NP č.509 > Novinky / TechnoskopPoslední pozemšťan zhasneDarek Šmíd

To, co nám dříve osvětlovalo cestu k pokroku, nám dnes brání vidět hvězdy.

Pohled na noční oblohu patří k těm nejúžasnějším zážitkům pod Sluncem; pokud je tedy Slunce na druhé straně zeměkoule a nesvítí člověku přímo do ksichtu. Dívat se na temné nebe poseté myriádou hvězd, propadat se do hlubin vesmíru při pohledu na mlhavý obláček galaxie v Andromedě a mávat kosmonautům na Mezinárodní vesmírné stanici, v tichu svištící po orbitě, to všechno je mnohem nádhernější zkušenost než libovolný díl Avengers v IMAXu (a to jsou Avengers fakt super). Takže není nikdy od věci se zeptat – proč už se na tu noční oblohu nikdo nechce dívat?


Podle studie publikované v magazínu Science Advances je světelné znečištění noční oblohy na celém světě nejhorší, jaké dosud pamatujeme. Hergot, upřímně vzato na tohle nepotřebujeme studii Science Advances, stačí zvednout hlavu od zářícího displeje chytrého telefonu ke hvězdám, ale to je možná právě ten problém – abychom se dnes dozvěděli, že nám záře supermoderní civilizace brání v pohledu na hvězdy, musíme se o tom dočíst na displejích jejích supermoderních zařízení. Jenže lidstvo je banda zabedněná a místo toho, aby aspoň na jednu noc zhaslo veškerá světla, neony, blikátka, žárovky, monitory, stroboskopy, zářivky a displeje, pořádá radši festival světla Signal! Festival světla! V době akutního světelného znečištění... Svatá prostoto. Inu, a právě proto potřebuje studie, jako je tato, která posbírala data ze satelitního pozorování v každém říjnu od roku 2012 do roku 2016 a shledala, že zeměkoule je v oblastech s umělým osvětlením zářivější o 2,2 procenta ročně. A přibližně stejným procentem roste také jas v oblastech, které ještě před rokem nijak zvlášť nesvítily (existuje tu zřetelná korelace mezi růstem hrubého národního produktu a intenzitou osvětlení v té samé oblasti); to je na jedné straně znak toho, že mnohé země jsou na tom rok od roku lépe – současně ale vidíme i ten extrém, kdy už jsme to se světlem v jiných částech světa trochu přehnali, a když teď půl planety svítí každý večer jako vánoční stromeček, zaděláváme si tím na solidní problémy. Lidské populaci nadbytek světla rozhazuje chronobiologii, přivozuje poruchy spánku a nadbytek nočního světla je, jak píše magazín Popular Science, spojován se vším možným od obezity až po rakovinu. A zvířátkům kolem měst ten světelný borčus evidentně také nedělá zrovna nejlépe. Takže, proboha, zhasněme alespoň na chvíli. A uspořádejme festival tmy.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Paradox Insomnie / Darek Šmíd > NP č.509 > Téma čísla V současné době jsou rozlišovány dva typy nespavosti: nespavost objektivní a nespavost značně pocitová. Zvláštní na tom je, že příznaky obou rozdílných typů jsou zcela shodné. číst dále Když čas někam zmizí / Michaela Rozšafná > NP č.509 > Téma čísla Život v noci, spánek ve dne. I to je součástí práce letušky. Po třech dnech v oblacích si pětadvacetiletá Monika pravidelně ordinuje „day off“ s jediným cílem – vyspat se. „Téměř každý rok v listopadu jsem po skončení sezony nemocná,“ říká. číst dále Dobrý dddddddd... / Libor Hruška > NP č.509 > Téma čísla Cítíte se teď v zimě k smrti unaveni? Vězte, že vedle vás žijí lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř. Narkoleptici dokážou usnout během projížďky na koni i za pokladnou v samoobsluze. číst dále Největší kouzlo mají ty nejchudší kuchyně, prodejce Richard versus Zdeněk Pohlreich / prodejce Richard > NP č.509 > VIP Rozhovor V lednici toho nemusí být moc, shodl se Richard z Florence se Zdeňkem Pohlreichem. To nejlepší prý kuchyni dala chudoba. Při jejich rozhovoru o gastronomii jsme si také ověřili jednu věc: Richard jídlu skutečně rozumí. Ani jedinou Richardovu kuchařskou myšlenku nemusel Zdeněk Pohlreich vyvracet. Se vším souhlasil. Až na jediné. Housku a vlašák fakt ne. Nikdy! číst dále