NP č.520 > Téma číslaKomín vždycky přežijeLibor Hruška

Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech.

Komín dnes mnohdy bývá tím jediným, co přežije demolici staré fabriky, okolo vyrostou byty, obchody nebo kanceláře. Jak tenhle fenomén hodnotíte?
Co odborník, to názor. Je samozřejmě škoda, když zmizí továrna nebo její část, která má nějaký potenciál a normálně by nemusela, já osobně ale vítám, když alespoň komín přežije. Je přece nejviditelnějším symbolem oné bývalé továrny, nositelem poselství dané lokality.

 

Minimálně je to dobrý orientační bod.

Ano, odliší konkrétní místo. V krajině vždy stály osamocené stromy a vesnici jste poznal podle kostelní věže, komíny jsou jen moderní obdobou téhož. Orientační funkce je ale jen jednou z mnoha, dnes jsou komíny symboly průmyslu a součástí kulturněhistorického dědictví, které může někdo stavět na roveň hradu nebo jiné památky. Najdou se i lidé, kteří z komínů podobně jako z obelisků nebo menhirů cítí určitou energii, kolega-grafik měl z tohoto důvodu u komína svatbu.


Ve století páry byli podnikatelé na komíny patřičně hrdí. Na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali, čím temnější kouř na hlavičkovém papíře, tím líp. V dnešní době je to, předpokládám, přesně naopak.
Ano, dneska se ta primární funkce maskuje, každý se stydí, že se mu kouří z komína. Někdy je to naprosto bizarní, jako třeba v případě kolínské elektrárny, kde stojí nejvyšší zděný komín v Česku. Skoro sto dvacet metrů, je vidět z vlaku, každý ví, že je to komín, a oni ho přetřou na šedivo a na něj namalují barevné motýly. Nevím, jestli zrovna kvůli tomuhle někdo změní názor na fabriku. Jak jste říkal, dřív se továrníci komíny naopak chlubili a investovali do jejich zdobnosti. Nejdál došli v Anglii, kde je celá řada komínů, jejichž stavitelé se inspirovali například italskými renesančními městskými věžemi.

Továrníci se komíny dříve chlubili. A na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Výluka začíná / Štěpán Materna > NP č.520 > Startér Projekt Výluka podporuje lidi se zájmem o vzdělávání a propojuje je se školami různého typu v různých lokalitách. Snaží se tak rozvinout potenciál učitelů a učitelek v českém školství. číst dále Kukačky / Jan Stern > NP č.520 > Fejeton Nepatřím k těm, kdo by adorovali dětství. Naopak, celý život vzdoruji ideologii, která říká, že dítě je čisté, nevinné, upřímné, a že by svět byl spasen, kdybychom všichni dětmi zůstali. číst dále

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále