NP č.600 > SockyNejpotřebnější často nepobírají sociální dávky. Nevědí, na co mají nárok.text: Alžběta Ruschková, ilustrace: Neobara (Barbora Žižková)

Více než polovina lidí v sociální tísni netuší, na jaké dávky mají nárok. To vyplývá z nedávného průzkumu, který redakce časopisu Nový Prostor provedla mezi svými klienty. Obtížná orientace ve složitém a mnohdy nepřehledném systému státní sociální pomoci je jedním z nejběžnějších problémů, se kterým se lidé bez majetku či bez domova potýkají.

 „Když se se mnou rozvedla žena, měl jsem těžké období. Upadl jsem do deprese a propadl alkoholu. Kvůli tomu jsem přišel o práci a skončil na ulici. Jednou jsem si řekl, že se musím sebrat. Registroval jsem se na úřadu práce, aby mi pomohli najít zaměstnání. Absolutně jsem netušil, že bych také mohl mít nárok na nějakou státní podporu. Až jeden známý mi poradil, že pobírá příspěvek na bydlení a už nemusí být na ulici. V jedné internetové kavárně jsem si našel stránky s informacemi o dávkách a propadl jsem beznaději, nerozuměl jsem vůbec ničemu. Pomohla mi až sociální pracovnice v Novém Prostoru.“

 

Ačkoliv jsou příjemci dávek v médiích i v běžné společnosti často zobrazováni jako lidé, kteří se v systému podpory perfektně orientují a maximálně ho využívají, nebo dokonce zneužívají, zkušenost, o kterou se s námi podělil jeden z klientů, není ani zdaleka ojedinělá. S podobnými pocity beznaděje přicházejí i další. Nejčastěji zmiňují, že nikde není jasně sepsané, o co mohou žádat, na stránkách Úřadu práce se neorientují a samotní úředníci jim srozumitelné informace neposkytnou. Občas se také stane, že jim je žádost o dávky zamítnuta, často z banálních administrativních důvodů, klient nedostane řádné vysvětlení a na celý systém zanevře. Ve výsledku tak na pomoc dosáhne pouze část z těch, kteří na ni mají ve skutečnosti nárok.

 

Průzkum mezi klienty NP - infografika

Nepobírání dávek jako problém

Na nízkou míru pobírání dávek dlouhodobě upozorňuje celá řada odborníků, kteří se efektivitou státní sociální pomoci zabývají. Výzkumníci ze sociologické organizace PAQ Research například uvádějí, že státní podporu nevyužívá až kolem 70 % oprávněných domácností. Nejčastěji se to týká příspěvku na bydlení a dávek hmotné nouze, které jsou určené právě těm nejpotřebnějším. Podle loňské studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu pak tento problém výrazněji dopadá na obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Využití dávek je také menší u lidí s nižší úrovní vzdělání, osob s postižením, žen a cizinců. Lidé bez přístřeší a ohrožení bezdomovectvím tvoří další poměrně velkou skupinu, u které můžeme tento jev pozorovat, ale hovoří se o ní zatím jen velmi málo.

 

Odborníci se shodují, že za nedostatečným využíváním dávek stojí především nízká míra povědomí o fungování systému způsobená obtížně dostupnými a špatně komunikovanými informacemi, stigmatizace, kterou pobírání dávek provází, a složitost procesu žádání. Nízká míra pobírání sociálních příspěvků nicméně snižuje jejich účinnost v boji s chudobou a dochází k dalšímu prohlubování propasti mezi lidmi žijícími na nebo pod hranicí chudoby a běžnou populací.

Nejasná pravidla

Na netransparentnost a komplikovanost systému upozorňuje i sociální pracovnice Nového Prostoru Monika Veselá: „I my sociální pracovníci se musíme v oblasti dávek vzdělávat. Existují vzdělávací kurzy, které navštěvujeme, abychom klientům mohli podávat co nejpřesnější informace. I tak nás ale dost často něco zaskočí, nejčastěji rozdíly v jednotlivých pobočkách ÚP. Klienti se stejnou žádostí se často setkávají s jiným přístupem na každém z úřadů – co na jednom nevadí, je na druhém nepřípustné.“

 

Podle antropoložky a analytičky sociálních politik Lucie Trlifajové pak takto nastavený systém s nejasnými pravidly ponechává prostor pro osobní sympatie úředníků. Tím dochází ke konfliktním situacím a mnoho klientů získá pocit, že se nárok na dávky odvíjí od toho, kdo si je umí vyhádat. Vztahy mezi úředníky na straně jedné a žadateli na straně druhé jsou dlouhodobě napjaté a plné předsudků, což opět část potenciálních příjemců dávek od žádosti o pomoc odradí. Trlifajová dále uvádí, že tato situace může mít velmi závažné důsledky. Lidé si místo žádosti o dávky peníze porůznu půjčují, a nabízí se tedy otázka, zda tento přístup nepřispívá i k dalšímu velkému sociálnímu problému – vysoké míře zadlužení.

Co s tím?

Experti se vesměs shodují i v navrhovaných opatřeních, která by pomohla problém nečerpání dávek alespoň částečně vyřešit, a tím míru ohrožení chudobou snížit. Doporučují především komplexněji informovat o možnostech zlepšení situace za pomoci sociální podpory, zvýšit informovanost na jednotlivých úřadech práce, vytvořit oficiální kalkulačku, která by umožnila ověřit výši výpočtu, zjednodušit systém žádostí či automatizovat přidělování některých dávek a zacílit komunikaci na nejohroženější skupiny, například ve spolupráci s nejrůznějšími neziskovými organizacemi. Konečné řešení zůstává nicméně v rukou státu a je jen na něm, jestli a jak s těmito radami naloží.

 

Naši sociální pracovníci pomáhají lidem v sociální tísni právě s řešením podobných problémů. Bez vás to ale nejde. Podpořte nás prosím peněžním darem a pomozte Novému Prostoru financovat poskytování sociální práce, díky které se naši klienti mohou znovu začlenit do běžného života.

 

*Jména klientů pro jejich vlastní ochranu neuvádíme. Skutečnou identitu všech zmiňovaných ale redakce zná.

 

ZDROJE:
Studie organizace PAQ Research
Výzkum think-tanku IDEA
Analýza Lucie Trlifajové


Alžběta Ruschková autor / Alžběta Ruschková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Klára Issová versus prodejkyně Alena: Za každou rolí je nějaký příběh / Monika Veselá > NP č.600 > Prodejci NP S Klárou Issovou se potkáváme u kávy v jednom z podniků na pražských Vinohradech. Rozhovor s ní vedla prodejkyně Alena, která, jako obvykle, byla na setkání poctivě připravená. Přesvědčte se sami. číst dále Mozkový implantát? Ne, raději neinvazivní mozkovou stimulaci. / Luboš Brabenec > NP č.600 > Věda Je možné vylepšit fungování mozku neinvazivně, bez složitého a náročného chirurgického zákroku? Jen pomocí přístroje, který lze snadno nasadit na hlavu? Taková technologie není sci-fi a máme ji už dnes. číst dále Způsob, jakým pomáháte vy, se mi líbí tak nějak z podstaty / Mariana Petřáková > NP č.600 > Rozhovor S Jiřím Macháčkem se při rozhovoru nepotkáváme. Zpívající herec a hrající zpěvák totiž překvapivě nemá rozhovory rád. „Asi je to tím, že patrně budu takový prapodivný tajnůstkář, který nemá potřebu se veřejně svěřovat s tím, jak to s ním doopravdy je, protože to vlastně pořádně sám neví,” odpovídá korespondenčně. Nový Prostor slaví jubileum a Jiří Macháček s ním. Ne poprvé a my doufáme, že ani naposledy. číst dále Jak se píšou šťastné konce / Monika Veselá > NP č.600 > Téma čísla Za skoro čtyřiadvacet let existence prošlo Novým Prostorem více než 5 800 lidí. Lidí v obtížné sociální situaci, lidí bez majetku, bez domova, ale s vůlí svůj život změnit. Škála jejich životních příběhů je překvapivě široká, od hloupých úrazů přes podnikatelské krachy až po vleklá citová strádání všeho druhu, pestré a často neuvěřitelné souhry náhod s drtivými následky. Cesta ze dna je náročná a plná překážek, se kterými se ne každý dokáže poprat. V tomto článku vám ale chceme představit dnes už bývalé prodejce, kterým se to povedlo. Tohle jsou jejich příběhy se šťastným koncem. číst dále

Nejčtenější články autora

Hladovějící medvědice i švábi s mláďaty pod křídly: NEJ rodiče ze zvířecí říše / Alžběta Ruschková > NP č.619 > Téma čísla Pro některé živočichy rodičovské povinnosti končí narozením mláďat nebo nakladením vajec. I mezi zvířaty ale najdeme mnohé druhy, které se o své drahé dětičky vzorně starají – budují jim příbytky, shání potravu, chrání je před predátory a předávají jim znalosti i dovednosti potřebné pro přežití. Jaké jsou ty nejlepší a naopak nejhorší mámy a tátové zvířecí říše? číst dále Přežívat divadlem. Třeba i v pekle koncentráků… / Alžběta Ruschková > NP č.617 > Téma čísla Pro někoho pouhé rozptýlení, pro mnohé často nebezpečná snaha na chvíli zapomenout na svůj úděl a bojovat za určité hodnoty i proti psychickému zhroucení. Už mnohokrát v historii se ukázalo, že divadlo (ale i umění a fantazie obecně) může člověku přinést úlevu a povznášející pocit. A to dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako je pobyt v koncentračním táboře. číst dále „Ubytovna stojí i tři stovky za noc a tolik já si denně nevydělám.“
Na sociálně nejslabší dopadá zdražování nejcitelněji / Alžběta Ruschková
> NP č.602 > Socky Česko v posledních měsících trápí výrazná vlna zdražování. Podle odborníků už neexistuje skupina obyvatel, která by v důsledku současné ekonomické krize nezchudla. Pro některé je ale situace výrazně tíživější a pouhé uskromnění se jim nestačí. Osoby v sociální tísni a ohrožené bezdomovectvím mohou současné ceny totiž doslova připravit o střechu nad hlavou nebo mít závažné dopady na jejich zdravotní stav.
číst dále
Žinylka je mou srdeční záležitostí. Chci z ní udělat jedinečný módní doplněk, říká tkadlec / Alžběta Ruschková > NP č.602 > Téma čísla Vzpomínáte si na elegantní šály z vlasové tkaniny s výraznými řádky, tolik populární v dobách našich prababiček? Žinylka byla především za první republiky velmi oblíbenou textilní technologií. Dnes už se její výrobě v celé zemi, a dost možná i Evropě, věnuje jen jediný muž – Josef Fidler. číst dále