NP č.532 > PříběhJednoduše a přirozeněJakub Yellen

Janka Nová, výživová poradkyně, která se tomuhle titulu zuřivě brání.

Vyrostla jsem na Šumavě na vesnici, bydlela v domě, kde žila i babička s dědou, kteří v té době měli stoprocentně soběstačný statek. Všechny suroviny, které dnes pracně hledáme a pak za ně platíme spoustu peněz, to pro nás tehdy byla samozřejmost. Vlastní maso, vejce, mléko, máslo… Odmala jsem jedla jednoduché, přirozené potraviny. Zlomový moment přišel v pubertě, kdy jsem si prošla poruchou příjmu potravin. Běžné terapie na mě nezabíraly, takže mi časem došlo, že si musím pomoct sama. Když se na to podívám zpětně, porucha příjmu potravy jen změnila podobu, protože postižení zdravým jídlem bylo skoro až chorobné, ale dalo mi to směr. Když jsem prošla několik certifikačních kurzů výživových poradců, šokovalo mě, jak minimální znalosti a jak krátký čas stačí na to, aby člověk certifikát získal.


Před dvěma lety jsem se ke klasickému výživovému poradci stala ještě i odborným konzultantem pro mne dokonalého programu Metabolic balance. Ten funguje na principu individuálně sestaveného jídelního plánu na základě laboratorních odběrů. Já tedy pojem výživový poradce nemám ráda, přijde mi to od té přirozenosti stravování tak vzdálené, tak hloupé. Mám kamaráda, který založil krea­tivní agenturu, tak jsem mu volala, že nechci být výživová poradkyně, jestli by mi nevymyslel něco jiného, co bych si mohla napsat na dveře. A on mi poradil, ať to vezmu z druhé strany, s čím chci, aby ti lidi ode mě odcházeli. A já mu říkám, že chci, aby jedli zdravě, jednoduše a přirozeně. A on mi říká, abych si přesně tohle na ty dveře napsala.


Dnes máme hlad po věcech, které kdysi byly samozřejmé samy od sebe. Otázkou je, do jaké míry návrat ke kořenům jde, vzhledem k tomu, jak vyčerpaná je půda, jak se změnil způsob pěstování a chovu. A také v jakém stresu žijeme. Jídlo by mělo být rituálem, při kterém si uvědomujeme, co se právě děje.


Obecně moje rady fungují na jednoduchém principu, ale jednotlivá doporučení se odlišují podle individuality každého člověka. A na závěr aktualizace jedné známé rady: Nejsme to, co jíme, ale jsme to, co jedlo to, co jíme my.


autor / Jakub Yellen VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Lovím látky / Julie Šafová > NP č.532 > Příběh Návrhářka Anna Vácová a její cesta k udržitelné módě. Začíná na ulicích korejského Soulu a končí (zatím) v Praze na Letné. číst dále Spotřebujte do data zkázy / Alžběta Holcová > NP č.532 > Téma čísla Do odpadu putuje celá třetina všech globálně vyprodukovaných potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit více než dvě miliardy lidí. Okolo 8,8 milionu tun potravin je  jen v EU vyhozeno kvůli nepřesnému označování trvanlivosti. Z evropských (ale i českých) průzkumů jasně vyplývá, že spotřebitelé datům na obalech nerozumějí, s potravinami nakládají nesprávně a naprosto nezávadné potraviny tak často končí úplně zbytečně v koši. číst dále Půst redukuje na samou podstatu / Kateřina Papežová > NP č.532 > Téma čísla Je tu masopust! A po něm půst. Odepření si potravy je prastará praxe, která dokáže vaše tělo zresetovat a vyladit do bezchybné harmonie. Jak je to s duší? číst dále Kávička a jiné omyly / Jan Stern > NP č.532 > Fejeton Miluju statistiky. Lidé se jimi dají krásně překvapovat. Když se řekne „káva", neřkuli dokonce „kultura kávy", co si pod tím představíte? Nejspíše pařížskou kavárnu, před níž na vratkých židličkách posedávají nikam nechvátající básníci. Anebo úzkou uličku v Římě, s dvěma stolky vystrčenými na ulici, u nichž posedávají rovněž nikam nespěchající fotbalisti. číst dále

Nejčtenější články autora

Kam chodí vlaky na záchod / Jakub Yellen > NP č.506 > Téma čísla Při cestách po železnici nám vždycky vrtalo hlavou, kam všechny ty vlaky chodí na záchod, když se jim naplní jejich vakuová bříška. Zašli jsme se na to přeptat do depa kolejových vozidel v pražské Michli. číst dále Kniha, která propojila svět / Jakub Yellen > NP č.496 > Kultura René Nekuda je úspěšný lektor tvůrčího psaní, cestovatel a bloger. Až do svých devatenácti let nic z toho dělat nechtěl. Před dvanácti lety se přihlásil do „první tištěné reality show“ Hledá se dobrovolník do Keni, kterou spolupořádal Nový Prostor, a všechno v jeho životě se obrátilo vzhůru nohama. Loni v říjnu vydal unikátní sbírku povídek HAKUNA MATATA – projekt malých gest, jak mu říká – čímž události, které v roce 2005 vtrhly do jeho života jako velká voda, definitivně dokroužil. číst dále Plzeň vypadá k světu / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.530 > Téma čísla Oživili plzeňskou náplavku, pořádají PechaKucha Night, provozují koloběžkovou samoobslužnou půjčovnu a spravují i FAG, galerii v podchodu coby kreativní zónu. V čele plzeňského sdružení K světu stojí Jakub Mareš. číst dále Dvě ruce a jeden život / Jakub Yellen > NP č.518 > Téma čísla Jestli hledáme pozitivní hnutí, které by se Sudety výrazněji hýbalo, najdeme ho prý v malé zastrčené obci Valeč na pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje. To byl tip, který se k nám donesl. Vydali jsme se tam a strávili dva dny uprostřed opravdu nových Sudet. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů