NP č.512 > Téma číslaUmění ve 130 km/hIvan Adamovič

Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká.

Jak vás napadlo vytvářet projekt Nejdelší galerie?
Když jsem si všiml různých artefaktů podél dálnice, zajímalo mě, kde se tam vzaly. Nejsnadnější cesta k informacím přes Google a Wikipedii selhala – nenašel jsem tam skoro nic. Nezbylo než pátrat jinak – najít historiky stavby dálnic, profesionální historiky umění, archiváře. Zpočátku to vypadalo, že jsem první a jediný – „Milej pane, tohle přece nikoho nezajímá." – ale nakonec se ukázalo že ani jedno nebyla pravda. A to mě těší.

 

Jaký máte vztah k dálnici D1?
Čistě pracovní, jezdím po ní týden co týden.


Jaká jsou vaše nejoblíbenější díla na této trase?
Plastika na odpočívce Křešický potok. Má dvojí podobu – z dálky vidíte cosi jako amébu, zblízka rytiny erbů Prahy, Brna a Bratislavy. Pěkná je i plastika na odpočívce Jabloňov. Ani jedna není zatížena dobovými symboly. Ačkoli obě díla jsou z dálnice přímo vidět, nejsou snadno přístupná, protože odpočívky jsou zavřené. Zajímavý je i památník stavby mostu přes Sedlický potok vytvořený z jednoho segmentu mostovky. Ani u něj ale nemůžete oficiálně zastavit.

 

Jak lze rozlišovat, jaké plastiky či stavby vznikly přímo v souvislosti s dálnicí?
Nejčastěji najdete plastiky na odpočívkách a nesou informace o stavbě či odpočívce samotné. Poznáte je na první pohled. Mimo ně jsem objevil dvě sochy, pro které to neplatí – obě se objevily u D1 až v roce 1988, to je osm let po jejím otevření.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále Umění na půl cesty / Ivan Adamovič > NP č.520 > Téma čísla Jedenáctitisícový Humpolec má od letošního dubna galerii, jakou mu může závidět i Praha. Popřípadě Brno. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Metry umění / Ivan Adamovič > NP č.498 > Téma čísla Nejnavštěvovanější umělecká galerie v Praze? Přece metro. Podle Pavla Karouse, který mapuje umění v pražském metru, bylo na třech jeho trasách rozmístěno při výstavbě do roku 1990 celkem 126 uměleckých děl, z toho asi čtyřicet se do dnešní doby nedochovalo. V prostorách metra a poblíž jeho výstupů se setkávají zcela tendenční „zasloužilí“ umělci a progresivní díla tehdejší umělecké špičky. Nabízíme pár tipů na uměleckou projížďku Prahou, jak ji znáte i neznáte. číst dále
celý archiv