NP č.524 > Téma číslaKrásně děsivé muchomůrkyJana Hessová

Autorka kuchařek o jedlých květech Jana Vlková píše o tom, jaké muchomůrky jsou jedovaté a jaké třeba i jedlé. Ale doma to nezkoušejte.

Ikonou mezi muchomůrkami je červená, která je často zobrazována jako roztomilý přístřešek pro trpaslíčky nebo motiv na vánočních přáních. Je to Marilyn Monroe mezi muchomůrkami, taková nebezpečná mrcha, nikoli však smrtelně. Druhá nejznámější a velmi rozšířená je růžovka neboli masák. To je taková rozšafná boubelka, která je v kuchyni velmi oblíbená. Ale trochu po pořádku.


U nás roste přibližně dvacet druhů muchomůrek a asi tak polovina z nich patří mezi běžné houby. Žebřík Top 10 podle pravděpodobnosti výskytu by mohl vypadat asi takhle: růžovka, červená, šedivka, plavá, citronová, panterová, zelená, královská, porfyrová, jízlivá. Pořadí se samozřejmě mění podle nadmořské výšky a druhu lesa. Pro hnidopichy v oboru systematického členění malá poznámka. Někdy se z rodu muchomůrka vyčleňuje rod pošvatky, kam se z výše uvedených řadí plavá.


Jak sbírat a jak poznávat
Abyste mohli houbu co nejjistěji určit, je třeba ji vyjmout ze země celou, to znamená i s podzemní částí třeně a nepomačkat jí přitom prstenec, který je u některých druhů muchomůrek zásadním rozlišovacím znakem, respektive vodítkem pro jedlost. Nejlepší jedlou muchomůrkou je růžovka – lidově zvaná masák. Někteří houbaři ji dokonce stavějí na úplně první místo mezi všemi houbami. Jejími poznávacími znaky je nepřítomnost pochvy a jemně rýhovaná vrchní strana prstenu – laikyně by řekla plizovaná suknička. Tentýž rozlišovací znak nese i šedivka, o níž se říká, že páchne po syrových bramborách, a to i po uvaření, což ji v kuchyni poněkud diskvalifikuje. Masák na řezu růžoví. Tento znak ovšem není zcela jednoznačný, protože i když houba nezrůžoví, může to být růžovka.

U nás roste přibližně dvacet druhů muchomůrek a asi tak polovina z nich patří mezi běžné houby

Na druhé straně jsou smrtelně jedovaté – zelená, jízlivá a jarní. Otravy těmito houbami vznikají nejčastěji záměnou se žampiony. Poznávacím znakem uvedených muchomůrek od žampionů je pochva u kořene třeně a bílé lupeny. Žampiony žádnou pochvu nemají a lupeny mají barevné. Jejich spektrum kolísá od narůžovělé přes hnědavou až téměř k černé. I zkušený mykolog se může splést, když poleví pozornost třeba v roztoužení ze skvělého úlovku. „Jednou jsem v dubovém lese ve spěchu sbíral krásné, velmi mladé žampiony hajní, kterých na tom místě byla spousta. Najednou jsem si však všiml, že držím v ruce mladou muchomůrku zelenou, která rostla mezi nimi a jejíž klobouček se v tom mladém stadiu žampionům velmi podobal. Impulzivně jsem ji zahodil. Později jsem si uvědomil, že jsem měl podvědomý pocit, že mne kousne," vyprávěl mi jednou můj známý, zkušený houbař.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jana Hessová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Tanec je hudba a hudba je tanec / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Napadla vás někdy otázka, jestli byla první hudba, nebo tanec? Rozhovor s etnoložkou a choreografkou Danielou Stavělovou o prapůvodní funkci tance i o tom, že způsob tančení ovlivňuje i geografická poloha na mapě... číst dále Valečský kastelán / Jana Hessová > NP č.518 > Téma čísla Sudety mu učarovaly. Tomáš Petr obnovuje chátrající a zaniklé památky a inspiruje komunitní život ve Valči. Setkáváme se v zámecké Prádelně, kde kromě výborného občerstvení prodávají i vstupenky do zámku, takže má lepší návštěvní dobu než Karlštejn. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Pivoženky / Jana Hessová > NP č.522 > Téma čísla Hospoda je čistě mužský fenomén. Ale vztah žen k hospodám a pivu se proměnuje. „Ženy sice dodnes preferují cukrárny, kavárny a vinárny, ale pomalu se i tohle mění,“ říká sociolog Jiří Vinopal. číst dále