NP č.520 > Téma číslaKomín vždycky přežijeLibor Hruška

Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech.

Komín dnes mnohdy bývá tím jediným, co přežije demolici staré fabriky, okolo vyrostou byty, obchody nebo kanceláře. Jak tenhle fenomén hodnotíte?
Co odborník, to názor. Je samozřejmě škoda, když zmizí továrna nebo její část, která má nějaký potenciál a normálně by nemusela, já osobně ale vítám, když alespoň komín přežije. Je přece nejviditelnějším symbolem oné bývalé továrny, nositelem poselství dané lokality.

 

Minimálně je to dobrý orientační bod.

Ano, odliší konkrétní místo. V krajině vždy stály osamocené stromy a vesnici jste poznal podle kostelní věže, komíny jsou jen moderní obdobou téhož. Orientační funkce je ale jen jednou z mnoha, dnes jsou komíny symboly průmyslu a součástí kulturněhistorického dědictví, které může někdo stavět na roveň hradu nebo jiné památky. Najdou se i lidé, kteří z komínů podobně jako z obelisků nebo menhirů cítí určitou energii, kolega-grafik měl z tohoto důvodu u komína svatbu.


Ve století páry byli podnikatelé na komíny patřičně hrdí. Na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali, čím temnější kouř na hlavičkovém papíře, tím líp. V dnešní době je to, předpokládám, přesně naopak.
Ano, dneska se ta primární funkce maskuje, každý se stydí, že se mu kouří z komína. Někdy je to naprosto bizarní, jako třeba v případě kolínské elektrárny, kde stojí nejvyšší zděný komín v Česku. Skoro sto dvacet metrů, je vidět z vlaku, každý ví, že je to komín, a oni ho přetřou na šedivo a na něj namalují barevné motýly. Nevím, jestli zrovna kvůli tomuhle někdo změní názor na fabriku. Jak jste říkal, dřív se továrníci komíny naopak chlubili a investovali do jejich zdobnosti. Nejdál došli v Anglii, kde je celá řada komínů, jejichž stavitelé se inspirovali například italskými renesančními městskými věžemi.

Továrníci se komíny dříve chlubili. A na propagačních materiálech si je uměle přikreslovali.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Zachráněný pivovar / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla Architekti Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza před jedenácti lety koupili areál chátrajícího pivovaru, aby památku zachránili, opravili a mohli v ní bydlet. Dnes v parostrojním pivovaru v Lobči vaří tisíc hektolitrů piva ročně. číst dále Deset důvodů, proč vymazat sociální sítě / Darek Šmíd > NP č.520 > Novinky / Technoskop Průkopník virtuální reality Jaron Lanier se postavil do čela protisociálněsíťové osvěty ve své knize Ten Arguments For Deleting Your Social Media Accounts Right Now – čili „deset důvodů, proč byste měli smazat své účty na sociálních sítích, a to okamžitě“. číst dále Všechno vyfotit, než to úplně zanikne / Lucie Radová > NP č.520 > Téma čísla Opuštěné industriální stavby, rozpadající se továrny, ruiny moderní doby. Kateřina Havlíková se urbexu věnuje řadu let. Jaké to je v nitru chřadnoucích staveb, vypráví nejen svými fotografiemi. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů