NP č. 559 | Vůně
Vůně jako důmyslný vjem, který pomáhá určovat a ladit naše biologické i partnerské vztahy. Vůně jako klíč k sobě samému.Vůně jako marketingový nástroj. Vůně jako rafinované dobrodružství, výzva k pochopení pestrosti světa. Vypravili jsme se za odborníky různého zaměření, aby nám pomohli rozklíčovat, co všechno vůně v našich životech ovlivňují.
Oblíbeným vizuálním klíčem k vůním je obrázek květiny. Přitom to, jak květina voní, je určeno snad všem, krom lidem. Aspoň v tom čistě praktickém, přírodním pojetí. Květiny totiž především voní těm, kdo je mají opylovat, existují i případy, kdy květina voní tak, aby přilákala někoho, kdo ji zbaví škůdce. Prostě si na ně zavolá posilu. Jak v tom figuruje člověk, není úplně známo, Hana Skálová z Botanického ústavu Akademie věd to přisuzuje spíše šťastné náhodě. A také psychologii. „Dřív měli lidé ze zimy strašný strach. Obávali se, že nikdy neskončí. Vůně jarních květin mohla přinášet klid a to máme v paměti asi někde hodně hluboko,“ říká v zasvěceném rozhovoru s botaničkou Janou Vlkovou.
Když už jsme u té přírodní podmíněnosti, i člověk je obdařen zvířecími instinkty, a ačkoli máme tendenci svůj čich v porovnání se zvířaty podceňovat, vůně zásadně ovlivňují i naše biologické vztahy. „Například novorozenci dokážou během několika hodin po narození rozpoznat maminku podle vůně prsu a stejně tak maminky jsou podle vůně hlavičky schopné rozpoznat své miminko,“ říká Jan Havlíček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru s Andreou Šlechtovou. A když půjdeme ještě o krok dál, vůně mohou být úžasným nástrojem sebepoznání a sebepřijetí. Veronika Štefanová vyzpovídala odbornici na vůně Irenou Kozelskou s terapeutem Vojtěchem Franče a společně zabrousili až k Jungovi, archetypům, animovi a animě. „Když mysl následuje pouze čichový vjem, je v tom strašně poctivá,“ říká Kozelská. Něco velmi podobného, ale méně poeticky řečeno ostatně píše i ve svém velmi osobním a velmi přímočarém eseji o hledání odvahy postavit se pachům Daniela Hannová z Vývařovny.
Trochu prozaičtěji pojala svůj příspěvek Tereza Lišková. Se Zdeňkou Panovskou z VŠCHT si povídala o syntetických vůních, o tom, jak s na klíč namíchanými vůněmi pracují obchodníci, třeba že některé obchody používají rozprašovače vůní, aby vás motivovaly k nákupům. O tom, jak spolu souvisí vůně a byznys, byť na mnohem sofistikovanější úrovni, si povídal Libor Hruška s farmaceutkou lektorkou Školy čichu a tvůrkyní parfémů Petrou Hlavatou. Jak vznikají parfémy na klíč, jaké módní vlny se v parfémářství čas od času vracejí a za co si zákazník připlatí?
V části věnované našim prodejcům si nenechte ujít titulkový rozhovor prodejce Milana, který prádává v Praze na Floře a mezi jehož pravidelné zákazníky patří i zpěvák Dan Bárta. Oba jsme trochu popostrčili k rozhovoru a focení a je z toho nesmírně živé, sdílné povídání. O setkávání se, o momentech, kdy se naši čtenáři a prodejci potkávají, aby společně zažili něco zcela mimořádného, je i nová rubrika Tandem. V tomto čísle se sešla čtenářka Kateřina a prodejce Petr, společně si zkusili prodej a hlavně fotografický workshop v okolí pražského Masarykova nádraží.
Velkým tématem, nejen mezi našimi prodejci, ale i mezi našimi čtenáři, jsou falešní prodejci NP, kteří s naším časopisem žebrají a agresivně napadají lidi. V aktuálním čísle si přečtěte o tom, jak jsme na ně najali nového kolegu, bývalého policistu, který je monitoruje a jehož velkým cílem není nic menšího, než nás i vás žebrající falešné prodejce NP zbavit.
