NP č.533 > DIYPět věcí, které jsem se naučil o práci se dřevemŠtěpán Materna

Kurz Základy práce se dřevem pražského spolku Z pokoje do pokoje není moc o teorii. Nedozvíte se tam o tvrdosti různých dřev nebo obecných zásadách pro práci se dřevem. Tedy pokud se nezeptáte. Na kurz chodí návštěvníci s vlastními projekty, se kterými si nevědí rady a potřebují kromě dílenského zázemí i slovo odborníka. Na tříhodinovém večerním kurzu není na dlouhé povídání kdy, protože i práce se dřevem chce svůj čas.

Vymyšlený projekt je základ

Na dnešním kurzu byli kromě mě jen dva účastníci. Paní, která byla se svou prací poměrně brzy hotová, a pán, který dodělával dlouhodobější projekt. Nepodařilo se mu nikde po bazarech sehnat takový šachový stolek, jaký si představoval, tak se rozhodl vyrobit si ho sám. Desku stolu s šachovnicí už měl pospojovanou, dnes přidělával nohy a finalizoval povrchové úpravy. Trochu jsem záviděl, protože já jsem v hlavě zrovna žádný krátkodobý projekt neměl. Naštěstí se ukázalo, že jedna ze slečen, které mají chod Z pokoje do pokoje na starosti, by si přála malý stolek pod květináč. Na tom jsme se rychle domluvili a za chvíli už přede mnou stála pěkně tlustá fošna i s kůrou. K tomu tužka a zásadní otázka: jaký to bude mít vlastně tvar.

 

Není pila jako pila, není bruska jako bruska

Ano, mohl jsem nakreslit dvě vodorovné čáry a mít víceméně čtvercový tvar vyříznutý na dvě hvízdnutí. Já jsem se ale samozřejmě zamyslel a usoudil, že jediný správný tvar pro stolek pod květináč je tvar květiny. Tím ovšem vzniklo několik obloukových tvarů a otázka, jak je vyříznout. Na běžnou přímočarou pilu nebo ocasku bylo totiž prkno moc tlusté, tak jsem se musel seznámit s robustnějším nářadím. Jako seznamování s nářadím jsme ostatně projekt stolku nakonec pojali. Na hrubé tvary jsem nejdříve použil pokosovou pilu. Těžký kus nářadí budil respekt, ukázal se ale jako výtečný pomocník. Laserový paprsek ukazoval přesně, kudy se povede řez, tak jsem mohl krásně vytínat tečny ke svým obloukům, až se zdálo, že už bude stačit jenom zbytek dobrousit. Ještě jsem se ale chopil mafla, ponorné okružní pily neboli ponorky. Tím jsem začistil pár dalších ostrých hran. Teď tedy přišlo na řadu broušení, které je takovým bratrancem řezání a částečně ho může zastoupit. Pásová bruska zahladila výčnělky, stále jsem však měl víceméně kulatou desku a potřeboval jsem se alespoň v pár místech prořezat dovnitř, abych vytvořil tvar květiny. A k tomu mi překvapivě nepomohla pila, ale úhlová bruska, známá také jako flexa. Hrubý brusný papír na jejím kotouči se statečně prokousával tvrdým dřevem, přičemž za sebou zanechával efektní spálenou stopu.

 

Bez ochrany ani ránu

Přiznám se, že některé nářadí jsem obsluhoval poprvé. A jak se někde něco hodně ostrého hodně rychle točí, držím si odstup. Alespoň ochranné brýle a sluchátka jsem tak na hlavě měl dřív, než mě na jejich potřebu někdo upozornil. Piliny odletují od kotouče pily poměrně rychle, a když se blížíte holými prsty k rotujícímu ostří, nechcete přitom zavírat oči. Na druhou stranu je většina nářadí už konstruována tak, že člověk musí udělat hned několik zásadních chyb najednou, aby si opravdu ublížil. Můj respekt se tak brzy zmírnil na běžnou opatrnost.

zamyslel jsem se a usoudil, že jediný správný tvar pro stolek pod květináč je tvar květiny

Jak je důležité míti vášeň

Mým průvodcem dnešním kurzem byl Libor. Ve dne podle svých slov ajťák v bance, po večerech nájemní řemeslník nebo lektor dílenských workshopů. Otec i děda byli truhláři, on sice v řemesle nepokračuje naplno, vášeň v něm ale zůstala. Kromě práce se dřevem dělá a lektoruje i svařování, kterému se také vyučil spolu s otcem. Když se zavřela velká DIY dílna v Kolbence, kde párkrát do týdne dělal lektora, dozvěděl se o sdružení Z pokoje do pokoje a sám se jim přihlásil. Domluvili se snadno. Může se tak dále věnovat své vášni a ostatním poskytnout cenné řemeslné rady.

 

Tři nohy stačí

Vyhlazení stran desky stolku byla časově nejnáročnější část. Následovalo krátké broušení povrchu excentrickou rotační bruskou a přidělání nohou. Díky čtyřem odřezkům kovových nohou z nějakého předcházejícího projektu ostatně nápad na stolek pod květináč vznikl. Stačilo tedy vymyslet, jak kovové nohy do dřevěné desky přidělat. Pomocí svěráku jsem zmáčknul stěny trubek tak, aby v nich držel nábytkářský spojovací kolíček z měkkého dřeva. Ten měl přijít do děr vyvrtaných zespoda desky. Na složité vyměřování však nebyl už moc čas, tak jsme se s Liborem rozhodli, že místo původně plánovaných čtyř nohou uděláme pouze tři, protože tři nohy se jak známo neviklají, ani když jsou umístěny trochu nakřivo. 


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále 5 věcí, které jsem se dozvěděl o moderní kaligrafii / Štěpán Materna > NP č.532 > DIY Jak u psaní správně sedět a dýchat, kdy má být linka tenká a kdy má být naopak tlustá? Jak se dá psát kávou nebo vývarem z černého bezu? A k čemu je vlastně dobré umění krasomalby v době, kdy si můžeme posílat elektronické vzkazy vyvedené některým z nabídky tisíců písem? Co vás čeká, přihlásíte-li se na kurz moderní kaligrafie, zjišťoval Štěpán Materna. číst dále Nevypusť duši / Štěpán Materna > NP č.519 > Startér Už vám někdo řekl, že tu zlomenou nohu si jenom namlouváte, a kdybyste trochu změnili přístup k životu, že by to určitě přešlo? Ne? Lidé trpící depresemi však podobné rady slýchají. Aby veřejnost uvažovala o psychických nemocech stejně jako o těch fyzických, i o to se snaží sdružení Nevypusť duši. Šíří osvětu o duševním zdraví a vyvrací mýty, které kolem duševních onemocnění kolují. číst dále Na stupně vítězů chodí psi fakt hrdě! / Štěpán Materna > NP č.527 > Téma čísla Co jsme našim psům vymysleli za sporty? Baví je? Ultimate frisbee, mushing nebo sportovní pasení ovcí – ne, to není legrace a Lucka Schönová se vám to pokusí vysvětlit. číst dále
celý archiv