NP č.533 > DIYPět věcí, které jsem se naučil o práci se dřevemŠtěpán Materna

Kurz Základy práce se dřevem pražského spolku Z pokoje do pokoje není moc o teorii. Nedozvíte se tam o tvrdosti různých dřev nebo obecných zásadách pro práci se dřevem. Tedy pokud se nezeptáte. Na kurz chodí návštěvníci s vlastními projekty, se kterými si nevědí rady a potřebují kromě dílenského zázemí i slovo odborníka. Na tříhodinovém večerním kurzu není na dlouhé povídání kdy, protože i práce se dřevem chce svůj čas.

Vymyšlený projekt je základ

Na dnešním kurzu byli kromě mě jen dva účastníci. Paní, která byla se svou prací poměrně brzy hotová, a pán, který dodělával dlouhodobější projekt. Nepodařilo se mu nikde po bazarech sehnat takový šachový stolek, jaký si představoval, tak se rozhodl vyrobit si ho sám. Desku stolu s šachovnicí už měl pospojovanou, dnes přidělával nohy a finalizoval povrchové úpravy. Trochu jsem záviděl, protože já jsem v hlavě zrovna žádný krátkodobý projekt neměl. Naštěstí se ukázalo, že jedna ze slečen, které mají chod Z pokoje do pokoje na starosti, by si přála malý stolek pod květináč. Na tom jsme se rychle domluvili a za chvíli už přede mnou stála pěkně tlustá fošna i s kůrou. K tomu tužka a zásadní otázka: jaký to bude mít vlastně tvar.

 

Není pila jako pila, není bruska jako bruska

Ano, mohl jsem nakreslit dvě vodorovné čáry a mít víceméně čtvercový tvar vyříznutý na dvě hvízdnutí. Já jsem se ale samozřejmě zamyslel a usoudil, že jediný správný tvar pro stolek pod květináč je tvar květiny. Tím ovšem vzniklo několik obloukových tvarů a otázka, jak je vyříznout. Na běžnou přímočarou pilu nebo ocasku bylo totiž prkno moc tlusté, tak jsem se musel seznámit s robustnějším nářadím. Jako seznamování s nářadím jsme ostatně projekt stolku nakonec pojali. Na hrubé tvary jsem nejdříve použil pokosovou pilu. Těžký kus nářadí budil respekt, ukázal se ale jako výtečný pomocník. Laserový paprsek ukazoval přesně, kudy se povede řez, tak jsem mohl krásně vytínat tečny ke svým obloukům, až se zdálo, že už bude stačit jenom zbytek dobrousit. Ještě jsem se ale chopil mafla, ponorné okružní pily neboli ponorky. Tím jsem začistil pár dalších ostrých hran. Teď tedy přišlo na řadu broušení, které je takovým bratrancem řezání a částečně ho může zastoupit. Pásová bruska zahladila výčnělky, stále jsem však měl víceméně kulatou desku a potřeboval jsem se alespoň v pár místech prořezat dovnitř, abych vytvořil tvar květiny. A k tomu mi překvapivě nepomohla pila, ale úhlová bruska, známá také jako flexa. Hrubý brusný papír na jejím kotouči se statečně prokousával tvrdým dřevem, přičemž za sebou zanechával efektní spálenou stopu.

 

Bez ochrany ani ránu

Přiznám se, že některé nářadí jsem obsluhoval poprvé. A jak se někde něco hodně ostrého hodně rychle točí, držím si odstup. Alespoň ochranné brýle a sluchátka jsem tak na hlavě měl dřív, než mě na jejich potřebu někdo upozornil. Piliny odletují od kotouče pily poměrně rychle, a když se blížíte holými prsty k rotujícímu ostří, nechcete přitom zavírat oči. Na druhou stranu je většina nářadí už konstruována tak, že člověk musí udělat hned několik zásadních chyb najednou, aby si opravdu ublížil. Můj respekt se tak brzy zmírnil na běžnou opatrnost.

zamyslel jsem se a usoudil, že jediný správný tvar pro stolek pod květináč je tvar květiny

Jak je důležité míti vášeň

Mým průvodcem dnešním kurzem byl Libor. Ve dne podle svých slov ajťák v bance, po večerech nájemní řemeslník nebo lektor dílenských workshopů. Otec i děda byli truhláři, on sice v řemesle nepokračuje naplno, vášeň v něm ale zůstala. Kromě práce se dřevem dělá a lektoruje i svařování, kterému se také vyučil spolu s otcem. Když se zavřela velká DIY dílna v Kolbence, kde párkrát do týdne dělal lektora, dozvěděl se o sdružení Z pokoje do pokoje a sám se jim přihlásil. Domluvili se snadno. Může se tak dále věnovat své vášni a ostatním poskytnout cenné řemeslné rady.

 

Tři nohy stačí

Vyhlazení stran desky stolku byla časově nejnáročnější část. Následovalo krátké broušení povrchu excentrickou rotační bruskou a přidělání nohou. Díky čtyřem odřezkům kovových nohou z nějakého předcházejícího projektu ostatně nápad na stolek pod květináč vznikl. Stačilo tedy vymyslet, jak kovové nohy do dřevěné desky přidělat. Pomocí svěráku jsem zmáčknul stěny trubek tak, aby v nich držel nábytkářský spojovací kolíček z měkkého dřeva. Ten měl přijít do děr vyvrtaných zespoda desky. Na složité vyměřování však nebyl už moc čas, tak jsme se s Liborem rozhodli, že místo původně plánovaných čtyř nohou uděláme pouze tři, protože tři nohy se jak známo neviklají, ani když jsou umístěny trochu nakřivo. 


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Docela slušnej čundr / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.533 > Téma čísla Jak chůze tříbí trpělivost, jak se podobá meditaci, jak meditace souvisí s bolestí a co to znamená špatně sbalený batoh, o tom si s námi povídali tři poutníci Alžběta, Kristýna a Tomáš. číst dále Je to jednoduché, ale není to snadné / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Téma čísla „Lidé mohou začít meditovat z velmi blbých důvodů. Třeba se jim líbí, jak hezky to vypadá. To opravdu důležité přichází později“, říká kněz a ředitel kolínského kláštera Petr Vacík. Do Kolína se na jeho meditační kurzy sjíždějí lidé z celé země, bez ohledu na vyznání. číst dále Low carb bezdomovectví / Martin Selner > NP č.533 > Jiné čtení Nedávno jsem potkal jednu známou, dali jsme se do hovoru. Dlouho jsme se neviděli. Dělá PR pro různé bohaté lidi, já zase pracuju s autisty a občas o tom píšu do Nového Prostoru. Časopisu, který prodávají většinou bezdomovci. Část zisku z prodeje jim jde do kapsy. číst dále Lovec mraků / Libor Hruška > NP č.533 > Téma čísla Šumavský rozervanec, básník a vyléčený alkoholik Roman Szpuk je doma v lesích kolem Churáňova. Místo psychofarmak si naordinoval klidnou práci meteorologa, pravidelný spánek pod širým nebem a dlouhé sudkovské výpravy za ideálním světlem a stínem s vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou. číst dále

Nejčtenější články autora

Sešit od slova „sešít“ / Štěpán Materna > NP č.525 > DIY Mezi všemi těmi 3D tiskárnami a digitálními kutily 21. století působí hlouček lidí s barevnými papíry a tiskátky jako návštěva ze století předminulého. Nacházíme se na pražském Výstavišti na festivalu Maker fair. U stánku autorského papírnictví Papírna stojí menší stůl, kolem něj sedí šest lidí a soustředí se na krátký výklad instruktora Ondřeje. Začíná workshop zaměřený na ruční výrobu sešitů, kterého jsme se přijeli zúčastnit. číst dále Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále 5 věcí, které jsem se dozvěděl o moderní kaligrafii / Štěpán Materna > NP č.532 > DIY Jak u psaní správně sedět a dýchat, kdy má být linka tenká a kdy má být naopak tlustá? Jak se dá psát kávou nebo vývarem z černého bezu? A k čemu je vlastně dobré umění krasomalby v době, kdy si můžeme posílat elektronické vzkazy vyvedené některým z nabídky tisíců písem? Co vás čeká, přihlásíte-li se na kurz moderní kaligrafie, zjišťoval Štěpán Materna. číst dále Papír, co má svůj směr / Štěpán Materna > NP č.527 > DIY Knih a sešitů je kolem nás tolik, že už pomalu zapomínáme, jak vlastně vznikají a že bychom si je při troše šikovnosti mohli také vyrobit doma. číst dále
celý archiv