NP č.509 > KulturaVydechněte si!Ivan Adamovič

Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému.

Už když nedávno Nový Prostor připravoval číslo s tématem metra, bylo jasné, že je tento podzemní systém pro mnohé víc než komunikací. Autor právě vydané obsáhlé knihy o vzduchotechnice metra, a zejména jejích architektonických vyústěních Nádech výdech (vydává Big Boss) to v úvodu podává velmi emotivně:


„Nádech tajemství, které magická Praha možná ztratila v uličkách Řásnovky, zůstal trochu zakonzervovaný v jejím podzemí. Ano, je možná vlhké, studené a tmavé, ale tajemství má v sobě geneticky zakódované, zděděné po pražském rabínovi, katu Mydlářovi, Plivníkovi či Kokešovi, potloukajícímu se pražskými stokami.


V podzemí plném tajných krytů, bunkrů a skrytých nemocnic, kolektorů a stanic metra. Tam, kde nese tu zvláštní všeobjímající nasládlou vůni tunelů vycházejících z míst dávno zaniklých paláců a pohřebišť, starobylých artefaktů ztracených v podzemních vodách a bahně."

 

Text knihy ale rychle pozbývá této vzletnosti a drží se množství technických údajů, které autor načerpal ze zdrojů Dopravního podniku a z rozhovorů s architekty. Metro skutečně dýchá – vzduchotechnika nasává vzduch z povrchu, fouká jej do tunelů a naopak z nich vysává vzduch „použitý". V zimě se vzduch přihřívá, v létě ochlazuje. Jiné vytápění prostory metra nemají.

Pražské metro mělo mít unikátní výdech ve tvaru kosmonauta.
Architekt se vzepřel a byl realizován jen strohý komín.

Hlavních výdechů je devadesát šest. Je fascinující, kolik různých tvarů mají. Od komínů přes obyčejné mříže na úrovni země (vděčné to noclehárny lidí bez domova) až po podivné kvádry (u stanice Dejvická) či varhanní píšťaly (na Radlické).


Nechybělo mnoho a měli bychom unikát – výdech ve tvaru kosmonauta. Měl vzniknout podle politického zadání na stanici dříve zvané Kosmonautů, ale architekt Jan Abt se tomu vzepřel s argumentem, že přece odněkud ze zadku kosmonauta „nemohou funět smrady". Nakonec byl realizován stroze technicistní komín a sousoší kosmonautů v jeho blízkosti.


Samo pražské metro nemá dosud překvapivě samostatného knižního průvodce. Proto se i díky mapování výdechů dozvídáme celou řadu zajímavých detailů o metru samotném. Zvláštní zápach, který je někdy cítit ve stanici Můstek na trase A, je například vysvětlován tím, že bylo třeba při stavbě stanice zpevňovat písečné vrstvy trubkami se zmrazeným čpavkem a ten zřejmě postupem času v malé míře unikl do horniny.


Většina výdechů jsou popravdě řečeno dost nevzhledné betonové kostky završené ocelovými lamelami. O to větším překvapením je, že Jan Charvát o mnoha z nich dokáže psát živě a s vervou. A o to více potěší výdechy, které jsou nějakým způsobem monumentální a nekompromisní, jako třeba ten u Pražského povstání, který navrhl Václav Hilský, spoluautor vedle stojící budovy bývalého Centrotexu.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Spěte sladce! / Michaela Rozšafná > NP č.509 > Téma čísla Spánek, to není jen nějakých zhruba sedm hodin denně, kdy ležíme bezvládně v posteli. Jak důležitý je kvalitní spánek pro lidskou mysl, a především pohybový aparát, jak správně spát a jak se na spánek připravit, o tom všem jsme hovořili se specialistou přes funkční pohyb Danielem Müllerem. číst dále Mám prý magnetické oči prodejkyně Kamila z nádraží Smíchov v Praze / Štěpán Materna > NP č.509 > Život prodejce Když nějaký ten pátek den co den prodáváte na tom samém prodejním místě, časem si kolem sebe vytvoříte síť vztahů a známostí, vytvoříte si svůj vlastní malý ekosystém. Prodej Nového Prostoru není jen možností, jak si v nouzi přivydělat peníze. Pro drtivou část prodejců jde o způsob, jak se vrátit do společnosti, navazovat a pěstovat mezilidské vztahy. Podívejte se s námi na skryté příběhy míst, kolem kterých třeba každý den chodíte. číst dále Když čas někam zmizí / Michaela Rozšafná > NP č.509 > Téma čísla Život v noci, spánek ve dne. I to je součástí práce letušky. Po třech dnech v oblacích si pětadvacetiletá Monika pravidelně ordinuje „day off“ s jediným cílem – vyspat se. „Téměř každý rok v listopadu jsem po skončení sezony nemocná,“ říká. číst dále Paradox Insomnie / Darek Šmíd > NP č.509 > Téma čísla V současné době jsou rozlišovány dva typy nespavosti: nespavost objektivní a nespavost značně pocitová. Zvláštní na tom je, že příznaky obou rozdílných typů jsou zcela shodné. číst dále

Nejčtenější články autora

Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále WTF Ivana Adamoviče: Zobali vrabci zobali / Ivan Adamovič > NP č.511 > Novinky / Kultura Ptáci a popkultura jdou dlouhodobě ruku v ruce, či snad křídlo v křídle. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Není o čem mluvit / Ivan Adamovič > NP č.510 > Rozhovor Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby. číst dále