Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.489 > Téma číslaAntropolog odpaduLibor Hruška
Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous
> NP č.489 > Téma čísla
Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy
neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity.
Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do
krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin
ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí
uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím
vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali.
číst dále
Oprava / Redakce
> NP č.489 > Novinky z ulice
Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru.
číst dále
Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška
> NP č.489 > Moje město
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák,
byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící
kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec
nechtěla. Říkala, že si s cikánem –
on měl totiž strašně černý vlasy
– nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka.
To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu,
přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně
a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec
vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla
nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka.
Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života
a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer.
Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda:
ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem,
bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde
se seznámila se svým manželem.
číst dále
Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič
> NP č.489 > Novinky / Kultura
Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či
pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou
Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese.
číst dále
Nejčtenější články autora
Dárky pro památky / Libor Hruška
> NP č.528 > Téma čísla
Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách.
číst dále
Za vlnkou doleva / Libor Hruška
> NP č.510 > Téma čísla
Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.
číst dále
Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška
> NP č.524 > Téma čísla
Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře.
číst dále
Ultimátní ghetto / Libor Hruška
> NP č.491 > Téma čísla
Ještě koncem raného novověku mrtví
běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně
po smrti byla těla vystavována
v domech a i ve městech se
pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo
v nich.
číst dále
