NP č.495 > StartérNa ovoceLibor Hruška

Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku.

Tohle jsou třešně, tohle, hrušně a támhleto budou určitě jabloně. Kateřina Kubánková je sice původní profesí grafička, dnes ale už na dálku rozezná ovocné stromy i začátkem dubna, kdy se teprve probouzejí ze zimního spánku. Kateřina je zakladatelkou inciativy Na ovoce. Ta před třemi lety začala mapovat místa, na nichž se dá v Česku legálně sklízet ovoce, o které se do té doby nikdo příliš nezajímal.


Sraz jsme si dali na kraji petřínského sadu, ve městě je ale mnoho dalších třešnovek nebo jiných ovocných sadů, o jejichž existenci nemá většina Pražáků ani potuchy.

V hlavním městě je mnoho starých sadů, o jejichž existenci nemají lidé potuchy.

A pokud vše půjde podle plánu, přibudou díky Na ovoce i dva sady zcela nové. Původní projekt na bázi interaktivní průběžně doplňované mapy pouze doporučoval, kam na podzim vyrazit na lov s česáčkem a košíkem, v relativně krátké době se ale značně rozkošatil. „Vloni například v mapě přibyla vrstva, kam lidé přidávají stromy, které sami zasadili. Takže už nejenom ovoce sbíráme, ale povzbuzujeme naši komunitu, aby přírodě i něco vracela.“ říká Kateřina. Sázet se dá samozřejmě i guerillově. „K tomu ale nikoho nenabádáme,“ upozorňuje zakladatelka Na ovoce s tím, že sama svůj ovocný strom zasadila po dohodě s úředníky v jabloňovém sadu Na Krutci v Šárce. Podobných míst se podle ní v Praze stále najde dost. Staré městské sady mimochodem nabízejí velice širokou paletu odrůd, často i těch dnes pěstovaných jen výjimečně. „Ta škála chutí, na kterou narazíte v sadech, je neskutečná. Je opravdu zážitek procházet se na podzim mezi stromy a jenom ochutnávat a ochutnávat.“ Jen v šáreckém „Kateřinině“ sadu pomologové objevili jabloně odrůd Boikovo obrovské, Landsberská reneta, Croncelské, Baumanova reneta, Citronové zimní, Strýmka, Bernské růžové a Parména zlatá.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Zabijácké stroje mění budoucnost války / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí. číst dále

Nejčtenější články autora

Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále