Poslední prázdninové číslo patří džungli. Džungle má pověst místa, kam se člověk vydává, když chce na chvíli zmizet z civilizace. Stačí si představit vysoké stromy, vlhkost, neznámé zvuky a něco, co se hýbe v listí. Ale nenechte se zmást, džungle nemusí být opakem civilizace. Je to spíš způsob, jak se na civilizaci podívat z jiné strany.
V pralese může být lékárna ukrytá v kůře stromu. Největší hrozbou nemusí být jaguár, ale komár. A zatímco se v jednom koutě světa snažíme chránit poslední zbytky divočiny, v jiném zjišťujeme, že bez jejího návratu se neobejdeme ani ve městech. Ve městech mohou být stromy klimatickou infrastrukturou.
A pak existuje ještě jedna džungle. Ta z betonu. Megaměsta rostou, desítky milionů lidí na jednom místě znamenají stejný základní problém jako v pralese, všechno je propojené. Voda, vzduch, teplo, odpad, doprava i prostor. Právě odpad je možná nejméně romantickou ukázkou toho, jak snadno se naše představa o džungli rozpadá.
Pojďte se s námi podívat, jak džungle může být laboratoří, lékárnou, domovem, hrozbou i městem.
Téma čísla
Návrat do divočiny? Možná (jen) cesta k obyvatelnějším městům
Asfalt rozpálený sluncem, tropické noci bez ochlazení a stále častější vlny veder. Česká města se mění rychleji, než se na to stíhají připravit. Jednou z cest, jak je ochladit a zvýšit jejich odolnost, může být návrat přírody tam, odkud ji urbanizace postupně vytlačila.
Věda
Laserem za městy, která pohltil prales
Dnešní Indiana Jones nemá klobouk ani bič, ale laserový paprsek. Technologie zvaná LIDAR pomohla archeologům za poslední dvě dekády objevit a zmapovat stovky rozlehlých sídel schovaných v hluboké džungli a lépe porozumět tomu, jak žily dávno zaniklé civilizace.
Téma čísla
Malý hmyz, velká hrozba
Když se řekne nejnebezpečnější zvíře džungle, většina lidí si představí jaguára nebo anakondu. Ve skutečnosti ale každoročně nejvíce lidských životů ukončí tvor velký jen několik milimetrů – komár.
