval sentimentální vztah, sleduji jejich proměny celé roky a když nakonec podlehnou městskému provozu a definitivně zmizí, je to smutnější, než kdyby lehla popelem celá galerie moderního umění. Věříme, že vám Nový Prostor pomůže lépe odhalovat a rozumět umění, které k vám přichází přímo na ulici. Zkuste si vzpomenout, kdy naposledy jste zašli na výstavu současného umění. Jestli si nevzpomínáte, zkuste to napravit tím, že se budete pozorně dívat, až půjdete příště nějakým podchodem nebo kolem protihlukové zdi. Nikdy nevíte, kde na vás číhá silný umělecký zážitek. Třeba v komiksu, který už dávno není povrchní zábavou pro chvíle, kdy se člověku nechce přemýšlet. Mnohé komiksové hrdiny, kteří se ostatně tak často vyskytují na městských zdech, z hlavy jen tak nedostanete. Hned několik uměleckých žánrů na vás čeká v reportáži o pražském DIY karnevalu. Tanec, hudba, performance, výtvarně pojaté masky a to vše se silným ideovým nábojem. Až se nabažíte všeho toho umění kolem sebe, možná vás zaujmou proměny našich svérázných spoluobčanů, pravicových extremistů. Už to dávno nejsou ti jasně poznatelní, tupí skini, jak je představují mnohá média. Zkultivovali se, přiučili nové propracovanější metody boje a o to jsou nebezpečnější. A opomenout nesmíme ani rozhovor s Erikou Hníkovou, na jejíž působení v Novém Prostoru vděčně vzpomínáme. Užijte si dušičkovou náladu.

Alexandr Budka