Jenže tenhle dredatý kyberhippie se ve své nové knize staví naopak velmi kriticky k důsledkům, které vytoužená digitální revoluce přinesla. Jestliže se bohatství koncentruje v rukou stále menší skupiny lidí, v digitálním segmentu platí totéž. Uživatelé internetu se ocitají ve stále větší závislosti na majitelích nejrychlejších počítačů, autorem nazývaných Sirény.
Naletěli jsme, říká Lanier. Od mládí jsme volali po tom, aby informace byly pro všechny zdarma. Dnes za to platíme ztrátou soukromí a autonomie. Servery typu Google či Facebook by nefungovaly, nebýt laviny dat o uživatelských rozhodováních, které se dají zpeněžit za miliardy. Lidé se radují, že mají něco zdarma, ale platí za to informacemi o sobě. Pojďme to změnit, říká Lanier. Iluze „dostat něco zdarma“ zatím likviduje hudební průmysl, jenže zítra je můžou následovat další, potřebnější obory, od lékařství po dopravu. Lanier odmítá utopii „hojnosti“ a vybízí k přeformulování nové ekonomiky – za všechno na internetu plaťme prostřednictvím mikroplateb, ale nechme si za každý bit informace, kterou od nás někdo získá, také zaplatit. Jako starému hipíkovi se mu to neříká snadno, ale starost o existenci střední třídy, které hrozí zánik, převažuje nad svobodomyslnou povahou.
Jaron Lanier: Komu patří budoucnost? Vydalo Dokořán/Argo. Cena 399 Kč.
