Lidským, nikoli mimozemským vědcům se podařilo vypěstovat první salát na Antarktidě. Takoví jsou to na německé stanici Neumayer Station III kabrňáci. Podle agentury AP jde o vůbec první hromadu jedlé zeleniny, která na planetě vyrostla mimo běžnou představu úrodného prostředí, a to bez normálního záhonu, bez slunečního svitu, a dokonce i bez pesticidů. Zahradničtí zmrzlíci sklidili na Antarktidě 3,6 kilogramů potenciálního jídla, sestávajícího z osmnácti okurek a sedmdesáti ředkviček, a to z experimentální varianty záhonku, v němž klesala teplota až k vůbec ne úrodně znějícím minus dvaceti stupňům Celsia. Antarktický projekt je označován za radikální krok k možnému pěstování potravy na Měsíci či na Marsu.
Blogující cuketa
Projekt pochopitelně nebyl namířen k tomu, že by Němci chtěli udělat vegetariány z tuleňů, ale k tomu, aby našli způsob, jak by mohli kosmonauti kultivovat čerstvé jídlo na jiných planetách. Podle oficiálního vyjádření by tu měli být teď už vědci schopni vyprodukovat čtyři až pět kilo zeleniny, ale i ovoce jednou do týdne. Což už je solidní konkurence amarounů a proteinových past v tubě, na což si mohli hypotetičtí průzkumníci Sluneční soustavy brousit zuby dosud.
Zelené výhonky se podařilo vypěstovat i na Mezinárodní vesmírné stanici.
Nenechte se přitom mýlit, životaschopné zelené výhonky už se podařilo dávno vypěstovat i na Mezinárodní vesmírné stanici: doporučuji vygooglit si třeba fotografii kosmonauta Sergeje Volkova, těšícího se v roce 2011 ze vzrostlé travičky v experimentálním květináči na oběžné dráze čtyři sta kilometrů nad Zemí, nebo kosmonautky Shannon Lucidové s obdobným trsem trávy na stanici Mir v roce 1996. Vaší pozornosti doporučuji také blogující cuketu, která vyrostla v roce 2012 pod rukama astronauta NASA Dona Pettita a na svém vlastním blogu těma jeho rukama, s kořeny podle všeho v tu chvíli už pevně zapuštěnými do jeho prefrontálního kortexu, napsala: „Vyrašila jsem a pronikla do tohoto světa, aniž by se mě někdo ptal; jsem prospěchářská, srdečná rostlinná hmota, která může vzkvétat v drsných podmínkách. Jsem cuketa – a jsem ve vesmíru." Stejný borec si udělal v hájemství vesmírných vetřelců radost i slunečnicí, ovšem ta byla vzhledem k ne úplně ideálním podmínkám ve vesmíru pěkně hnusná, takže je to odkaz blogující cukety, který dodnes žije – včetně jejího blogu. (Najdete ho na stránkách NASA pod názvem Diary of a Space Zucchini a jde o jeden z nejlepších blogů, které píše mluvící cuketa, ve vesmíru – hned vedle pozemského blogu českého pana Cuketky.)
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
