Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
pojďte s námi otevřít brány lunaparku. Může to být věru zvláštní místo. Za blikajícími světly, hlasitou hudbou a vůní cukrové vaty se skrývá něco mnohem staršího a podstatnějšího, a to lidská touha nechat se ohromit. Lunapark nemusí být jen souborem atrakcí, ale také metaforou pro svět, ve kterém se mísí radost s iluzí neboobdiv s pochybnostmi.
Zavedeme vás do Macaa, kde se hazard proměnil v průmysl a hra už dávno není hrou. Podíváme se na nepálskou pouť, kde se za vstupné prodává lidská odlišnost a kde se člověk musí ptát, kdo je vlastně skutečnou atrakcí. Vrátíme se i do historie pražského Edenu, kde kdysi stával jeden z největších lunaparků meziválečné Evropy – místo, na které se téměř zapomnělo, přestožev něm tisíce lidí hledaly stejné vzrušení jako dnes.
Věnovat se ale budeme také cirkusu, který balancuje mezi tradicí a současným uměním, nebo hudební scéně, která vzniká bez velkých rozpočtů, zato s obrovským nadšením a komunitním duchem.
Přejeme vám pěkné léto!
