NP č.495 > Novinky / TechnoskopElektronické platby nejsou zrovna ekologickéDarek Šmíd

Elektronická kryptoměna Bitcoin je poslední dobou zase v centru dění; v minulém Novém Prostoru bylo zmíněno její krátkodobé překonání ceny zlata a zmínka padla také o tom, že Bitcoinem se dá obejít babišovská elektronická evidence tržeb.

Server Vice už ale přispěchal také se zajímavou informací o tom, že když je měna elektronická, neznamená to ještě, že je také ekologická. Bitcoinová transakce podle dostupných informací zbaští několiktisíckrát více energie než finanční transakce prostřednictvím debetní nebo kreditní karty. Byť jsou bitcoiny neviditelné, spotřebují velké množství elektrické energie.

Každá bitcoinová transakce spotřebuje stejné množství energie jako 3,17 americké domácnosti za celý den.

Christopher Malmo, který se energetickou otesánkovitostí Bitcoinu zabývá, psal už v roce 2015, že každá bitcoinová transakce spotřebuje stejné množství elektrické energie jako 1,57 americké domácnosti za celý den, čili asi 5000krát více než transakce kreditní kartou. Co se za ty dva roky změnilo? ptá se Malmo – a odpovídá si: Dnes bitcoinová transakce zbaští tolik co 3,17 amerických domácností denně. Bitcoin žere čím dál víc. 


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Zabijácké stroje mění budoucnost války / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí. číst dále