NP č.501 > Téma číslaZabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFOLibor Hruška

Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce.

Skutečný, velký román o Jižním Městě zatím neexistuje. Před pěti lety jste utrousil, že pokud by největší české sídliště mělo zůstat bez něj, možná román nakonec napíšete vy sám. Už jste začal?

Ne, to byl vtip, s tím já nemám zkušenosti, píšu jenom non fiction knížky. I když je pravda, že v jednom článku jsem lehce rozvinul svou vizi budoucnosti Jižního Města v roce 2061. To by pro román šlo použít.

 

Byl by to katastrofický příběh, nebo utopie?
Rozvedl jsem tři zcela odlišné scénáře. Podle jednoho optimističtějšího by se třeba na sídliště přesunul veškerý skutečný městský život z centra zdevastovaného turistickým ruchem. Já vám z toho zacituju: „Jižním Městem by pravidelně procházely různé průvody gayů, přívrženců kultů UFO či náboženství Jedi, jejich posvátnými místy by bylo sousoší kosmonautů a díky legendě i Chodovská tvrz. Skutečně kultovním místem by se ale staly střechy dnešního hotelu Kupa. Z můstku spojujícího obě věže by v budoucnosti nadšenci provozovali bungee jumping a z obou vyhlídkových teras by návštěvníci mohli obdivovat krásy Jižního Města."

 

Legenda o Chodovské tvrzi?
Ano, Miroslav Pavlík ve svém Snu o Chodovské tvrzi přináší mýtus o původu této kruhové stavby. Roku 1283 se nejprve objevil „namodrale zářící diskový objekt a bezhlučně se snesl k zemi, zelení tvorové s dvěma tykadly nad čelem rychle opustili dohasínající objekt, ten po několika desetiletích objevili Jeruzalémští rytíři a obestavěli jej kamenem".

Postavit město na zelené louce je skoro mýtotvorný akt, je v tom cosi násilného a duchovního zároveň.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále