„Spíte dost?" ptá se čtenářů bulvární zpravodajský server TN.cz a obrovitými písmeny s vykřičníkem nabízí „PŘEHLED, kolik spánku potřebujete v jakém věku!" Člověk aby snad raději hlídal vlastní spánek po nocích s kulovnicí, kdyby se mu chtěl ten zmetek po šesti hodinách vyplížit z postele a nechat ho nevyspalého. „Ideální je spát osm hodin denně," hlásá v jiném materiálu o lifestylové svátosti zdravého spaní web OnaDnes.cz a ještě v titulku dodává: „Ne více, ani méně."
Propláchněte si při ranním brouzdání internetem hlavu pár podobně skandalistickými prohlášeními, a dojdete k závěru, že trpíte insomnií: poruchou spánku, při níž nemůžete usnout, často se během spánku probouzíte, nebo vstáváte tak brzo, že můžete chodit do kurníku budit kohouta. S nespavostí je to ale mnohem komplikovanější než tvrzení, že spát pod osm hodin rovná se zkáze; dokonce natolik složitější, že na příčinách mnohých stížností na nedostatečný spánek se může podílet právě celospolečenská mytologie založená na podobných článcích.
Vnucená nespavost
„Někteří lidé si tu nespavost dost možná vyvinuli z nervozity, že nenaplňují nějaký předpoklad, kolik by toho měli naspat," říká Karolina Veldová, která se zabývá spánkovou medicínou a chronobiologií v laboratořích Národního ústavu duševního zdraví. „K čemuž mnohdy přispívají i média, když tvrdí, že když nebudete spát těch osm hodin v kuse, tak je s vámi konec."
Magistra Veldová je spoluautorkou studie Paradoxní insomnie a její příčiny, kterou v roce 2015 publikoval magazín Psychiatrie. Podle ní se v současnosti rozlišují dva hlavní typy nespavosti. Prvním je nespavost psychofyziologická, druhým nespavost paradoxní; a zatímco psychofyziologická nespavost je objektivně měřitelná porucha, vyznačující se prodlouženou dobou, při níž člověk usíná, či zkrácenou dobou spánku, u paradoxní insomnie lidé podle stejných měření objektivně vzato se samotným spánkem zase až takový problém nemají. Přitom ovšem svůj spánek hodnotí subjektivně stejně, jako lidé trpící prvním typem insomnie: i oni si stěžují na to, že dlouho usínají, často se v noci budí, či se budí předčasně; ačkoli objektivně naspí třeba sedm hodin spánku, mají subjektivní pocit, že spali o tři hodiny méně.
Je zvláštní, že příznaky pak mají úplně stejné jako „psychofyziologičtí" nespavci, kteří o ty tři hodiny méně skutečně spali.
Na špatném pocitu ze spánku se může podílet i mytologie lifestylových článků.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
