NP č.520 > Téma číslaKomín vždycky přežijeLibor Hruška

Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech.

Komín dnes mnohdy bývá tím jediným, co přežije demolici staré fabriky, okolo vyrostou byty, obchody nebo kanceláře. Jak tenhle fenomén hodnotíte?
Co odborník, to názor. Je samozřejmě škoda, když zmizí továrna nebo její část, která má nějaký potenciál a normálně by nemusela, já osobně ale vítám, když alespoň komín přežije. Je přece nejviditelnějším symbolem oné bývalé továrny, nositelem poselství dané lokality.

 

Minimálně je to dobrý orientační bod.

Ano, odliší konkrétní místo. V krajině vždy stály osamocené stromy a vesnici jste poznal podle kostelní věže, komíny jsou jen moderní obdobou téhož. Orientační funkce je ale jen jednou z mnoha, dnes jsou komíny symboly průmyslu a součástí kulturněhistorického dědictví, které může někdo stavět na roveň hradu nebo jiné památky. Najdou se i lidé, kteří z komínů podobně jako z obelisků nebo menhirů cítí určitou energii, kolega-grafik měl z tohoto důvodu u komína svatbu.


Ve století páry byli podnikatelé na komíny patřičně hrdí. Na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali, čím temnější kouř na hlavičkovém papíře, tím líp. V dnešní době je to, předpokládám, přesně naopak.
Ano, dneska se ta primární funkce maskuje, každý se stydí, že se mu kouří z komína. Někdy je to naprosto bizarní, jako třeba v případě kolínské elektrárny, kde stojí nejvyšší zděný komín v Česku. Skoro sto dvacet metrů, je vidět z vlaku, každý ví, že je to komín, a oni ho přetřou na šedivo a na něj namalují barevné motýly. Nevím, jestli zrovna kvůli tomuhle někdo změní názor na fabriku. Jak jste říkal, dřív se továrníci komíny naopak chlubili a investovali do jejich zdobnosti. Nejdál došli v Anglii, kde je celá řada komínů, jejichž stavitelé se inspirovali například italskými renesančními městskými věžemi.

Továrníci se komíny dříve chlubili. A na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů