NP č.529 > PříběhIndustry punkLibor Hruška

Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti.

Martin Štibor s Markem Machem jsou kamarádi už od střední, oba nedávno absolvovali architekturu na stavební fakultě ČVUT a oba baví industriální památky. Přesněji řečeno především jejich novodobé proměny. A řečeno úplně nejpřesněji, proměny spadající do kategorie punkových. Na co přesně má databáze jejich společného projektu Industry Punk spadeno? Jsou to jednak odvážná, netradiční řešení architektů či různých sdružení a platforem, jedním slovem úlety, jako například galerie WC Supermarket, jež vznikla přestavbou páchnoucích veřejných záchodků na karlovarském autobusáku. A pak konverze, které se rodí živelně v hlavách lidí, kteří kolem „své“ ruiny chodí dost dlouho na to, aby se do ní zamilovali a rozhodli se ji zachránit. „Je to iniciativa zespodu od lidi, kteří nečekají, až s místem něco udělá město, až někdo vypracuje velký projekt. Prostě si prostor pronajmou, zabezpečí ho, zametou a s  dalšími nadšenci v něm uskuteční svoji vizi,“ říká Martin. „A když vznikne právě taková lowcostová záležitost, tak se tam začnou scházet i ti správní lidé a žije to tou správnou punkovou atmosférou, kterou máme rádi. Prostor si na nic nehraje,“ dodává Marek. V tomhle ohledu oba mladé pražské architekty příjemně překvapily loňské objevitelské výpravy po Polsku nebo Slovinsku.


Průmyslová architektura je dnes sice v kurzu, podle Marka s Martinem to ale nelze přeceňovat. Chátrajících fabrik i menších industriálních staveb, které pokorně čekají na ránu z milosti, je v českých městech stále dost a dost, stejně jako těch rádoby zachráněných, z nichž zůstala na efekt jen obvodová zeď, zatímco vykuchaný střed stavitel zalil betonem. Stále oblíbenější urbex zas často klouže po povrchu, fotografům jde čistě o vizuální stránku, méně už o hlubší poznání stavebně-historického vývoje průmyslových staveb. Na druhou stranu, nějak se začít musí. I Marek s Martinem nejprve jenom prolézali ruiny a fotili, dnes si na ČVUT na stejných opuštěných stavbách dělají doktorát.


facebook.com/industrypunk


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále