Měla jste původně vizi, že si u vás lidé mohou zadarmo osídlit kus půdy a pěstovat si, co chtějí. Jak se tahle vaše vize naplňuje?
Bohužel, tohle zatím nefunguje. Na Facebooku máme sice tři tisíce fanoušků, kteří nám fandí, ale že by se k nám někdo fyzicky připojil, to se moc neděje. Máme jednu paní, která má u nás včely, a jezdí i pár původně cizích lidí, ze kterých se mezitím stali kamarádi, ale ti jezdí jenom na návštěvu. Trochu jsme museli změnit plán a udělali ukázkovou bylinkovou zahradu našich babiček. Snažíme se, aby to byly ty původní léčivky, třeba z klášterních zahrad, které dřív u nás byly všude.
Nemáte tu žádné ploty, takže je to cíleně volně přístupné?
Je to vysloveně zahrada pro veřejnost, a nejenže je volně dostupná, ale každý si může podle potřeby bylinky natrhat, pokud to tady nechce celé zplanýrovat. A když se hezky zeptá, není problém odkopnout i nějakou tu sazeničku.
Čím se živíte?
Částečně nás živí přítelova firma a pak sušíme bylinky a děláme čajíky. Postupně se na to lidi učí.
... a pak se na to vykašlete
a začnete plít, a je to zas dobrý!
Pocházíte odsud, nebo jste odněkud utekli před civilizací?
Bydleli jsme v Praze a manžel dostal rakovinu. Rozhodli jsme se, že uděláme radikální změnu a že to budeme řešit bylinkami. To byl ten hlavní impulz. A pak jsme byli i takoví vyhořelí, já to slovo nemám moc ráda, ale když děláte skoro dvacet let v reklamě, tak už vás pak leccos úplně nebaví. Když jsme se sem přistěhovali, ještě jsme v té reklamě pořád pracovali, ale postupně to sláblo a letos to umřelo úplně. (usměje se) A nechybí mi to.
Už vás to tady někdy štvalo?
To vás štve obden. Jsou chvíle, kdy řvete a sprostě nadáváte nebo brečíte. Třeba stojíte uprostřed pole, potřebujete ho vyplít, je to celé zarostlé a vy jste na to sám, protože nedorazili brigádníci. Jdete přes fáze naštvanost, nadávání, rezignování, pláč – a pak se na to vykašlete, začnete plít, a je to zas dobrý. A vždycky si vzpomenu na Letnou, kde jsme bydleli, a jak pod náma stavěli Blanku a všechno se klepalo, a ten vztek mě hned přejde. Tady slyšíte proletět každýho čmeláka, občas v dálce traktor a jinak nic. To ticho je krásný.
