NP č.495 > Novinky / TechnoskopZabijácké stroje mění budoucnost válkyDarek Šmíd

Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí.

Před dvěma lety sepsaly moudré hlavy s Elonem Muskem a Stephenem Hawkingem v čele varování před autonomními zbraněmi. Stroje na zabíjení, které rozhodují o životě a o smrti z vlastních pohnutek, to nezní jako dvakrát prima recept na veselou budoucnost. Musk s Hawkingem upozorňovali, že autonomní zbraně jsou po právu označovány za třetí vojenskou revoluci po střelném prachu a jaderných zbraních. Takovými autonomními zbraněmi jsou dnes kupříkladu vojenské drony Perdix, které (na rozdíl od dronů Predator či Reaper, ovládaných z dálky lidskými piloty) rozhodují o svých akcích samy a jejich rozhodnutí vycházejí ze vzájemné komunikace.

Za vlády g. w. bushe vyrazily drony do padesáti akcí, za obamy do pěti set.

Ke konci uplynulého roku proběhl v Americe test doposud největšího roje dronů, který čítal 103 kousků útočících v roji jako bzučící mrak robotických sršňů; vojenský výzkum v Americe, Rusku i v Číně pracuje na sebevražedných dronech, které někam přiletí a vybouchnou; dnešní terorističtí sebevražední atentátníci jsou zřejmě jen lidský předvoj rojů vojenských sebevražedných dronů.
Neexistuje přitom důvod myslet si, že by se vojensko-průmyslový komplex chytl za nos a řekl si: „Pro Krista pána, tohle už začíná fakt vypadat jako něco z Terminátora, pojďme se na to vykašlat!" Zatímco za vlády prezidenta George W. Bushe vyrazily drony jen na padesátku akcí, Barack Obama to rozjel ve velkém a odsouhlasil přes pět stovek útoků dronů; ani Donald Trump se s tím mazat nebude – jen o prvním víkendu jeho vládnutí dostaly zelenou tři dronové akce v Jemenu. Střelným prachem si lidé udělali vzájemné zabíjení jednodušší. Atomovkou je proměnili v záležitost stisknutí jednoho knoflíku. A s drony, ať už autonomními, či jen sebevražednými, je teď delegují na stroje. Letos v USA vyprší pětileté vládní nařízení „Directive 3000.09", které drželo vývoj autonomních zbraní jakž takž pod krkem; uvidíme, co bude dál. Asi to bude veselé. Zvlášť pro drony.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Posezení v satelitu / Ivan Adamovič > NP č.495 > Novinky / Kultura Parkové lavičky nejsou jen místem usednutí a odpočinku, ale dotvářejí duch místa, mohou se kolem nich seskupovat partičky, dá se na nich i spát, pokud to jejich tvar dovolí. číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů