HappyEndi
Já jsem vždycky věřil tomu, že se z toho prostě dostanu / Jakub Yellen, Jan Štěpánek
Za téměř 18 let prošlo Novým Prostorem 9825 lidí, kteří se ocitli v sociální tísni. Byli zachyceni záchrannou sítí, která jim nedovolila propadnout až na samé dno. Každý rok si z dvou set klientů NP najde práci průměrně 40 lidí. Našli jsme tři bývalé prodejce, kterým se tento šťastný krok podařilo udělat, a k 500. jubileu je pro vás vyzpovídali.
Tomu ver, ty kokos! / Jakub Yellen
Rappera Martina DLM jsme potkali den po splnění jeho velkého snu. „Včera jsem předal Karlu Gottovi CD s nahraným trackem, který jsem udělal přímo pro něj,“ zářil Martin a happy end, pro který jsme si k němu přišli, nám naservíroval na zlatém podnose.
Nejsem tak naivní / Jakub Yellen
Na fotce vidíte Američana Petera v dobách, kdy mu nezbývalo než v Praze prodávat NP. Dnes je tenhle nomád zase na cestách, vypátrali jsme ho po e-mailu.
500 čísel. Happyend? / Jakub Yellen
Je jediným člověkem, kterému rukama prošlo všech pět set čísel Nového Prostoru. I pro Dášu Kocmánkovou jako ředitelku NP je současný stav happy end. „Vznikli jsme na zelené louce, takže dlouho trvalo, než jsme se všechno naučili. Dneska už jsem klidná a v podstatě šťastná,“ říká.
Povidky
Věc bezdomoví / Zeno Kaprál
Heidegger míní, že člověk bydlí básnicky. Tu maximu převzal od Hölderlina a souhlasil s ní.
Hezky česky / Roman Ráž
Táto,“ vyzvídá malý Michal, „co to znamená?“
„Co myslíš?“
Chlapec ukazuje na plakát před obchodem, z něhož právě vyšli.
„No, co je s ním?“
Michal už umí číst. Pomalu slabikuje:
„Nakupujte hezky česky!“
Dopdele / Marek Toman
Ty nejsi Čech, viď?“
Tu otázku mi klade paní Jana, a teď už je jasné, že se dívá na mě. Celý večer po mně pokaždé jen přejela pohledem, stejně jako celá ta jejich parta. Nikdy jsem si nebyl jistý, jestli nekoukají z okna, které mám za zády.
V Čechách / Václav Kahuda
„Když bohové ještě byli lidmi.“
(„… Inúma ilú awílum.“ Babylonský epos)
Lovci a medvědi / Zuzana Kultánová
Chvíli nato budou bezradně pročítat jídelní lístky v hotelové restauraci, která vypadá, jako by prodělala české devadesátky.
Jíra a Míra pár dní spolu / Ladislav Šerý
Když nastane vyprahlost a sucho, objeví se někdy v mělčinách pevný kus země, po němž se dá chvíli chodit, než dojdou vzpomínky a řeč se stočí zpátky na břeh, pro jedny do nezasloužené nejistoty, pro druhé do nevědomé lhostejnosti, která by se dobře vyjímala v jiném prostředí, mezi podřízenými nebo kolegy.
Ignorantům (ne imigrantům) vstup zakázán / Markéta Lukášková
Když jsem sbírala inspiraci pro tenhle článek, napadla mě taková obligátní věc. Zeptala jsem se přátel a followerů ve statusu na Facebooku, co se jim vybaví, když se řekne Česko. Anketa měla docela úspěch, co by za takový vzorek dala leckterá renomovaná výzkumná agentura.
Povidky
Nezdálo se, že by něco cítil / Miroslav Pech
Hodil do sebe dva Ranisany na zklidnění bolavého střeva a zapil je vychladlým čajem. Jmenoval se Marek Hanzlík a byl učitelem na základní škole. Shrábl ze stolu potřebné věci, zvedl se a vyšel na chodbu. Klíče byly ve dveřích. Zamkl kabinet na dva západy a zadíval se na kliku. Jako kdyby za ni chtěl znova vzít a vrátit se dovnitř.
Lepení svitků / Petr Pazdera Payne
(dramolet)
Slečna Jarka a tajemný vynález inženýra Macha / Jaroslav Pížl
Jste vždy tak vážný, pane inženýre…“ řekla dívka dotknuvši se předloktí mladého muže květem astry, kterou jí byl věnoval na počátku jejich schůzky. Na sklonku srpnového dne brali se za vsí procházkou. Šli volně, noha nohu míjela beze spěchu. Při západním obzoru dohasínal pruh ohně, zahrady tonuly již v přítmí. Nad korunami stromů nesl se vzdálený ženský zpěv…
Štěstí / Daniel Hradecký
Dvacet let jsem chodil kolem horké kaše, ale teď, když matka umírá, lépe řečeno když je ve svých pětasedmdesáti letech se svými přirozenými stařeckými komorbiditami a slušným důchodem ideálním příslušníkem cílové skupiny medicínsko-vojensko-průmyslového komplexu, odvážil jsem se zeptat, jak to tedy má s pánembohem, když už jsme po generace těmi matrikovými katolíky. Řekla, že s Bohem skončila, když jí bylo dvanáct.
ročník 2017
čísla 489 - 508
celý archiv