NP č.511 > Téma číslaPivaři a ledařiLibor Hruška

Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským?

Ještě v šedesátých letech minulého století mohl chodec v půlce pražské ulice U Libeňského pivovaru zpomalit a obdivovat majestátní, snad dvacet metrů vysokou budovu připomínající trojlodní baziliku. Dnes na jejím místě stojí bytový dům. Jednalo se o ležácké sklepy, které se tam, kde to podmínky nedovolovaly, nehloubily pod pivovarem, ale stavěly nad zemí. Centrální loď pivního chrámu fungovala jako lednice, do které se přes zimu od Vltavy vozila jedna fůra ledu za druhou. V létě pak hodnota této komodity prudce stoupala.

Při správné péči mohl led v lednici vydržet dva roky.

Ledová fuška našich pradědů
Jen v Praze a okolních čtvrtích se koncem 19. století dobývání ledu věnovalo přes pět set mužů, přes rok porcovali vorové dříví a se sekyrami v rukou trávili u řeky i zimní měsíce. K jejich odběratelům patřila řeznictví, jatka, nemocnice, a hlavně pivovary. V těch to bez ledu nešlo od doby, kdy se v Čechách z tradičních svrchně kvašených piv přešlo na spodně kvašené ležáky, které především na dokvašování potřebují výrazně nižší teplotu. Stačilo najít odlehlý kout sklepa a ledové kvádry v něm složit, taková hromada ale rychle tála, a tak stavitelé pivovarů začali přicházet se sofistikovanějšími řešeními. Na led se uvnitř sklepů začaly stavět speciální místnosti, ze kterých se chladný vzduch valil průduchy do prostor se sudy. Lednice obvykle zabírala nějakou pětinu sklepa, led se ukládal na kulatinu a nesměl se dotýkat ani stěn, které byly mnohdy dvojité. Podlaha lednice byla o něco výš než v ostatních místnostech, aby se studený vzduch držící se při zemi dostal, kam má. Někdy, jak je vidět na návrhu lednice jihlavského pivovaru od inženýra Rosenberga, se led ukládal do patra nad sklep.


V případě správné péče mohl led vydržet až dva roky, jako rezerva pro případ, že by přišla mírnější zima. A když byla lednice napěchovaná po okraj a už nebylo kam dávat, stavěly se na pivovarských dvorech ještě záložní ledové stohy.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Dejte se k ledu / Darek Šmíd > NP č.511 > Téma čísla Několik set zmrazených lidí dnes čeká na rozmrazení v budoucnosti. Jenže zatímco zmrazit člověka umíme, přivést jej zpátky k životu takového, jaký byl, je o něco složitější. číst dále Laponsko pěšky / Štěpán Materna > NP č.511 > Téma čísla Mráz lze milovat i poté, co v něm strávíte téměř měsíc jen s ojedinělými možnostmi schovat se a ohřát. S chutí nám o tom vyprávěla Markéta „Peggy“ Marvanová, která se svým přítelem Adamem Záviškem úspěšně dokončila devítisetkilometrovou Laponskou extrémní výzvu. Jako první v historii. číst dále Na později / Kateřina Jačková > NP č.511 > Téma čísla Říká se tomu social freezing, tedy zmražení vajíček „na později“. Zákrok, který dnes již platí i některé firmy svým zaměstnankyním. O neplodnosti a budoucnosti reprodukce jsme se bavili s předním českým odborníkem na asistovanou reprodukci MUDr. Jaroslavem Hulvertem. číst dále

Nejčtenější články autora

Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále