NP č.609 > SockyPracovat, nebo pobírat dávky? Ministerstvo na podnět Nového Prostoru mění demotivační systémtext: Alžběta Ruschková, foto: archiv Nového Prostoru

Klienti Nového Prostoru dlouhodobě čelili nelehké volbě – pracovat, snažit se postavit na vlastní nohy a kvůli tomuto malému a často nestabilnímu přivýdělku přijít o finanční podporu v hmotné nouzi, nebo nic nedělat, existenčně záviset pouze na státu a pobírat jisté peníze? Tento špatně nastavený a pro mnohé demotivační systém se teď ale díky proaktivnímu přístupu Ministerstva práce a sociálních věcí postupně mění.

Ztráta finanční jistoty při zahájení prodeje

Odebírání či krácení příspěvku na živobytí při zahájení prodeje časopisu Nový Prostor: to je problém, na který dlouhá léta naráželi jak noví zájemci o spolupráci, tak naši současní klienti i celá organizace. Podle průzkumu redakce NP zhruba dvěma třetinám dotazovaných klientů v minulosti nárok na dávky zanikl nebo jim byla jejich výše výrazně snížena. Téměř 80 % z nich jako důvod uvedlo právě zahájení prodeje časopisu, ve zbylých 20 % se jednalo především o nástup do stálého zaměstnání či dosažení důchodového věku a s ním spojený nárok na výplatu penze.

 

 Graf, ztráta nároku na dávky

 

V důsledku odebírání podpory v hmotné nouzi se nicméně mnozí stávající i potenciální klienti ocitli pod obrovským stresem ze ztráty jistoty ve formě pravidelné finanční podpory. Prodej Nového Prostoru totiž nezaručuje stabilní příjem, vydělané částky se mohou měsíc od měsíce lišit a čistý zisk leckdy nepřesáhne výši zmiňované podpory. Navíc vyžaduje pravidelné investice, jelikož klienti si časopisy, které v ulicích nabízejí, sami nejprve kupují za polovinu konečné ceny. Zjednodušeně řečeno, začít pracovat doteď pro mnohé z nich bylo finančně méně výhodné než zůstat bez práce. „V praxi se pak stávalo, že prodejci stáli před volbou, jestli pobírat dávky, nebo se zapojit do prodeje časopisu a o příspěvek na živobytí přijít,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Dagmar Kocmánková, jak může špatně nastavený systém demotivovat právě ty sociálně nejslabší, které by se společnost měla snažit co nejvíce začlenit zpět do běžného života.

 

Ale proč k odebírání dávek vlastně docházelo? K pochopení tohoto poměrně komplexního problému je třeba se nejprve podrobněji podívat na to, jak vlastně systém podpory osob v hmotné nouzi funguje.

Systém, který odrazuje od práce

Příspěvek na živobytí je vedle doplatku na bydlení jednou ze základních dávek státní finanční pomoci osobám, které se ocitnou v hmotné nouzi. Aby na něj člověk v sociální tísni měl nárok, musí splňovat mnoho kritérií a doložit Úřadu práce celou řadu dokumentů. Výše příspěvku se stanovuje vždy individuálně, odvíjí se od částek existenčního a životního minima a její výpočet je nesmírně složitý – hodnotí mimo jiné příjem a majetek žadatele a osob s ním žijících, náklady na bydlení, další pobírané dávky i možnost zvýšení příjmů vlastní prací. Úředníci mají též do určité míry pravomoc přihlédnout k individuální situaci toho, kdo o dávku žádá. Není tedy divu, že praxe napříč různými Úřady práce není jednotná a proces stanovení finální částky se mnohdy liší.

V důsledku odebírání podpory v hmotné nouzi se mnozí klienti ocitli pod obrovským stresem ze ztráty jistoty.

Do příjmů, které hrají při posouzení nároku na dávku zásadní roli, se započítávají všechny pobírané dávky (vyjma Mimořádné okamžité pomoci), finance získané z výdělečné činnosti, náhrada mzdy či podpora v nezaměstnanosti. Zákon pamatuje i na to, aby se snažil zvýhodnit ty, kteří pracují, a motivoval tak osoby v hmotné nouzi k výdělečné činnosti. Příjem ze závislé činnosti se proto pro výpočet dávky zahrnuje pouze ve výši 70 %. Zde ovšem leží onen „zakopaný pes“. Prodej časopisu Nový Prostor totiž nepatří z hlediska platných právních předpisů mezi závislé činnosti, ale spadá do kategorie tzv. ostatních příjmů, společně třeba se ziskem z pronájmu nemovitosti. Ty se nicméně pro posouzení nároku na dávku započítávají v plné výši.

 

Ze zmíněného zákona i naší dlouhodobé zkušenosti tedy vyplývá, že klientům je pro výpočet nároku na dávku započítáváno celých 100 % příjmu. I přes poměrně náročnou a mnohdy stresující práci tak klienti často z prodeje nezískávají víc či o moc víc, než by dostali při pouhém pobírání dávek. Nastavení systému tedy od práce přímo odrazuje. Ruku na srdce, kdo z nás by raději pracoval, kdyby si v klidu a bez námahy mohl přijít na více méně stejné peníze?

Nová naděje

Ředitelka Nového Prostoru se proto na jaře tohoto roku rozhodla v této záležitosti obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí. A výsledek i rychlost zpracování podnětu byly víc než překvapivé. Na žádost NP totiž MPSV během pouhých několika měsíců vydalo stanovisko, které by nově mělo vést nejen ke sjednocení postupu Úřadu práce ČR při započítávání výdělku z prodeje časopisu, ale i ke značným změnám ve prospěch našich klientů.

Z dokumentu vyplývá, že se nově bude stejně jako u závislé činnosti započítávat pouze 70 % z příjmů.

Z dokumentu vyplývá, že se nově bude stejně jako u závislé činnosti započítávat pouze 70 % z příjmů, a to navíc až po odečtení prvotních nákladů na pořízení výtisků. Ministerstvo své rozhodnutí odůvodňuje především tím, že se jedná o sociální službu a o „osoby, které ve společnosti obtížně nacházejí uplatnění a prodejem jsou motivovány ke smysluplné činnosti, která posiluje možnost jejich integrace“. Zároveň úředníkům doporučuje při posuzování těchto konkrétních případů zvážit možnost, která jim od loňského roku dává právo při určení nároku na dávky v odůvodněných případech nepřihlížet k příjmům vůbec.

 

Nelze tedy než pochválit pozitivní přístup ministerstva, který by v praxi mohl znamenat výrazné zlepšení křehké sociální situace našich klientů. „Jsme nadšeni, že Ministerstvo práce přehodnotilo zápočet příjmů z prodeje našeho časopisu a že prodejci mohou nejen získat finance na základní životní potřeby z prodeje časopisu, ale také nepřijít o příspěvky. Obzvlášť v dnešní době, kdy ceny základních potravin dosahují tak vysokých částek. Děkujeme!“ uzavírá Kocmánková.

 

 

 

Naši sociální pracovníci pomáhají lidem v sociální tísni řešit obtížné životní situace, jako je právě i ztráta či krácení příspěvku na živobytí. Bez vás to ale nejde. Podpořte nás prosím peněžním darem a pomozte Novému Prostoru financovat poskytování sociální práce, díky které se naši klienti mohou znovu začlenit do běžného života. 

 


Alžběta Ruschková autor / Alžběta Ruschková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Přežívat divadlem. Třeba i v pekle koncentráků… / Alžběta Ruschková > NP č.617 > Téma čísla Pro někoho pouhé rozptýlení, pro mnohé často nebezpečná snaha na chvíli zapomenout na svůj úděl a bojovat za určité hodnoty i proti psychickému zhroucení. Už mnohokrát v historii se ukázalo, že divadlo (ale i umění a fantazie obecně) může člověku přinést úlevu a povznášející pocit. A to dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako je pobyt v koncentračním táboře. číst dále „Málem jsem skončila zase na ulici.“ Zpožďování dávek dostává ohrožené skupiny do potíží / Alžběta Ruschková > NP č.604 > Socky Na některé sociální dávky jejich příjemci čekají i několik měsíců. Zpožďování státní finanční podpory ale může mít pro ty, kteří jsou na ní existenčně závislí, drtivé dopady. Problém, o kterém se v poslední době diskutuje čím dál častěji, avšak zatím bez viditelného výsledku, se bezprostředně týká i klientů Nového Prostoru. Mnozí z nich tak žijí každý měsíc ve strachu, že přijdou o těžce získané bydlení. číst dále Nejpotřebnější často nepobírají sociální dávky. Nevědí, na co mají nárok. / Alžběta Ruschková > NP č.600 > Socky Více než polovina lidí v sociální tísni netuší, na jaké dávky mají nárok. To vyplývá z nedávného průzkumu, který redakce časopisu Nový Prostor provedla mezi svými klienty. Obtížná orientace ve složitém a mnohdy nepřehledném systému státní sociální pomoci je jedním z nejběžnějších problémů, se kterým se lidé bez majetku či bez domova potýkají. číst dále Mimořádná okamžitá pomoc: rychlá záchrana, nebo další obtížně dostupná dávka? / Alžběta Ruschková > NP č.607 > Socky Má pomoci zaplatit třeba kauci na byt, jídlo nebo lyžařský výcvik pro dítě. Řeč je o mimořádné okamžité pomoci (MOP), dávce Úřadu práce ČR poskytované lidem v sociální tísni, kteří potřebují neodkladně uhradit nezbytný výdaj a nemohou si jej finančně dovolit. Opravdu ale funguje jako rychlá a snadná pomoc dostupná všem? číst dále