NP č.495 > StartérNa ovoceLibor Hruška

Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku.

Tohle jsou třešně, tohle, hrušně a támhleto budou určitě jabloně. Kateřina Kubánková je sice původní profesí grafička, dnes ale už na dálku rozezná ovocné stromy i začátkem dubna, kdy se teprve probouzejí ze zimního spánku. Kateřina je zakladatelkou inciativy Na ovoce. Ta před třemi lety začala mapovat místa, na nichž se dá v Česku legálně sklízet ovoce, o které se do té doby nikdo příliš nezajímal.


Sraz jsme si dali na kraji petřínského sadu, ve městě je ale mnoho dalších třešnovek nebo jiných ovocných sadů, o jejichž existenci nemá většina Pražáků ani potuchy.

V hlavním městě je mnoho starých sadů, o jejichž existenci nemají lidé potuchy.

A pokud vše půjde podle plánu, přibudou díky Na ovoce i dva sady zcela nové. Původní projekt na bázi interaktivní průběžně doplňované mapy pouze doporučoval, kam na podzim vyrazit na lov s česáčkem a košíkem, v relativně krátké době se ale značně rozkošatil. „Vloni například v mapě přibyla vrstva, kam lidé přidávají stromy, které sami zasadili. Takže už nejenom ovoce sbíráme, ale povzbuzujeme naši komunitu, aby přírodě i něco vracela.“ říká Kateřina. Sázet se dá samozřejmě i guerillově. „K tomu ale nikoho nenabádáme,“ upozorňuje zakladatelka Na ovoce s tím, že sama svůj ovocný strom zasadila po dohodě s úředníky v jabloňovém sadu Na Krutci v Šárce. Podobných míst se podle ní v Praze stále najde dost. Staré městské sady mimochodem nabízejí velice širokou paletu odrůd, často i těch dnes pěstovaných jen výjimečně. „Ta škála chutí, na kterou narazíte v sadech, je neskutečná. Je opravdu zážitek procházet se na podzim mezi stromy a jenom ochutnávat a ochutnávat.“ Jen v šáreckém „Kateřinině“ sadu pomologové objevili jabloně odrůd Boikovo obrovské, Landsberská reneta, Croncelské, Baumanova reneta, Citronové zimní, Strýmka, Bernské růžové a Parména zlatá.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Českotogoslovensko / Redakce > NP č.495 > Téma čísla Co by se stalo, kdybychom po 1. světové válce získali Togo a nějakým způsobem si je uchovali až do dnešních dnů? Výčet fantazijních detailů, které by dost možná formovaly život obyvatel ČSSR a jeho mladšího afrického bratříčka. číst dále Slunečník místo střechy / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Společnost Google před dvěma roky odstartovala Projekt Sunroof, který na základě trojrozměrného modelu domovních střech mapuje, kolik slunečního svitu se na tu kterou střechu dostává. Proč to dělá? číst dále Kolonizace, moje není tvoje / Jan Štěpánek > NP č.495 > Téma čísla Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat. číst dále