NP č.495 > Téma číslaKolonizace, moje není tvojeJan Štěpánek

Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat.

Hranice mezi „já" a „ty", mezi „moje" a „tvoje", mezi „mám" a „chci mít", to je úhelný kámen velké části našich vědomých a ještě větší části našich nevědomých pnutí. Den co den. Chci tuhle práci. Chci tuhle ženu. Chci tohohle muže. Chtěl bych být tady, chtěl bych zažít to a to. Chtěl bych si přivlastnit jedinečnost a výlučnost v tolika směrech. Chtěl bych po sobě zanechat takovou a takovou stopu. Nejlépe na věky. Nebo aspoň dalším generacím. Zde zasadím strom. Zde zplodím potomka. Když se to pak přenese z každodennosti do rámce velkých lidských dějin, jsou to vždycky ti, kteří mají v sobě silnějšího kolonizátora, kdo určují osudy těch ostatních. Národy se dávají na pochod, civilizace se prolínají jedna do druhé, jedni se rozpínají na úkor druhých, aby až přijde jejich čas, zůstali pod nánosem dějů a stali se obětí kolonizace zase někoho dalšího.


Na následujících stránkách vás čeká série fejetonů a rozhovorů o tom, jaké různé podoby na sebe procesy kolonizace berou. Botanik Albert Šturma nám vyprávěl o neuvěřitelných detailech každodenního souboje města a jeho infrastruktury s přírodou, která nakonec oproti často necitlivým civilizačním výdobytkům není ani zdaleka tak v defenzívě, jak by se mohlo zdát. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se zase zamýšlí nad skoro sto let starou českou chimérou o zámořské kolonii. Jací by byli naši předci správci nových držav? A jak by se změnila česká nátura, kdybychom své středoevropanské češství Masarykovy první republiky přenesli do světa malého národa u samého rovníku? A spisovatel Darek Šmíd se pouští do série úvah, které na první pohled s kolonizací až tak nesouvisejí. Ať už je to vasektomie, basketbal, nebo smrt Bin Ládina. Uvidíte, že motivy a stopy kolonizace jakožto jednoho z nejzásadnějších projevů lidské existence se dají vystopovat v přírodě, v politice, v partnerských vztazích i na Marsu. Lidská touha po extenzi je přirozená a věčná.


Nejde o to, potlačit v sobě kolonizátora. Jde jen o to, nechovat se při tom našem věčném puzení k hledání sama sebe znovu a jinak, víc a jinde tak, abychom po sobě paradoxně nenechali jen pusté nic.


autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Posezení v satelitu / Ivan Adamovič > NP č.495 > Novinky / Kultura Parkové lavičky nejsou jen místem usednutí a odpočinku, ale dotvářejí duch místa, mohou se kolem nich seskupovat partičky, dá se na nich i spát, pokud to jejich tvar dovolí. číst dále Na ovoce / Libor Hruška > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku. číst dále

Nejčtenější články autora

Pes je zvíře. Nesmíme mu přičítat lidské emoce / Jan Štěpánek > NP č.527 > Téma čísla To, jak se pes chová a projevuje, je odrazem duševního stavu jeho majitele. S Kristýnou Sedlákovou (psikouc.cz) jsme si povídali o svébytné dynamice mezi člověkem a jeho psím kamarádem. Kristýna je psí psycholožka. „Občas si ale připadám víc jako psycholog lidí,“ říká. číst dále Tma léčí / Jakub Yellen, Jan Štěpánek > NP č.497 > Téma čísla Terapie tmou je původně stará tibetská technika yangtig neboli příprava na smrt. V Beskydech ji svým klientům nabízí Andrew A. Urbiš. Týdenní pobyt v naprosté tmě a tichu má prý blahodárné účinky na vaše psychické i fyzické zdraví. Prostě se vypnete a jste sami se sebou. Děsivé? Ozdravné. číst dále Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále Plzeň vypadá k světu / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.530 > Téma čísla Oživili plzeňskou náplavku, pořádají PechaKucha Night, provozují koloběžkovou samoobslužnou půjčovnu a spravují i FAG, galerii v podchodu coby kreativní zónu. V čele plzeňského sdružení K světu stojí Jakub Mareš. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů