Knihovny věcí existují po celém světě. Všimli jsme si trendu sdílení věcí v zahraničí a celá idea nás nadchla. Sami jsme se sestěhovali do Prahy z maloměst a zjistili jsme, že vlastníme hromady předmětů, které často ani nepoužíváme. Měli jsme ze začátku obavy, jak s tím v Česku pochodíme, když si tady neseme tíhu komunismu a jsme všichni lakomí, nevěříme si a věcí si nevážíme... Důležité bylo přestat se bát a prostě do toho jít. Nastavit otevřenou atmosféru a postavit to na vzájemné důvěře. Lidi z nás cítí upřímnost i nadšení a chovají se k věcem automaticky hezky, jsou rádi, že si předmět XY nemusejí koupit, takže si jej půjčí a vrátí v pořádku, aby jim byl k dispozici i příště. Sami často darují věci, kterými jsou zahlcení. Taky jsme se trefili do dobré doby, být uvědomělý a žít ekologicky a zodpovědně je populární, je to trochu móda.
Měli jsme štěstí, že se ve chvíli, kdy se rodil nápad založit Knihovnu věcí, otevíral Kampus Hybernská, jehož jsme se stali součástí. Poskytuje nám luxus Prahy 1 i privilegium spolupracovat se skvělým aktivním týmem, který má vizi a společně přetváří opuštěné místo na zázemí pro novou komunitu lidí. To je hodnota, která má smysl, má váhu. Sdílení je krásná věc. Když potřebujeme s čímkoli pomoct, vždycky se někdo přitočí, a naopak – provozní si k nám chodí půjčovat kleště a baterky.
Knihovnu věcí využívají nejvíce studenti, kteří toho sami moc nevlastní, nemají kde věci skladovat, z různých důvodů si je nechtějí nebo nemohou pořizovat. Dozvídají se o nás skrz sociální sítě, máme webovky včetně on-line katalogu a rezervačního systému. Anebo k nám prostě zajdou, když jsou na kávě v Hybernské. Nejpopulárnější předmět je jednoznačně projektor, ten se u nás neohřeje. Jinak je to sezonní, v létě se nejvíc půjčovaly stany a karimatky, celoročně oblíbená je třeba vrtačka. Knihovna věcí nabízí alternativu k nesmyslnému hromadění a impulzivnímu nakupování, navrací věcem význam. Snaží se snižovat náklady lidí. Nejde o to, abychom přestali úplně nakupovat, ale abychom se zastavili a ještě jednou promysleli, jestli tu novou věc opravdu potřebujeme.
Nám samotným umožňuje vyzkoušet si tisíc nových věcí denně, být kreativní, vytvářet projekty, potkávat inspirativní lidi, vlastně nám dovoluje dělat si, cokoli chceme, můžeme se vyřádit. Učíme se řemeslům, pořádáme DIY workshopy a mluvíme s lidmi o udržitelnosti. Recyklujeme, co se dá. Můžeme být díky ní aktivní, věnovat se tématům, která jsou pro nás zásadní nebo důležitá. Ale musí nás to bavit, až to přestane být srdcovka, tak končíme.
Library of Things, Hyberská 4, Praha 1,
www.libraryofthings.cz
