Ajajaj, z tohohle bude pozdvižení. Chytré hlavy na Stanfordské univerzitě vytvořily umělou inteligenci, pustili ji na internetovou seznamku a shledali, že tato inteligence fungující na principu hluboké neuronové sítě (čili na systému zřetězených nelineárních funkcí) rozpozná z pouhých fotografií, jestli patří tváře na nich heterosexuálům, nebo homosexuálům. U lidí se tomu říká „gaydar", určitý vnitřní radar, kterým homosexuální člověk s podivuhodnou spolehlivostí vycítí někoho, kdo smýšlí ve věcech sexuality podobně jako on. Umělá inteligence (AI) ze zmíněné univerzity ovšem odhadla právě tohle z pouhých fotografií, a to s úctyhodnou 81% přesností u mužů a 74% přesností u žen; konkrétně šlo o masivní vzorek 35 000 fotografií tváří.
Teď tedy ovšem, co s tím. Výsledky studie už vyprovokovaly množství otázek ohledně etičnosti technologie na rozpoznávání tváří, jíž kolem nás bude evidentně více a více – vezměte si v Číně již existující možnost zaplatit řekněme ve fast foodu pouze tím, že se tam usmějete do kamery (která se spojí s vaším účtem a zaplatí za vás kuřecí křidýlka), případně odemykání smartphonů, k němuž nebudete potřebovat ani otisk svého prstu, protože vás smartphone prostě pozná podle obličeje (pokud vám tedy předtím nerozbije ciferník banda homofobních skinheadů). Inu, a vedle toho si tedy váš telefon pak ještě řekne, jestli jste gay, nebo ne. Stejně žhavá diskuse nyní ovšem panuje ohledně toho, podle čeho umělá inteligence k tak překvapivému množství správných odhadů došla. Z nasbíraných dat vyplývá podle deníku The Guardian či magazínu The Economist například to, že neuronová síť vyhodnocovala kupříkladu některé „prvky netradiční pro dané pohlaví", výrazy tváře a úpravu vousů a vlasů; jde se dokonce tak daleko, že gayové vykazovali více ženských rysů než heterosexuálové; detailními rysy byly kupříkladu užší čelisti, delší nosy a vyšší čela.
Pokud by vás zajímalo, jak by si s takovým úkolem poradili lidští testeři, nepátrejte dál, ta data už také existují: lidé určili sexuální preferenci s mnohem nižší přesností než stroj, a to se 61% úspěšností u mužů a 54% úspěšností u žen. Celkem nevalný výsledek oproti umělé inteligenci.
Co z toho všeho vyplývá? Diskuse se vede dál, ale výsledky studie jsou velmi silným argumentem pro to, že člověk se se svou sexuální orientací už rodí – odtud pak specifické fyzické rysy tváře, podle nichž je strojová inteligence schopna orientaci rozeznat. Současně to však přináší i druhou stranu mince – totiž že díky tomu je orientace člověka vážně strojově rozpoznatelná. V liberální euroamerické společnosti by to neměl být problém, ale na světě jsou i jiné země; a v nich by mohlo něco takového přinést homosexuálním lidem problémy velmi zásadního dopadu.
