NP č.495 > Téma číslaSen o české AfriceLibor Hruška

Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny.

Bylo by Československo v roce 1919 dobrým správcem kolonií?
Asi ne, dobrým správcem kolonií nebyl skoro nikdo, ani Britové, kteří na to měli několik staletí. U Čechů se to navíc představuje obtížně i s ohledem na jejich novodobý vývoj. Když jsme se jako národ v obrození obnovili, učinili jsme tak v opozici vůči většímu, vládnoucímu národu. Tohle opozičnictví jako stereotyp nám pak přešlo i do demokratické první republiky. Peroutka o tom ve dvacátých letech napsal Jací jsme, jednu ze svých nejlepších knih. Uvědomil si, že vznikem státu se jeho obyvatelstvo ještě nestane státním národem. To jest národem vedoucím, přijímajícím odpovědnost za ten stát, menšiny v něm atd. Takže si moc nedokážu představit, jak by to v nějaké té kolonii vypadalo, kdyby se tam vládlo s opozičnickým světonázorem. Ale smysl má i protinázor. Když se naskytne šance, má se jí národ chopit a nefilosofovat o tom, jestli na to má, nebo ne. Masaryk se taky nikoho neptal, jestli má právo založit stát. Prostě šel a Němcům ho vzal. A Slovensko, nemluvě o Podkarpatské Rusi, byly obě k českým zemím připojeny jako slabší partneři, od začátku určení k českému ovládání, byly to tedy taky jakési kolonie svého druhu.

Imperiální šalbě tehdy podléhal kdekdo, včetně prezidenta Masaryka.

Když se jednou zrodí sebevědomí, jak předem poznat, kde jsou jeho správné hranice? Imperiální šalbě tehdy podléhal z Čechů kdekdo, včetně Masaryka, který taky jednu chvíli, když se legionáři zmocní magistrály, takovým zvláštním tónem říká: „Jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska." Myslím si, že je lepší, že jsme tomu pokušení tenkrát vystavení nebyli, ale možná mám jen malou fantazii.


Hovořilo se hlavně o africkém Togu, které bylo před válkou německou kolonií.
A v úvahu hypoteticky přicházely i další německé kolonie v Africe, o které říše přišla v důsledku prohrané války. Nevím. Do roku 1919 na expanzi do Toga nikdo z Čechů nepomyslel, byl by to nápad z rodu šílených. Ale příležitost dělá zloděje... Na tu Podkarpandu, jak už jsem naznačil, předtím nikdo nemyslel taky, a tam pak ten dvacetiletý český kulturní vývoz, jak známo, neskončil úplným fiaskem. Dnešní potomci tehdejších obyvatel Podkarpatské Rusi mají tu dobu v hlavách jako jednu z nejlepších ve své historii... Jestli ale byl někdo proslulý kvalitní koloniální správou, tak to byli Němci. Takže vstoupit do jejich koloniálních stop třeba v té Africe by pro Čechy znamenalo vystavit se tvrdému srovnávání.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Českotogoslovensko / Redakce > NP č.495 > Téma čísla Co by se stalo, kdybychom po 1. světové válce získali Togo a nějakým způsobem si je uchovali až do dnešních dnů? Výčet fantazijních detailů, které by dost možná formovaly život obyvatel ČSSR a jeho mladšího afrického bratříčka. číst dále Elektronické platby nejsou zrovna ekologické / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Elektronická kryptoměna Bitcoin je poslední dobou zase v centru dění; v minulém Novém Prostoru bylo zmíněno její krátkodobé překonání ceny zlata a zmínka padla také o tom, že Bitcoinem se dá obejít babišovská elektronická evidence tržeb. číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Zabijácké stroje mění budoucnost války / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Pravá tma už neexistuje / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu? číst dále Málo, nebo moc? / Libor Hruška > NP č.492 > Téma čísla HRAČKY VS. RODIČE Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 19. století, kdy si vystačily s kusem špagátu, polínkem nebo smrkovou šiškou. Opravdu? Prolistovali jsme příručky pro rodiče ze století páry a zjistili, že se v nich čtenář dozví zhruba toto: Dnešní děti mají hraček zbytečně moc, zlaté 18. století, kdy… A takhle bychom proti proudu času mohli pokračovat dál, třeba Jean-Jacques Rousseau se ve svém pedagogickém spisu Emil čili o výchově podobně pohoršoval už roku 1762. Zlaté 17. století! číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů