NP č.511 > FejetonAvarský komplexJan Stern

Na počátku našich dějin je tajemství. Moc se neví, jak vlastně Slované do této země přišli. Věda však v poslední době něco naznačuje.

Podle všeho Slované na území naší vlasti dorazili ve dvou vlnách. Ta první tekla ze severu. Ovšem „vlna" je trochu silné slovo. Byla to taková malá skupinka průkopníků. Žádný stěhující se národ, spíše nepočetná vědecká expedice. Kdo ji vedl, se pochopitelně neví, ale klidně to mohl být i nějaký ten pradocent Čech.


Jeho houfeček byl asi zpočátku dosti obezřetný. Kosmas sice praví, že přišel do krajiny prázdné, ale ony tu jistě byly nějaké zbytky Germánů i nějaký ten keltský substrát. Houfeček s nimi pochopitelně nebojoval, neboť by dostal na budku. Prostě založil tábor, náš program, a vyjednal s domorodci nějaký ten kompromis – na tomhle břehu Labe budeme sázet my, na druhém vy. Praotec Germán s tím problém neměl. „Naši odsud stejně prchají, tak konečně nám zas někdo pomůže kácet ty nevzhledné lesy," řekl si nejspíš.
A tak ti i oni něco vykáceli, postavili nějaké ty chýše z bláta a začali budovat hrubý domácí produkt.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Peklie, peklíčko / Jan Stern > NP č.458 > Fejeton Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán. Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného, občas mineme tak epochální civilizační milník, že mi to nedá a začnu se hnípat v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že do našeho světa sestoupilo takřečené selfie, neboli selfíčko. číst dále Šmejdi rumburacký / Jan Stern > NP č.466 > Fejeton Měl jsem babičku. Nebyla nijak výjimečná. Vařila kompoty, drbala a byla sprostá jak dlaždič po třetím rumu. Ale jedna věc na ní byla hodna pozorování: Mluvila na televizi. Tedy, rozumějte, nemluvila na ni, když byla vypnutá, na tyhle nóbl psychické poruchy jsme u nás neměli. Babička mluvila na bednu zapnutou, na postavy na obrazovce. Jako kdyby ji mohly slyšet. Kolikrát jsem se snažil zaostalou generaci upozornit, že to jaksi nemá smysl, ale babička pokaždé nesouhlasila jak po třetím rumu.   číst dále Loudání / Jan Stern > NP č.521 > Fejeton Marketéři dělí lidi do pěti kategorií, které se liší podle toho, kdy a proč si osvojí nějakou novinku, třeba mobilní telefon. První jsou novátoři, pak „early adopters", pak příslušníci „první většiny", pak příslušníci „druhé většiny" a nakonec jsou loudalové, kteří si mobilní telefon pořídí až ve chvíli, kdy už se pomalu přestává vyrábět. číst dále Dablérismus / Jan Stern > NP č.529 > Fejeton Někteří filozofové tvrdí, že základním rysem naší epochy je neschopnost cokoli prožívat. Respektive, prožívat to sami za sebe a v sobě – namísto sebe to necháváme za sebe prožívat náhradníky. Dabléry. Své kaskadéry, kteří za nás odehrají ty opravdu nebezpečné scény. číst dále