NP č.403 > FejetonČtyři mocní duchovéJan Stern

Mám rád anekdoty o velikánech. Roztomilé na nich je, že asi nejsou pravdivé, ale právě to dokazuje, že jsou zřejmě nějak důležité.

 

O velkém fyzikovi Newtonovi se vypráví jedna z nejlepších. Měl prý kočku, která se ráda toulala. Když se vracívala domů z flámu, škrábala vždy na dveře a žadonila takto o návrat, což myslitele obtěžovalo. A tak jí dole na dveřích vyřízl otvor odpovídající její velikosti, aby tulačce nemusel stále dělat dveřníka. Když se pak této kočičí dámě narodila koťátka, většinu rozdal, ale jedno jí ponechal, aby se její mateřské pudy mohly realizovat. A koťátku vyšel vstříc tím, že i jemu vyřízl dole na dveřích otvor, a to menší, odpovídající jeho velikosti – aby se i ono mohlo procházet a poznávat svět. Zakladateli moderní fyziky prý zkrátka nedošlo, že by malé koťátko mohlo projít velkým otvorem vytvořeným pro jeho matku...

No, o Albertu Einsteinovi se zase povídá – a v jeho případě téměř jistě nejde o anekdotu – že propadl z matematiky.

O Sigmundu Freudovi zase, že nedokázal svým dětem nic říct o sexu a poslal je pro poučení k rodinnému lékaři.

A kdo ví proč, vybavuje se mi ještě jedna historka, kterou vyprávěl jeden student českého filozofa Karla Kosíka. Pan profesor prý za ním kdysi v šedesátých letech přišel, jestli by něco nechtěl napsat o Martinu Buberovi. „Vy máte ty židovské předky, vy byste mohl z toho Bubera pochopit to, co jiní ne,“ řekl prý študentovi filozof. Študent přijal Bubera jako téma své práce, z úcty ke Kosíkově autoritě, ale byl z toho nešťastný. Nevěděl si s tím vůbec rady, židovští, ba ani jiní předci nijak nepomáhali, a tak nakonec ze zoufalství opsal něco z marxistických příruček, neboť s nimi v té době nešlo polemizovat. Kosík práci poté zkoukl, trochu zklamaně pokýval hlavou a udělil výbornou, neboť s tezemi marxismu si samozřejmě netroufl polemizovat ani on.

Všechny tyhle historky mě už nějaký čas vrtají hlavou. A čím dál víc se bojím, že žijeme ve světě ovládaném duchy z těchto historek. Duch Kočičí Newton se nám asi snaží sdělit jakousi obavu, že pevná půda, na níž stojí naše civilizace, věda a jistota, je vlastně blátíčko z pera geniálních trubců, co sice věděli něco o padajících jabkách, ale přitom jaksi netušili, že by malá kočka mohla projít velkou dírou. Duch Puritánského Freuda nás upozorňuje, že žijeme ve světě revolucionářů, kteří vlastně o žádnou revoluci nestojí a nevědí, co si s ní počít.

A Duch Kosíkova Študenta nám připomíná nikoli řídké hejno těch, co když si nevědí rady s příliš složitým či měnícím se světem, utečou do pevnosti několika frází, s nimiž v právě probíhající epoše jaksi nelze polemizovat, a jde- -li polemizovat, nejde za ně minimálně udělit sardel. A je zcela lhostejno, že v Kosíkově době to byly fráze o nadhodnotě, kdežto v časech našich třeba o otevření trhů, které vyřeší vše, od hladu ve třetím světě, až po bulimii ve světě prvním. Někdy aby se člověk, jakkoli nezasažen okultismem, pro všechny ty duchy skoro bál vystrčit nos ze dveří.

Ale zas drobnou naději vlévá ten čtvrtý z přízraků, duch Repetenta Einsteina. Fyzikovi životopisci jeho propadnutí většinou uctivě vysvětlují tím, že ho matematika „nudila“. Mám podezření, že tomu bylo trochu jinak. Že Einstein tu matematiku opravdu nechápal. Jenže ji nechápal proto, že se na svět díval trochu z boku. Při pohledu z boku člověk občas vidí základnu a podvěsnu trochu pokřiveně a ta číslička mu pak nevyjdou tak úplně podle zavedeného bontónu. Ale díky tomu pohledu z boku taky vidí, že v tom našem světě základen a podvěsen něco falíruje a že by se měl trochu přepočítat. A tak nezbývá než popřát nám všem, krom pěkného babího léta, aby nám to nějaký repetentský démon všem brzy spočítal. Skoro bych řekl, že to v obležení kočko-newtonů, viktorián-freudů a opevněných študentů potřebujeme jako sůl.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Amerika za katrem / Jaroslav Fiala, Markéta Vinkelhoferová > NP č.403 > Téma čísla Spojené státy jsou zemí s největším počtem vězňů na světě. Vězení představuje instituci, která výrazně ovlivňuje tamní společnost, ekonomiku i kulturu. Jak funguje v praxi?   číst dále Mnoho mříží, mnoho příběhů / Silvie Tombová > NP č.403 > Téma čísla „Člověk zůstává člověkem, ať tráví svůj život na svobodě nebo za mřížemi,“ píše v úvodu své nevydané básnické sbírky pan Pavel. Lidi za mřížemi jsem poznávala během kurzů tvůrčího psaní a jako mentor, tedy jakýsi průvodce osob propuštěných z výkonu trestu, v prvních týdnech na svobodě.   číst dále Přehledně uspořádaný vesmír / Jan Černý > NP č.403 > Pošli to dál Český politický provoz nabízí stále dobrodružnější podívanou. V této národní detektivce poutají stále více pozornosti nejbohatší a nejmocnější podnikatelé, o kterých média píší jako o kmotrech, aby nepoužívala příhodnější, ale Ruskem příliš zavánějící pojem oligarcha.   číst dále Přispějte na dětičky / Ivona Novomestská Remundová > NP č.403 > Pošli to dál Při poslední procházce centrem města jsem musela odmítnout medvídka na klíče na pomoc dětem, delfína na ledničku na pomoc pejskům a kočičkám a košem dostal i plyšák zajda, prý na šicí stroje pro Afriku...   číst dále

Nejčtenější články autora

Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále Marťanský slovník člověkologie / Jan Stern > NP č.469 > Fejeton Bůh – Věc, kterou si lidé vymysleli, aby měli dojem, že je někdo odmění za to, když se vyhodí v autobuse do povětří, případně za to, že se do povětří nevyhodí, i když by chtěli. To první by lidé zřejmě dělali i bez Boha, to druhé asi ne. V tomto smyslu je Bůh klíčovým katalyzátorem hromadné dopravy pozemšťanů. Krom velkého Boha existovali v minulosti ještě menší bohové, kteří dělali za lidi to, co by oni také rádi dělali, ale bylo jim to hloupé (incest, sex se zvířaty apod.). Dnes tuto funkci plní tzv. internet. číst dále Jenda Dikobraz Troška / Jan Stern > NP č.475 > Fejeton Vždycky jsem jim záviděl. Filmařům. Že mají svoji internetovou filmovou databázi, kde je konečně objektivně zhodnoceno jejich dílo. My, fejetonisté, samozřejmě nic. Kolem filmů víří emoce, kolem našich textíčků jen občasný dopis do redakce: „Chtělo by to větší písmenka, ale jinak jste fajn.“ Říkám otevřeně: je to demotivující. Občas se proto zasním. A úplně to vidím... číst dále Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále