NP č.526 > Jiné čteníPůvab komiseStanislav Komárek

„Vstávají, pane redaktor, nelekají se, jdeme v noci, nejsme však zloději, jenom komise!" řekl podle Tyrolských elegií strážmistr Dedera Karlu Havlíčkovi Borovskému.

Teprve v tento moment se odvážný žurnalista, který by si s nějakým tím lupičem poradil, opravdu vyděsil. Věděl proč. Středoevropská tradice polokolektivního vykonávání moci je velmi stará a bývalé Rakousko v ní předznamenávalo budoucí trendy. Samo slovo komise pochází z latinského con-mittere – společně vysílat – a původně znamenalo spíše malou „expedici", která měla něco mimo okruh kancelářského prostoru, tak říkajíc v terénu, vyšetřit nebo vykonat. K zatýkání vzpurného novináře se podobná instituce hodila přímo ideálně a situace hezky ukazuje původní význam tohoto slova i počinu. Komise nejrůznějších druhů v zásadě představují jakýsi kompromis mezi situacemi, kdy se rozhoduje v širokém měřítku, třeba volbami do sněmovny, a těmi, kdy se nějaký k tomu zplnomocněný jedinec rozhoduje z moci svěřeného úřadu sám a jaksi „autokraticky", v triviálním případě třeba učitel známkující kompozice z českého jazyka. Nedá se říci, že by podobná grémia neměla ve společnosti své rozumné uplatnění: tam, kde je ve hře mnoho a selhání jedince by mělo katastrofální důsledky, je takováto pojistka dobrá. Vypovídání války, hrdelní či jiné velmi závažné pře svěřené porotě a do určité míry i vydávání vědeckých gradů (neboli vědecké hodnosti, pozn. red) konzervující a střežící nějakou intelektuální tradici jsou zajisté z tohoto okruhu jevů. Jinak ale představují komise formu útěku od individuální odpovědnosti, někdy v míře jen mírné, jindy zcela krajní – dnes už málokdo ví, že Čeka (ČéKá) byla akronymickou zkratkou pro „mimořádnou komisi" (črezvyčájnaja komíssija). Není ostatně náhodou, že akronymické zkratky znamenají většinou něco neblahého. Dnešní evropská realita není až tak ohrožována „mimořádnými" komisemi a jejich zvěrstvy, jako spíše komisemi „řádnými" a jejich přemírou. Pro něco, jako je zdravý rozum, bohužel zbývá v takto nastaveném systému ponechán jen nevelký prostor...


autor / Stanislav Komárek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Ostré předměty: seriál, který na každém, kdo ho viděl, zanechal jizvy / Benjamin Slavík > NP č.526 > Kultura Seriál Ostré předměty patří k tomu nejzajímavějšímu, co jste zatím letos mohli vidět. Nejen kvůli neodolatelné depresačce Amy Adams v hlavní roli. O tom, zda ve skvělé krimi vyšetřuje vraždu dvou nezletilých děvčat, nebo svou vlastní, která se ne/stala v nedaleké minulosti, či snad něco úplně jiného, vám poví následující esej. číst dále Miniaturní robotické včely se blíží / Darek Šmíd > NP č.526 > Novinky / Technoskop Zprávy o snižujících se počtech včel na planetě Zemi jsou alarmující; dojde-li k nejhoršímu a květiny budoucnosti nebude mít kdo opylovávat, přijde čas na plně elektronické včelí drony. číst dále Proboha, zacházejte s nima s respektem! / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.526 > Téma čísla O pubertě jsme si zašli popovídat s někým, kdo v pubertě prakticky celý svůj dospělý život dennodenně žije. Učitel druhého stupně na základní škole Marcel Šuslík se s námi podělil o své postřehy z „nejlepšího pubertálního hřiště, jaké existuje“, jak nazývá školu. číst dále O čem je country. A proč je krásný / prodejce Bohouš > NP č.526 > VIP Rozhovor Lidé o něm prý říkají, že je jako chodící encyklopedie. Prodejce Bohoušek z Radlické má široký přehled (nejenom) o filmu a hudbě. Když si na toto téma v podvečer jednoho podzimního dne začal povídat s česko-polskou zpěvačkou Ewou Farnou, byli oba překvapení, kolik věcí je spojuje... číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů