Měli bychom neznalému čtenáři knihu přiblížit. V anotaci píšete o třetím dílu toto: „Obsahuje peprné anekdoty, obscénní verše včetně slavného Rytíře Smila, pohádky pro dospělé, pornografické divadelní hříčky, záchodové a jiné nápisy, vojenské a hospodské sprosťárny, porůznu zaslechnuté vulgární hovory lidí." V prvním dílu jsou hlavně písničky a Obrátilem nashromážděné a odposlechnuté „lidské dokumenty". Proč si ale pořídit vydání od vás?
Dnes už není moc na vybranou – první vydání je dávno rozebrané a antikváři za ně obvykle chtějí víc, než co stojí nové, leckdy i několikanásobek. Takže otázkou je spíš, proč by si někdo, kdo má to staré, měl kupovat to moje. Jednoduše proto, že je lepší. Nejen na kvalitnějším papíru a vázané v plátně, ale hlavně je opravené. V původním třetím dílu byly na konci čtyři stránky errat a mně prostě přišlo trapné to s nimi reprintovat. Tak jsem se rozhodl je do původních stránek zanést v počítači. Ovšem když už jsem se s tím patlal, provedl jsem i standardní korektury, které odhalily další stovky nesporných chyb a překlepů. Celkem jsou v tom desítky tisíc oprav a každý díl tak představoval půl roku sezení u počítače. Zpětně vzato to vlastně byla pěkná pitomost, kterou v éře, kdy se lidem ovládajícím pravopis nadává „grammar nazi", asi jen málokdo ocení. Nikdy bych už nic podobného nedělal a nevím o tom, že by někdo digitální rekonstrukci sazby v podobném rozsahu provedl.
Je původní vydání Kryptadií sběratelskou supervzácností?
Sehnat se občas dá, ale za komplet zaplatíte podle stavu a vazby zhruba 10–40 tisíc. Přednostní výtisk na ručním papíru nebyl po převratu nikdy dražen, takže lze jen hádat.
Co je tedy ze starých erotik hodnotnější? Je to Erotická revue, která vyšla také již v reedici?
Ale ne, její ceny jsou jen odrazem adorace celé tzv. avantgardy současnými teoretiky z generace socialistických intelektuálů, která v Americe vyrůstala pod portréty masového vraha Che Guevary na zdi, což i u nás bylo kupodivu hojně napodobováno. Avantgarda u nás ve skutečnosti byla vesměs partička někdejších komunistů, kteří v roce 1929 prohráli a natruc odešli z partaje. Něco jako tzv. „reformní komunisté" z Charty, které o moc připravily sovětské tanky v roce 1968. Tihle lidé z principu nikdy nemají tendenci k opravdové svobodě, ve skutečnosti chtějí pořád budovat nějaké ty lepší zítřky –
a všichni spasitelé, jakmile se dostanou k moci, nakonec jen upalují ty, kteří jejich „dobro" odmítají. Dokud u moci nejsou, produkují nejrůznější propagandistická gestíčka a pózy, k nimž u českých surrealistů v letech 1930–1933 na chvíli patřila i pornografie. Právě ta přechodnost a krátkodechost byla jasným dokladem, že je to vlastně vůbec nezajímalo – intelektuálové mají s pornografií vždy problémy; výjimky jen potvrzují pravidlo. Erotická revue tak ve skutečnosti nepřinesla nic zásadně nového, ale naservírovala to způsobem poživatelným i pro snoby. Nicméně pokud to budeme hodnotit jen podle dosažených aukčních výsledků, jsou přednostní ručně kolorovaná vydání Erotické revue a edice 69 tím nejvzácnějším, co u nás v žánru pornografie vyšlo, pomineme-li unikáty do deseti výtisků.
Jaký další druh děl se těžko shání?
Ty skutečně bibliofilské pornografie jsou mnohdy daleko dostupnější než nekvalitní tisky prodávané hlavně po vinárnách nikoli „do sbírky", ale opravdu na čtení, takže pokud se dochovaly, bývají obyčejně v tak hnusných stavech, že se to člověk skoro štítí vzít do ruky. Úplně nejhorší jsou samozřejmě obskurnosti pokoutně vyráběné tiskárenskými zaměstnanci pro pár kamarádů z hospody.
Čistě z pohledu investičního – je investice do bibliofilií rozumná, nebo je to spíš rozmařilost, ze které se vám peníze nikdy nevrátí?
Jde o to, čemu říkáte bibliofilie. Spousta z nich byla a je vydávána čistě merkantilně. Kdo si třeba před pár lety koupil tzv. „Zlatou Bibli", tomu se investovaných šedesát tisíc jen sotva kdy vrátí. Ale cena skutečně vzácných bibliofilií zatím stále roste. Samozřejmě budoucnost těžko odhadnout, ale to je vlastnost naprosto všech investic odjakživa a v dnešní čistě virtuální pseudoekonomice desetinásobně. Ekonomika 5.0 bude návrat k výměnnému obchodu, mušlím a zlatým nugetům.
Vraťme se k vašemu vydavatelství. Předloni jste slíbil vydat ještě další díl Kryptadií s názvem Obrazový knihopis našich prasáren. Co to bude za knihu?
Jde o podrobný sběratelský soupis českých pornografií a erotických bibliofilií vydaných do roku 1989. Později už se tím nemá smysl zabývat – pornografie (podobně jako náboženství a všechny jiné „aktivismy") jsou zajímavé a přínosné jen tehdy, dokud jsou zakázané. Bude to mít kolem šesti set položek, z nichž zhruba polovina dosud není podchycena v žádné bibliografii nebo výtisk není k dispozici v žádné knihovně či archivu. Pracuji na tom od konce devadesátých let. Abych to vůbec mohl nabízet za ještě prodejnou cenu, padne na to část zisku ze zbylých dílů Kryptadií, jelikož mám bohužel obsedantní odpor k jakýmkoli dotacím a sponzoruji se odjakživa sám.
