NP č.501 > Téma číslaZabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFOLibor Hruška

Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce.

Skutečný, velký román o Jižním Městě zatím neexistuje. Před pěti lety jste utrousil, že pokud by největší české sídliště mělo zůstat bez něj, možná román nakonec napíšete vy sám. Už jste začal?

Ne, to byl vtip, s tím já nemám zkušenosti, píšu jenom non fiction knížky. I když je pravda, že v jednom článku jsem lehce rozvinul svou vizi budoucnosti Jižního Města v roce 2061. To by pro román šlo použít.

 

Byl by to katastrofický příběh, nebo utopie?
Rozvedl jsem tři zcela odlišné scénáře. Podle jednoho optimističtějšího by se třeba na sídliště přesunul veškerý skutečný městský život z centra zdevastovaného turistickým ruchem. Já vám z toho zacituju: „Jižním Městem by pravidelně procházely různé průvody gayů, přívrženců kultů UFO či náboženství Jedi, jejich posvátnými místy by bylo sousoší kosmonautů a díky legendě i Chodovská tvrz. Skutečně kultovním místem by se ale staly střechy dnešního hotelu Kupa. Z můstku spojujícího obě věže by v budoucnosti nadšenci provozovali bungee jumping a z obou vyhlídkových teras by návštěvníci mohli obdivovat krásy Jižního Města."

 

Legenda o Chodovské tvrzi?
Ano, Miroslav Pavlík ve svém Snu o Chodovské tvrzi přináší mýtus o původu této kruhové stavby. Roku 1283 se nejprve objevil „namodrale zářící diskový objekt a bezhlučně se snesl k zemi, zelení tvorové s dvěma tykadly nad čelem rychle opustili dohasínající objekt, ten po několika desetiletích objevili Jeruzalémští rytíři a obestavěli jej kamenem".

Postavit město na zelené louce je skoro mýtotvorný akt, je v tom cosi násilného a duchovního zároveň.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Všichni jsme na jedné lodi / Jan Štěpánek > NP č.501 > Téma čísla Koncept kolektivních domů počítá s tím, že v jednom domě žijí stovky i tisíce lidí. Byty často nemají plnohodnotné kuchyně, o chod domu a vašeho života se stará personál. Součástí domu je jídelna, školka i prádelna. V Československu vzniklo od konce 40. let několik desítek takových koldomů. Jak se v nich žilo? Vyzpovídali jsme mgr Huberta Guzika, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT. číst dále Mor už klepe na dveře... / Darek Šmíd > NP č.501 > Novinky / Technoskop Tedy, možná ještě neklepe, ale co když si pucuje boty o rohožku? Podle všeho to také nebude mor, ale zase jen ta stará dobrá chřipka. číst dále Válka za nezávislost sídlišť / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Podnikli jsme pěší pouť po pohostinských zařízeních pražského Jižního Města. Sraz byl na Chodově u sochy budovatele a loučili jsme se o pět hodin později u kosmonautů na Hájích. Tohle je naše závěrečná zpráva. Zdá se, že sídliště je dnes skvělé místo k životu. Tedy aspoň pro chlapy určitě! číst dále

Nejčtenější články autora

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů