NP č.497 > Téma číslaTěžké snění nevidomýchLibor Hruška

Jak se nevidomí rozhodují, že je čas jít spát? A jak poznají, že je už ráno? A když spí, o čem se jim zdá? Spánkové deprivace u části nevidomých vedou k tomu, že ti pak končí v ordinacích neurologů. Zeptali jsme se dvou nevidomých, jak se s nepříliš známým fenoménem, který provází život slepců, srovnávají.

„Nepředstavuj si tu vaši černou tmu. Spíš je to takové jiskření se shluky černých teček, možná trochu dorůžova," snaží se mi nevidomý masér Ivo Budil popsat svět, který ho obklopuje už skoro třicet let. Padesátník Budil měl v devíti letech úraz oka, úplně nevidomý je od dvaadvaceti. Stejně jako většina zrakově postižených má i on problémy se spánkem, někdo končí v péči neurologů, jiní – jako třeba Budil – tomu nechávají volný průběh. „Střídá se mi to v cyklech v průběhu roku. Nejdřív je tu období, kdy se mi chce pořád spát, brzo usínám a brzo se budím, pak se mi to zase rozjede a je to úplně obráceně, nemá to žádnou logiku, nesouvisí to s ročními obdobími. Ale nepanikařím, za ta léta už jsem vypozoroval, že se to vždycky zase srovná. Zrovna teď jsem ve fázi, kdy je to v normálu." Budilův problém patří mezi poruchy cirkadiálního rytmu (jeden z biorytmů), neboli chronobiologické spánkové poruchy. U nevidomých předbíhající se vnitřní hodiny nepřekvapí – nedokážou odlišit světlo od tmy, stále častěji se ale poruchy objevují také u lidí se zdravým zrakem, člověk totiž přestal ctít přirozené rozdělení času na den a noc a jeho tělo mu to vrací.

Občas se probudím uprostřed noci. to pak vůbec nevíš, kolik je. tma, a ty si říkáš: je teprve noc, nebo už je venku světlo?

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Přemnožené lidstvo / Darek Šmíd > NP č.497 > Novinky / Technoskop Dětičky jsou roztomilé, ale čeho je moc, toho je příliš; lidí by na planetě možná mělo být méně číst dále Tma léčí / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.497 > Téma čísla Terapie tmou je původně stará tibetská technika yangtig neboli příprava na smrt. V Beskydech ji svým klientům nabízí Andrew A. Urbiš. Týdenní pobyt v naprosté tmě a tichu má prý blahodárné účinky na vaše psychické i fyzické zdraví. Prostě se vypnete a jste sami se sebou. Děsivé? Ozdravné. číst dále Moc bezmocných / Jan Stern > NP č.497 > Fejeton Možná byste to do mě neřekli, ale já mám vysokou školu. Ne moc vysokou, takže jsem skončil u fejetonů, a nikoli u vědeckých studií, ale vejška to přece jenom byla. A učili jsme se tam hlavně o masových médiích. Povídali jsme si tehdy hlavně o tom, jestli jsou mocná, anebo nikoli. Dnes, kdy masomédia byla převálcována sociálními sítěmi, „informačními bublinami“, „postfakty“ a těmahle věcma, už je to samozřejmě jasné. Ale tenkrát, za mého mládí, kdy letěly Oasis, Cranberries a Unie svobody, to ještě nebylo tak zřejmé. Tehdy se ještě debatovalo o této věci vášnivě. číst dále Vidět ve tmě / Redakce > NP č.497 > Téma čísla Dovedete si představit být týden sami se sebou v naprosté tmě? Tušíte, jak vypadá pravá tma? Ne taková, kterou zředí neodbytné světelné znečištění? A o čem se zdá slepcům? Jak poznají, že skončila noc a začal nový den? Čím více toho o tmě zjištujeme, tím více nás fascinuje. Zavřete oči. Co vidíte? číst dále

Nejčtenější články autora

Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále
celý archiv