NP č.529 > PříběhIndustry punkLibor Hruška

Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti.

Martin Štibor s Markem Machem jsou kamarádi už od střední, oba nedávno absolvovali architekturu na stavební fakultě ČVUT a oba baví industriální památky. Přesněji řečeno především jejich novodobé proměny. A řečeno úplně nejpřesněji, proměny spadající do kategorie punkových. Na co přesně má databáze jejich společného projektu Industry Punk spadeno? Jsou to jednak odvážná, netradiční řešení architektů či různých sdružení a platforem, jedním slovem úlety, jako například galerie WC Supermarket, jež vznikla přestavbou páchnoucích veřejných záchodků na karlovarském autobusáku. A pak konverze, které se rodí živelně v hlavách lidí, kteří kolem „své“ ruiny chodí dost dlouho na to, aby se do ní zamilovali a rozhodli se ji zachránit. „Je to iniciativa zespodu od lidi, kteří nečekají, až s místem něco udělá město, až někdo vypracuje velký projekt. Prostě si prostor pronajmou, zabezpečí ho, zametou a s  dalšími nadšenci v něm uskuteční svoji vizi,“ říká Martin. „A když vznikne právě taková lowcostová záležitost, tak se tam začnou scházet i ti správní lidé a žije to tou správnou punkovou atmosférou, kterou máme rádi. Prostor si na nic nehraje,“ dodává Marek. V tomhle ohledu oba mladé pražské architekty příjemně překvapily loňské objevitelské výpravy po Polsku nebo Slovinsku.


Průmyslová architektura je dnes sice v kurzu, podle Marka s Martinem to ale nelze přeceňovat. Chátrajících fabrik i menších industriálních staveb, které pokorně čekají na ránu z milosti, je v českých městech stále dost a dost, stejně jako těch rádoby zachráněných, z nichž zůstala na efekt jen obvodová zeď, zatímco vykuchaný střed stavitel zalil betonem. Stále oblíbenější urbex zas často klouže po povrchu, fotografům jde čistě o vizuální stránku, méně už o hlubší poznání stavebně-historického vývoje průmyslových staveb. Na druhou stranu, nějak se začít musí. I Marek s Martinem nejprve jenom prolézali ruiny a fotili, dnes si na ČVUT na stejných opuštěných stavbách dělají doktorát.


facebook.com/industrypunk


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ořešák královský / Jana Vlková > NP č.529 > Herbárium Juglans regia - Je toho o něm tolik! Historky, pověsti, pověry, recepty, a to všechno napříč rokem. Květožrouty ořech nejvíc zajímá před letním slunovratem, kdy se sbírají zelené ořechy. V zimě jsou zralá jádra vynikající pochutinou i zdrojem oleje. číst dále Bacha,bude humor! (úvod k tématu čísla) / Redakce > NP č.529 > Téma čísla Humor je dřina. Je nepředvídatelný, i když pečlivě secvičený, dělá si, co chce. Čím víc se ho snažíte krotit, tím víc se vymyká. A když ho necháte jen tak, zboří diváky i na místech, kde jste to vůbec nezamýšleli. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Jaké to je, prodávat Nový Prostor / Jan Štěpánek > NP č.529 > Prodejci NP Předvánoční prodej NP na pražském Ládví zpestřila dvojice neobvyklých prodejců. Namísto Broni a Asterixe si tu s časopisy stoupli Rostislav Novák a Dušan Sitek, herci seriálu Ulice. Roli hostujícího prodejce si v historii NP zkusila celá řada lidí. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů