NP č.520 > Téma číslaKomín vždycky přežijeLibor Hruška

Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech.

Komín dnes mnohdy bývá tím jediným, co přežije demolici staré fabriky, okolo vyrostou byty, obchody nebo kanceláře. Jak tenhle fenomén hodnotíte?
Co odborník, to názor. Je samozřejmě škoda, když zmizí továrna nebo její část, která má nějaký potenciál a normálně by nemusela, já osobně ale vítám, když alespoň komín přežije. Je přece nejviditelnějším symbolem oné bývalé továrny, nositelem poselství dané lokality.

 

Minimálně je to dobrý orientační bod.

Ano, odliší konkrétní místo. V krajině vždy stály osamocené stromy a vesnici jste poznal podle kostelní věže, komíny jsou jen moderní obdobou téhož. Orientační funkce je ale jen jednou z mnoha, dnes jsou komíny symboly průmyslu a součástí kulturněhistorického dědictví, které může někdo stavět na roveň hradu nebo jiné památky. Najdou se i lidé, kteří z komínů podobně jako z obelisků nebo menhirů cítí určitou energii, kolega-grafik měl z tohoto důvodu u komína svatbu.


Ve století páry byli podnikatelé na komíny patřičně hrdí. Na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali, čím temnější kouř na hlavičkovém papíře, tím líp. V dnešní době je to, předpokládám, přesně naopak.
Ano, dneska se ta primární funkce maskuje, každý se stydí, že se mu kouří z komína. Někdy je to naprosto bizarní, jako třeba v případě kolínské elektrárny, kde stojí nejvyšší zděný komín v Česku. Skoro sto dvacet metrů, je vidět z vlaku, každý ví, že je to komín, a oni ho přetřou na šedivo a na něj namalují barevné motýly. Nevím, jestli zrovna kvůli tomuhle někdo změní názor na fabriku. Jak jste říkal, dřív se továrníci komíny naopak chlubili a investovali do jejich zdobnosti. Nejdál došli v Anglii, kde je celá řada komínů, jejichž stavitelé se inspirovali například italskými renesančními městskými věžemi.

Továrníci se komíny dříve chlubili. A na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů