Nový Prostor | Články | Autor: Libor Hruška

Lovec mraků > NP č.533 > Téma čísla Šumavský rozervanec, básník a vyléčený alkoholik Roman Szpuk je doma v lesích kolem Churáňova. Místo psychofarmak si naordinoval klidnou práci meteorologa, pravidelný spánek pod širým nebem a dlouhé sudkovské výpravy za ideálním světlem a stínem s vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou.

Hynais, Mucha i malíři pokojů > NP č.531 > Téma čísla Opona, monumentální obraz i jeden z hlavních atributů divadla. O tom, jak složité je dostat opony pod střechu galerie, ví své pionýr české „oponologie“ Milan Kreuzzieger.

Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi.

Krásná geometrie > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu.

Příliš směšné na středověk > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Industry punk > NP č.529 > Příběh Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti.

Dárky pro památky > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách.

Dárců přibývá. I díky dobrým kampaním > NP č.528 > Téma čísla Patříme mezi štedré národy? Jakým organizacím pomáháme nejčastěji, jaké jsou etické limity fundraisingových kampaní a jak naučit dobročinnosti děti? „Dobrý fundraising není jen o penězích. Neziskovky by kolem sebe měly vytvářet okruh lidí, kteří sdílejí stejné hodnoty,“ říká přední expert na filantropii Jan Kroupa.

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu.

Jubilejní háje - Les, základ státu > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře.

Lidi už spolu v hospodě nemluvěj > NP č.522 > Téma čísla Libor Hruška (40) vyrazil za historikem Jiřím Rakem (71) na jeho letní byt v Lužických horách. V kytlické hospodě U Duhy probrali, zda jsou jejich oblíbené čtyřky ohroženým druhem a jestli by tu dřív turista z vnitrozemí mohl dostat přes ústa.

... a pivo se zase točí > NP č.522 > Téma čísla Beranův hostinec se po zhruba sto letech znova probudil k životu. Zničené roubenky, která byla dříve klasickou vesnickou hospodou, se ujala parta mladých lidí, kteří hostinec rekonstruují do původní podoby.

Dobré časy industriálu > NP č.520 > Téma čísla Jak se mění náš vztah ke starým fabrikám a industriálním památkám? Je současná popularita industriální turistiky marketingovou bublinou, nebo začínáme jinak vnímat své dějiny?

Komín vždycky přežije > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech.

Sudetské skalky > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků?

Osmičkové lípy > NP č.514 > Startér Čas od času se stane, že se úplně stejný nápad zrodí ve dvou hlavách naráz. Přesně to se přihodilo autorům projektů Lípy republiky a Stromy svobody, které se shodně pokoušejí zmapovat exempláře národního stromu zasazené na oslavu založení samostatného Československa.

Zákoutí kolektivní paměti > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu.

Pro památky vše > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu.

Atlas ledů > NP č.511 > Téma čísla Fascinovaným pozorovatelem zamrzlých hladin řek a rybníků, tak sám sebe nazývá Radek Mikuláš, geolog a dálkový bruslař. Z ledových koláčů a temných hvězd, na které narážel při svých bruslařských výpravách, poskládal první český atlas ledů.

Pivaři a ledaři > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským?

Architektura 489 > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury.

Zpívat rukama > NP č.510 > Téma čísla Soubor Hands Dance se zaměřuje na tlumočení písní do znakové řeči. Vypravili jsme se za nimi podívat do Brna a ve zkušebně JAMU navštívili jejich zkoušku.

Za vlnkou doleva > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.

Dobrý dddddddd... > NP č.509 > Téma čísla Cítíte se teď v zimě k smrti unaveni? Vězte, že vedle vás žijí lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř. Narkoleptici dokážou usnout během projížďky na koni i za pokladnou v samoobsluze.

Sám v díře > NP č.507 > Téma čísla Díra, šuplík, ajnclík. Zatímco 20. století institut samovazby výrazně omezilo, ve století předcházejícím byla samota často ordinovaným lékem k nápravě hříšníků.

Samotáři z povolání > NP č.507 > Téma čísla Nedobrovolná samota jako trest, dobrovolná jako způsob obživy. S historikem Vítem Vlnasem jsme hovořili o různých podobách poustevnictví v českých zemích.

Lovec spojů > NP č.506 > Téma čísla Žijí mezi námi, kupují jízdenky u stejných pokladen, postávají vedle nás na peronech, mohou k nám kdykoli přisednout do kupé. Vlakem ale železniční cestovatelé nejezdí proto, aby se jako my, běžní smrtelníci, z bodu A dostali do bodu B. Závodí.

Zpoždění je požehnání > NP č.506 > Téma čísla Jiří Krejčík je součástí kolektivu autorů webu Vagus.cz, který shrozmažďuje recenze nádražních restaurací. Jejich popisy bizarního kouzla nádražek se dočkaly i knižních verzí. Druhá kniha s názvem Chcípni do rána na chlupatý zuby vychází v rozšířené edici.

Přečti a Povídej! > NP č.505 > Startér Přestože je někdy dělí i neskutečných devadesát let, dobře si popovídají. Řeč je o předškolácích a seniorech, které vzájemně propojuje nezisková organizace Mezi námi. Cílem mezigeneračních setkávání je stmelování společnosti.

Exotika > NP č.504 > Téma čísla Nejlepší bratislavská restaurace? Čárda v maďarském Dunakiliti, žertuje můj kamarád, Peter Martinko z Bratislavy. Nadsázka, ale ne zas tak velká, tohle můžeme my Pražáci Bratislavanům opravdu jenom tiše závidět.

... a v přírodě to všechno propukne > NP č.502 > Téma čísla Na táboře jsem byl všehovšudy čtyřikrát. Ve třech případech jako dítě, jednou jako vedoucí. Počet letních táborových lásek: 0. Někde se evidentně stala chyba, část mých vrstevníků dokázala léto vytěžit o dost víc. Třeba kamarád P., velký znalec anatomie tábora.

Odpadkový hrdina > NP č.502 > Startér Recyklace plastů evropského střihu? Ne, v jihovýchodní Asii bohužel většina odpadu končí v přírodě. Čech Jan Bareš místní učí, jak „macgyverovsky“ využívat alespoň nepotřebný polystyren. Jeho drtičky fungují v Thajsku a Indonésii, plánuje je nabídnout i Čechům.

Zabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFO > NP č.501 > Téma čísla Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce.

Válka za nezávislost sídlišť > NP č.501 > Téma čísla Podnikli jsme pěší pouť po pohostinských zařízeních pražského Jižního Města. Sraz byl na Chodově u sochy budovatele a loučili jsme se o pět hodin později u kosmonautů na Hájích. Tohle je naše závěrečná zpráva. Zdá se, že sídliště je dnes skvělé místo k životu. Tedy aspoň pro chlapy určitě!

Praha z rychlíku > NP č.499 > Téma čísla Otec Radima Prahla Roman je předním českým kunsthistorikem. I Prahl mladší dějiny umění studoval, přednáší o nich ale v úplně jiných kulisách – za běhu v terénu, zpoceným posluchačům v běžeckých botách. Před čtyřmi lety si začal přivydělávat jako běžecký průvodce Prahou.

Splněný sen archeologa? > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit.

Příští stanice: Petržalka > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy.

Ptačí zastávky > NP č.498 > Startér Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují.

Těžké snění nevidomých > NP č.497 > Téma čísla Jak se nevidomí rozhodují, že je čas jít spát? A jak poznají, že je už ráno? A když spí, o čem se jim zdá? Spánkové deprivace u části nevidomých vedou k tomu, že ti pak končí v ordinacích neurologů. Zeptali jsme se dvou nevidomých, jak se s nepříliš známým fenoménem, který provází život slepců, srovnávají.

Pravá tma už neexistuje > NP č.497 > Téma čísla Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu?

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“.

Sen o české Africe > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny.

Na ovoce > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku.

Zvířata bez domova / Jak to vidí prodejce > NP č.494 > Život prodejce Osmiměsíční Blondie a dvouletá Elsa dělají společnost Vladimírovi v obytné buňce, kterou má pronajatou od radnice Prahy 9. „Mám se o koho starat, komu se svěřit a mám pocit, že nejsem sám. To je jedna věc, zároveň mě ale taky má kdo chránit, nemusím shánět paralyzér, nůž nebo jinou zbraň. Když lidi uvidí velkého psa, dostanou strach. Mnoho lidí z řad bezdomovců bylo zabitejch a já si myslím, že kdyby měli pejska, tak by bylo těch životů zmařenejch mnohem míň. Pes na nebezpečí opravdu dokáže dobře upozornit,“ říká Vladimír, ale dodává, že pes musí být dobře vycvičený a živený.

Zvířata bez domova / Psí život i pro kočku > NP č.494 > Život prodejce Člověku se svěřit bojím, ale psovi, tomu řeknu všechno, ten to nevykecá, vypráví Vladimír, který se svou fenkou Blondie prodává NP ve Vodičkově ulici. Pochází z Vysočiny a život ve městě si bez zvířete nedokáže představit. Není sám, jemu i stovkám dalších lidí bez domova pomáhá nezisková organizace Psí život.

Rande v kině? Vinnetou! > NP č.494 > Film Oldřich je básník, který pro verš nejde daleko ani při prodeji Nového Prostoru, a tak první rychlá recenze filmové výstavy v pražském paláci Chicago mohla těžko proběhnout jinak.

Města podle Bati > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu.

V malování hledáme ztišení > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká.

Čtyři stěny za osm tisíc. Jak bydlí prodejci NP? > NP č.493 > Život prodejce Velká většina prodejců Nového Prostoru přebývá na ubytovnách. Zní to sice lépe než spaní pod mostem nebo po tramvajích, ale happy end přece jen vypadá jinak. Případ prodejce Slavka je ukázkový: měsíčně utratí vysokou částku za nouzové přežívání, ale na pořádné bydlení nedosáhne.

Málo, nebo moc? > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY VS. RODIČE Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 19. století, kdy si vystačily s kusem špagátu, polínkem nebo smrkovou šiškou. Opravdu? Prolistovali jsme příručky pro rodiče ze století páry a zjistili, že se v nich čtenář dozví zhruba toto: Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 18. století, kdy… A takhle bychom proti proudu času mohli pokračovat dál, třeba Jean-Jacques Rousseau se ve svém pedagogickém spisu Emil čili o výchově podobně pohoršoval už roku 1762. Zlaté 17. století!

Hračky na vozíku > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY S HENDIKEPY Když společnost Lego před rokem představila novou figurku na vozíku, psalo se o začátku velké hračkové revoluce. Panenky s lupénkou nebo medvídci s kochleárními implantáty se brzy stanou běžným sortimentem obchodů, celý byznys se změní, bude lépe reflektovat skutečný svět, v němž děti žijí. Nebo ne? Na českém trhu to ale zatím na žádnou (ani malou) revoluci nevypadá, stačí se podívat na pulty hračkářství.

Pravidlo Z!: Kdo dřív přijde, ten dřív mele > NP č.492 > Rozhovor Jak může fungovat alternativní model prodeje steetpaperu? Na výdejně ve východní části Amsterdamu mi ho o Vánocích představil zkušený harcovník Jeroen de Rooij. V Amsterdamském Z! pracuje už od 90. let.

Jak se kde prodává > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat?

Ti za plotem > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“

Ultimátní ghetto > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich.

Velký dům – velký sen > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku.

Voda na čaj? Zmrzla > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici.

Tak si to pojďme spočítat > NP č.490 > Téma čísla A nejšťastnějším státem planety pro letošní rok se stává… Kostarika. Tak ne, Dánsko. Nebo přece jenom Kostarika? Jakou vypovídací hodnotu mají výpočty Hrubého národního štěstí nebo Indexu šťastné planety.

Sny nás všech smrdí stejně > NP č.490 > Rozhovor Začátkem ledna odvysílala Česká televize dokument režisérky Mariky Pecháčkové Spi sladce, pokus o portrét kolektivního nevědomí lidí bez domova. Jaké sny se zdají pražským bezdomovcům?

Autonapůl > NP č.490 > Startér Ještě relativně nedávno bylo v Česku sdílení aut doménou hrstky alternativních rodin nebo jednotlivců. Tuzemský trh se ale profesionalizoval, existuje i Asociace českého carsharingu, která o podpoře tohoto způsobu dopravy jedná s radnicemi velkých měst. Jednou z firem, které sdílení nabízejí, je brněnské Autonapůl, historicky vůbec první český profi carsharing.

Tvá stopa > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech.

Antropolog odpadu > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek.

Odpadkoví Stalkeři > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté.

Opravárna > NP č.489 > Startér „Je to výzva pro mladé lidi, kteří mohou něco podobného založit u nás.“ Takhle před lety zakončil novinář Jan Charvát svůj článek o nizozemském komunitním projektu Repair Café, který od roku 2009 dává dohromady majitele porouchaných výrobků s kutily i profesionálními opraváři z okolí. Pak se ale nad posledním souvětím zamyslel, smazal ho a rozhodl se „něco podobného“ založit sám.

Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem.