NP č.490 > Novinky / KulturaProzření starého kyberhipíkaIvan Adamovič

Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.

 

Jenže tenhle dredatý kyberhippie se ve své nové knize staví naopak velmi kriticky k důsledkům, které vytoužená digitální revoluce přinesla. Jestliže se bohatství koncentruje v rukou stále menší skupiny lidí, v digitálním segmentu platí totéž. Uživatelé internetu se ocitají ve stále větší závislosti na majitelích nejrychlejších počítačů, autorem nazývaných Sirény.

 

Naletěli jsme, říká Lanier. Od mládí jsme volali po tom, aby informace byly pro všechny zdarma. Dnes za to platíme ztrátou soukromí a autonomie. Servery typu Google či Facebook by nefungovaly, nebýt laviny dat o uživatelských rozhodováních, které se dají zpeněžit za miliardy. Lidé se radují, že mají něco zdarma, ale platí za to informacemi o sobě. Pojďme to změnit, říká Lanier. Iluze „dostat něco zdarma“ zatím likviduje hudební průmysl, jenže zítra je můžou následovat další, potřebnější obory, od lékařství po dopravu. Lanier odmítá utopii „hojnosti“ a vybízí k přeformulování nové ekonomiky – za všechno na internetu plaťme prostřednictvím mikroplateb, ale nechme si za každý bit informace, kterou od nás někdo získá, také zaplatit. Jako starému hipíkovi se mu to neříká snadno, ale starost o existenci střední třídy, které hrozí zánik, převažuje nad svobodomyslnou povahou.

 

Jaron Lanier: Komu patří budoucnost? Vydalo Dokořán/Argo. Cena 399 Kč.

 


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále Štěstíčko smrdí / Redakce > NP č.490 > Téma čísla Potkali jsme několik zajímavých lidí, kteří své štěstí hledají veskrze originálním a inspirativním způsobem. Ať už jsme se o hledání štěstí bavili s tibetským mnichem, který díky lásce skončil v ostravské továrně, s psychiatrem lomeno jogínem, anebo s dvojicí cynických komiků, často jsme naráželi znovu a znovu pořád na dost podobné motivy.   číst dále Když se ti to nelíbí, něco s tím dělej! (Štěstí po tibetsku) / Darek Šmíd > NP č.490 > Téma čísla Tenzin Jigme býval buddhistický mnich. Narodil se v Darjeelingu, studoval v Dharamsale a pak se svou českou manželkou se přestěhoval do Ostravy, kde pracoval ve výrobě zdravotnických technologií. číst dále Trvalé štěstí je úplná iluze / Jakub Yellen > NP č.490 > Téma čísla Tento text vznikl na základě rozhovoru s propagátorem svobody v práci Tomášem Hajzlerem, který na plný úvazek pomáhá lidem najít svůj důlek, ve kterém budou žít svůj vlastní dobrý život. Z rozhovoru jsme vytáhli to nejzajímavější. číst dále

Nejčtenější články autora

Twin Peaks po 25 letech / Ivan Adamovič > NP č.499 > Novinky / Kultura Další déjà vu. Když říkala Laura Palmerová agentu Cooperovi v seriálu Twin Peaks „Uvidíme se za 25 let“, nelhala. číst dále Kinterovy banality knižně / Ivan Adamovič > NP č.519 > Kultura Nejnavštěvovanější výstavou v historii galerie Rudolfinum byla expozice Nervous Trees Krištofa Kintery. A nebylo to jen tím, že vstup byl zdarma. Nyní vychází tučná monografie tohoto umělce, který nachází v odpadcích krásu – nebo ošklivost? číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále Není o čem mluvit / Ivan Adamovič > NP č.510 > Rozhovor Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby. číst dále
celý archiv