NP č.519 > FejetonRevokradeníJan Stern

Lidé se bojí nudy. A proto doufají, že dějiny jsou tajuplné. Že v Cheopsově pyramidě je skryta pralaboratoř. Že templáři střežili Ježíšovo DNA, a proto je nepřátelé chromozomů vyhladili. Že Voynichův rukopis napsali v Atlantidě a popisuje flóru na Alfa Centauri.

Jenže co naplat. Dějiny nudné jsou. V Cheopsově pyramidě není laboratoř, ale suť, neboť Egypťany napadlo, že nejlepší, co udělat se stavebním odpadem, je udělat z něj kopec, který obložím neodpadem. Templáři střežili hlavně spoustu dluhopisů, což je dycinky vošajstlich. No a Voynichův rukopis napsal patrně Rafael Soběhrd Mnišovský, což byl celkem nezajímavý ouřada, kterému došlo, že by se pomatenému císaři Rudolfovi dala střelit nějaká dostatečně tajuplná tajuplnost, a tak ji vyrobil. Ale pozor, to, že jsou dějiny nudné, neznamená, že nejsou tajemné. Ona totiž existují i tajemství nudná. A to jsou ta nejpozoruhodnější, protože dovedně skrytá pod rouškou nezájmu.

 

V učebnicích se lze například dočíst, že šlechtici se na počátku novověku, vzhledem ke své luxusní spotřebě, zadlužili a sami se tak odvezli kukavozem na smetiště dějin. Ty gilotiny už byly jen taková šou pro učebnice – aby si jejich přitroublí autoři všimli, že něco končí. Ale vlastně už ty pány, co byli vždycky odněkud, ani nebylo třeba zkracovat. Tak jak tak byli plajte.

 

Jenže ono je to asi trochu jinak. Copak o to, páni plajte byli. Ale teprve nedávno se historici začali šťourat v tom, jak se to vlastně mohlo stát. Sedli si ke všem těm účetním knihám a počítali. A čím víc počítali, tím víc jim to neštymovalo. Stále víc jim vycházelo, že ten feudální systém zas takový ekonomický nesmysl nebyl, že ta panství by se vlastně měla rentovat, že té luxusní spotřeby zas nebylo tolik a že kdyby všechno běželo, jak mělo, tak by se páni, co byli vždycky odněkud, nemohli do žádné dluhové pasti dostat. A tak historici museli zkonstatovat, že vysvětlení je jediné: celý ten správní aparát těch panství je prostě rozkradl. Pány odněkud vytunelovali jejich poddaní. Ti nejúslužnější nejvíc.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Z pasťáku za bar / Jakub Yellen > NP č.519 > Téma čísla Tihle dva srdcaři se potkali ve výchovném ústavu pro mládež, kde pracovali jako vychovatelé. Pak se přihlásili do výběrového řízení a provozovatele sociální restaurace SANANIMu z. ú. a vyhráli. Jakub Janyška a Samuel Bachmann. číst dále Jistota neexistuje / Lucie Radová, Jan Štěpánek > NP č.519 > Téma čísla Sociální kurátor Pavel Pěnkava ve svém oboru pomáhá už čtyřiadvacet let. Jeho motivace a vnitřní zralost za tu dobu prošly mnoha pračkami a ohni. číst dále Nevypusť duši / Štěpán Materna > NP č.519 > Startér Už vám někdo řekl, že tu zlomenou nohu si jenom namlouváte, a kdybyste trochu změnili přístup k životu, že by to určitě přešlo? Ne? Lidé trpící depresemi však podobné rady slýchají. Aby veřejnost uvažovala o psychických nemocech stejně jako o těch fyzických, i o to se snaží sdružení Nevypusť duši. Šíří osvětu o duševním zdraví a vyvrací mýty, které kolem duševních onemocnění kolují. číst dále Divočina / Stanislav Komárek > NP č.519 > Jiné čtení Jako ke všem emočně silným věcem je i lidský poměr k divočině ambivalentní. Jednou se chápe jako ohrožující, bytostně cizí pustina, která by měla raději nebýt, podruhé jako ztracený ráj, do něhož bychom znovu chtěli vstoupit, či jeho fragmenty alespoň uchovat. číst dále

Nejčtenější články autora

Učitel / Jan Stern > NP č.526 > Fejeton Musím se doznat k jedné takové charakterové deformaci. Mám značnou touhu poučovat. Krocena bývá tím, že vlastně nemám poučovat o čem, neboť se v ničem nijak zvlášť nevyznám. Ale nedávno ke mně byl osud milostivý a přihrál mi do cesty ideální oběť. Kamarád kamaráda, Švéd žijící u nás, mě pozval na takový edukativní kafe. Prý mu v naší zemi leccos není jasné a rád by byl poučen. číst dále Personal Švejk / Jan Stern > NP č.506 > Fejeton Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho. číst dále Mrazák / Jan Stern > NP č.522 > Fejeton Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné. číst dále Úvod do sociologie / Jan Stern > NP č.489 > Fejeton Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů