NP č. 321 | Vztahy

Vážené čtenářky, vážení čtenáří!

Když jsme si zvolili na redakční schůzce v jakési žoviální náladě za téma dalšího čísla otázku vztahů, pravděpodobně jsme zapomněli přemýšlet nad tím, jaký si tím na sebe pleteme bič. Těžko hledat téma, které by bylo vice abstraktní, leda bychom se snad rozhodli psát o „člověku“. Na druhou stranu ale také těžko hledat téma, o kterém by bylo popsáno tolik papíru. Vztahy táhnou. Regály v knižních supermarketech přetékají bestsellery s kroužky, šipkami a křížky na obálkách, které řeší, z které planety jsou muži a z které ženy, sami si jistě vzpomenete na dobu, kdy různé knižně vydávané zásady „asertivity“ plnily funkci sociálního Desatera. Vlna vztahových reflexí tím nekončí: porůznu dostáváme rady jak vyzrát na agresivního šéfa, vyjít s rodiči nebo sbalit kluka snů. Vztahům totiž neunikne nikdo. Každý má nějakou tu rodinu, partnera, známé nebo práci. A nutno dodat, že každý má také nějakou tu kaňku. Idoly s perlovými svatbami, vnoučaty na prestižních univerzitách a labradorem spokojeně pobíhajícím po zahrádce si pěstujeme jen proto, abychom je mohli s o to větší radostí protáhnout bulvárem, když se odnikud vynoří mladý hoch s jemnými rysy. Kudy do tématu, mimo nějž nestojí nic. Výrobním způsobem novináře je zjednodušení a tak jsme postupovali i my. Do moře vztahů jsme zapustili několik sond, jejichž výsledky vás čekají na následujících stránkách. Dozvíte se něco o vztahových klišé, která fungují jako žádoucí modely i jako zdroje traumat. Připravili jsme reportáž o vrbách, kterým se lidé svěřují – prolínají se v ní povolání psychologů, prostitutek, knězů i kadeřnic. A konečně jsme se zabývali i fenoménem vskutku současným – seznamováním po internetu. Jak se seznámit v prostředí, kde lze bulíkovat snadněji než kdekoli jinde? Vztahům se konečně nevyhneme ani v dalších článcích mimo hlavní téma čísla. Text o historii izraelsko-palestinského konfliktu nabízí myšlenku, že dokud se nestřílí, je dobře.

Tomáš Havlín