Kontryhel pastvinný je vytrvalá, trsnatá bylina, jejíž lodyhy a řapíky jsou porostlé jemnými stříbrnými chloupky. Listy mají v zásadě okrouhle ledvinitý tvar, z něhož ovšem vybíhají trojúhelníkovité laloky, které mají na každé straně 6 až 9 zubů. Květy jsou titěrné zelené a tvoří drobná květenství zvané vijany. Nejraději má vlhké louky a pastviny, ale intenzivní pěstování trav ho vytlačuje a stává se vzácným.
Co s ním v kuchyni
Květy i listy kontryhele jsou trochu chuťově urputné, což se může v kuchyni hodit, když je hlavní prioritou trvanlivost. Sbírají se květenství a nejmladší lístečky, které jsou ještě jemné a na nichž je ještě patrné typické sukénkové skládání. Obojí vydrží v lednici i týden, pokud je to dobře uloženo.
Květy jsou jedny z mála, které se hodí i na dekorace teplých pokrmů, i když jen těsně před podáváním. Listy se mohou dávat nakrájené na jemno do letních salátů, které doladí jemně svíravou chutí. Dají se použít i celé jako dekorativní podložka na nejrůznější letní studené mísy třeba i pro lepší prezentaci jídel připravených pro grilování.
Co se o něm povídá
Německy se rostlina lidově nazývá Frauenmantel, tedy pláštík Panny Marie. Jednak tak vypadá a také se v léčitelství používá na různé ženské problémy. Stahuje totiž svaly, čímž ulevuje třeba příliš silné menstruaci. Provází ho řada pověr spojených především s kapkami rosy zachycovanými do listů. V barokní praxi se tato voda používala jako jedna z přísad pro výrobu kamene mudrců. Odtud i latinský název Alchemilla – miláček alchymistů.
Ve venkovské praxi se používal jako pleťová voda. Je dosti pravděpodobné, že adstringentní látky vylouhované z listu působí vypínání pokožky spíš než vznik kamene mudrců.