NP č.495 > Téma číslaKolonizace. Jak ji vidí botanik.Libor Hruška

Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“.

Existuje nějaký typ brownfieldu, se kterým si rostliny neporadí, nezvládnou ho kolonizovat?
Téměř ne, napadá mě snad jen příklad Hromnického jezírka u Plzně, kde dřív býval lom na sirnaté břidlice, tam najdeme asi nejextrémnější substrát u nás – je strašně kyselý a svahy lomu jsou navíc hrozně drobivé. I když se tam větší kytka uchytí, gravitací se časem utrhne. Kdyby to ale byl stabilní substrát, klidně holý kolmý beton, tak si ho nakonec příroda osedlá. Samozřejmě pokud by to byla stometrová betonová věž, tak nahoru se kytky dostanou za tisíc let, ale pokud by to byl beton, sto na sto metrů, klidně svislý, tak ho dostanou bez problémů.
Co extrémně toxická půda v bývalých fabrikách nebo dolech?


Otázkou je, o jakém horizontu se bavíme, ona totiž samozřejmě probíhá i proměna substrátu, rostliny nakonec osídlí i ty extrémně toxické.

Například na Slovensku, na výsypkách měděných dolů, došlo během několika málo let k mikroevoluci psinečku. Tahle tráva si pomocí oddenků vytvořila rezistentní, od původních jedinců geneticky lehce odlišné klony, které byly schopné na jedovatém substrátu přežívat.

Jak by vypadal václávak, kdyby ho opustili lidé? Všechny ty ozdobné keříky by šly rychle do kopru. Plochu by zaplnily porosty celíku kanadského.

Je nějaký způsob, jak si namodelovat, co na ladem ležící ploše za x let vyroste?

Bohužel ne, závisí to na konkrétním substrátu, historii a kontextu místa – když taková plocha vznikne uprostřed smrkových lesů, nejspíš vám tam nevyrostou samovolně meruňky. Existují ale určité základní principy. Pokud se budeme bavit třeba o velké betonové ploše, nejprve se tu objeví bakteriální povlaky, které postupně vrostou do mikropórů povrchu, a první sinice, po nich přijdou na řadu lišejníky. Takové stanoviště je ale stále hodně nestabilní, silně exponované a větší rostliny to na něm mají těžké. V další fázi přijdou mechy, které už jsou schopny vytvářet ony známé polštáře, ve nichž umí udržovat příznivější a stabilnější mikroklima. Vzniká slabá vrstvička půdy, nastupují první vyšší kytky, keře a stromy. Sukcese ve většině případů v našich středoevropských podmínkách končí něčím, co lze označit za les.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Na ovoce / Libor Hruška > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku. číst dále Kolonizace, moje není tvoje / Jan Štěpánek > NP č.495 > Téma čísla Začíná to už ve chvíli, kdy se narodíte. Jste kolonizátor. Jsme tvorové expanzivní. Přirozeností člověka je hledání nových extenzí sebe samého. Jedna z prvních věcí, které jako dítě pochopíme, je to, co je a co není moje. A co moje není, to chceme. Kudy člověk chodí, tudy ale spřádá plány, kam sám sebe ještě projektovat. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů