NP č.532 > PříběhJednoduše a přirozeněJakub Yellen

Janka Nová, výživová poradkyně, která se tomuhle titulu zuřivě brání.

Vyrostla jsem na Šumavě na vesnici, bydlela v domě, kde žila i babička s dědou, kteří v té době měli stoprocentně soběstačný statek. Všechny suroviny, které dnes pracně hledáme a pak za ně platíme spoustu peněz, to pro nás tehdy byla samozřejmost. Vlastní maso, vejce, mléko, máslo… Odmala jsem jedla jednoduché, přirozené potraviny. Zlomový moment přišel v pubertě, kdy jsem si prošla poruchou příjmu potravin. Běžné terapie na mě nezabíraly, takže mi časem došlo, že si musím pomoct sama. Když se na to podívám zpětně, porucha příjmu potravy jen změnila podobu, protože postižení zdravým jídlem bylo skoro až chorobné, ale dalo mi to směr. Když jsem prošla několik certifikačních kurzů výživových poradců, šokovalo mě, jak minimální znalosti a jak krátký čas stačí na to, aby člověk certifikát získal.


Před dvěma lety jsem se ke klasickému výživovému poradci stala ještě i odborným konzultantem pro mne dokonalého programu Metabolic balance. Ten funguje na principu individuálně sestaveného jídelního plánu na základě laboratorních odběrů. Já tedy pojem výživový poradce nemám ráda, přijde mi to od té přirozenosti stravování tak vzdálené, tak hloupé. Mám kamaráda, který založil krea­tivní agenturu, tak jsem mu volala, že nechci být výživová poradkyně, jestli by mi nevymyslel něco jiného, co bych si mohla napsat na dveře. A on mi poradil, ať to vezmu z druhé strany, s čím chci, aby ti lidi ode mě odcházeli. A já mu říkám, že chci, aby jedli zdravě, jednoduše a přirozeně. A on mi říká, abych si přesně tohle na ty dveře napsala.


Dnes máme hlad po věcech, které kdysi byly samozřejmé samy od sebe. Otázkou je, do jaké míry návrat ke kořenům jde, vzhledem k tomu, jak vyčerpaná je půda, jak se změnil způsob pěstování a chovu. A také v jakém stresu žijeme. Jídlo by mělo být rituálem, při kterém si uvědomujeme, co se právě děje.


Obecně moje rady fungují na jednoduchém principu, ale jednotlivá doporučení se odlišují podle individuality každého člověka. A na závěr aktualizace jedné známé rady: Nejsme to, co jíme, ale jsme to, co jedlo to, co jíme my.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Kam chodí vlaky na záchod / Jakub Yellen > NP č.506 > Téma čísla Při cestách po železnici nám vždycky vrtalo hlavou, kam všechny ty vlaky chodí na záchod, když se jim naplní jejich vakuová bříška. Zašli jsme se na to přeptat do depa kolejových vozidel v pražské Michli. číst dále Tma léčí / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.497 > Téma čísla Terapie tmou je původně stará tibetská technika yangtig neboli příprava na smrt. V Beskydech ji svým klientům nabízí Andrew A. Urbiš. Týdenní pobyt v naprosté tmě a tichu má prý blahodárné účinky na vaše psychické i fyzické zdraví. Prostě se vypnete a jste sami se sebou. Děsivé? Ozdravné. číst dále Dvě ruce a jeden život / Jakub Yellen > NP č.518 > Téma čísla Jestli hledáme pozitivní hnutí, které by se Sudety výrazněji hýbalo, najdeme ho prý v malé zastrčené obci Valeč na pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje. To byl tip, který se k nám donesl. Vydali jsme se tam a strávili dva dny uprostřed opravdu nových Sudet. číst dále Velký úklid, chaos versus pořádek / Jakub Yellen, Ivan Adamovič > NP č.496 > Téma čísla Uklízet se dá různě a kde co. Zvenku i zevnitř. Věci fyzické, duchovní i digitální. Výsledek je vždy stejný. Dobrý pocit. Když si uklidíte pracovní stůl, chodíte si k němu sedat mnohem raději. Někdy stačí věci přeskládat a urovnat, jindy jsme puzeni nekompromisně rozdávat a vyhazovat. Vnitřní debordelizace pak může být i otázkou života a smrti. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů