Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
sítě si většinou uvědomíme až ve chvíli, kdy přestanou fungovat. Když se zastaví metro, vypadne internet nebo se přetrhne spojení v telefonu. Některé z nich jsou viditelné – koleje, silnice nebo lesknoucí se pavučiny za oknem. Jiné existují jen v datech, vztazích nebo sdílených zkušenostech. V tomto čísle se vydáme právě po stopách sítí. Do podzemí metra, které není jen dopravním systémem, ale také prostorem zapomenutých příběhů. Do digitálního prostředí, kde po sobě každý z nás zanechává stopy a kde se otázka bezpečí stává součástí běžného života. Na silnice, které nemusí vždy spojovat – historie ukazuje, že mohou být i hranicí mezi lidmi. A také do přírody, kde pavoučí sítě připomínají, že promyšlené konstrukce nevznikají jen lidskou rukou. Budeme se věnovat i sítím společenským. Komunitní centra ukazují, že propojení nevzniká samo od sebe, a podobně je tomu u nájemnických iniciativ.
Příjemné čtení!
