NP č.495 > Novinky / TechnoskopZabijácké stroje mění budoucnost válkyDarek Šmíd

Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí.

Před dvěma lety sepsaly moudré hlavy s Elonem Muskem a Stephenem Hawkingem v čele varování před autonomními zbraněmi. Stroje na zabíjení, které rozhodují o životě a o smrti z vlastních pohnutek, to nezní jako dvakrát prima recept na veselou budoucnost. Musk s Hawkingem upozorňovali, že autonomní zbraně jsou po právu označovány za třetí vojenskou revoluci po střelném prachu a jaderných zbraních. Takovými autonomními zbraněmi jsou dnes kupříkladu vojenské drony Perdix, které (na rozdíl od dronů Predator či Reaper, ovládaných z dálky lidskými piloty) rozhodují o svých akcích samy a jejich rozhodnutí vycházejí ze vzájemné komunikace.

Za vlády g. w. bushe vyrazily drony do padesáti akcí, za obamy do pěti set.

Ke konci uplynulého roku proběhl v Americe test doposud největšího roje dronů, který čítal 103 kousků útočících v roji jako bzučící mrak robotických sršňů; vojenský výzkum v Americe, Rusku i v Číně pracuje na sebevražedných dronech, které někam přiletí a vybouchnou; dnešní terorističtí sebevražední atentátníci jsou zřejmě jen lidský předvoj rojů vojenských sebevražedných dronů.
Neexistuje přitom důvod myslet si, že by se vojensko-průmyslový komplex chytl za nos a řekl si: „Pro Krista pána, tohle už začíná fakt vypadat jako něco z Terminátora, pojďme se na to vykašlat!" Zatímco za vlády prezidenta George W. Bushe vyrazily drony jen na padesátku akcí, Barack Obama to rozjel ve velkém a odsouhlasil přes pět stovek útoků dronů; ani Donald Trump se s tím mazat nebude – jen o prvním víkendu jeho vládnutí dostaly zelenou tři dronové akce v Jemenu. Střelným prachem si lidé udělali vzájemné zabíjení jednodušší. Atomovkou je proměnili v záležitost stisknutí jednoho knoflíku. A s drony, ať už autonomními, či jen sebevražednými, je teď delegují na stroje. Letos v USA vyprší pětileté vládní nařízení „Directive 3000.09", které drželo vývoj autonomních zbraní jakž takž pod krkem; uvidíme, co bude dál. Asi to bude veselé. Zvlášť pro drony.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Slunečník místo střechy / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Společnost Google před dvěma roky odstartovala Projekt Sunroof, který na základě trojrozměrného modelu domovních střech mapuje, kolik slunečního svitu se na tu kterou střechu dostává. Proč to dělá? číst dále