NP č.495 > StartérNa ovoceLibor Hruška

Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku.

Tohle jsou třešně, tohle, hrušně a támhleto budou určitě jabloně. Kateřina Kubánková je sice původní profesí grafička, dnes ale už na dálku rozezná ovocné stromy i začátkem dubna, kdy se teprve probouzejí ze zimního spánku. Kateřina je zakladatelkou inciativy Na ovoce. Ta před třemi lety začala mapovat místa, na nichž se dá v Česku legálně sklízet ovoce, o které se do té doby nikdo příliš nezajímal.


Sraz jsme si dali na kraji petřínského sadu, ve městě je ale mnoho dalších třešnovek nebo jiných ovocných sadů, o jejichž existenci nemá většina Pražáků ani potuchy.

V hlavním městě je mnoho starých sadů, o jejichž existenci nemají lidé potuchy.

A pokud vše půjde podle plánu, přibudou díky Na ovoce i dva sady zcela nové. Původní projekt na bázi interaktivní průběžně doplňované mapy pouze doporučoval, kam na podzim vyrazit na lov s česáčkem a košíkem, v relativně krátké době se ale značně rozkošatil. „Vloni například v mapě přibyla vrstva, kam lidé přidávají stromy, které sami zasadili. Takže už nejenom ovoce sbíráme, ale povzbuzujeme naši komunitu, aby přírodě i něco vracela.“ říká Kateřina. Sázet se dá samozřejmě i guerillově. „K tomu ale nikoho nenabádáme,“ upozorňuje zakladatelka Na ovoce s tím, že sama svůj ovocný strom zasadila po dohodě s úředníky v jabloňovém sadu Na Krutci v Šárce. Podobných míst se podle ní v Praze stále najde dost. Staré městské sady mimochodem nabízejí velice širokou paletu odrůd, často i těch dnes pěstovaných jen výjimečně. „Ta škála chutí, na kterou narazíte v sadech, je neskutečná. Je opravdu zážitek procházet se na podzim mezi stromy a jenom ochutnávat a ochutnávat.“ Jen v šáreckém „Kateřinině“ sadu pomologové objevili jabloně odrůd Boikovo obrovské, Landsberská reneta, Croncelské, Baumanova reneta, Citronové zimní, Strýmka, Bernské růžové a Parména zlatá.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Dobré časy industriálu / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Jak se mění náš vztah ke starým fabrikám a industriálním památkám? Je současná popularita industriální turistiky marketingovou bublinou, nebo začínáme jinak vnímat své dějiny? číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále
celý archiv