Lidský mozek je velkolepý orgán, který toho každý den zvládá mnohem více, než si možná dokážeme představit. Neustále zpracovává a vysílá nespočetné množství informací a neúnavně pracuje. I on se ale dokáže přetížit, a to například ve chvíli, kdy se snaží zpracovat příliš mnoho vjemů. Tento stav se může týkat prakticky každého z pěti smyslů, a někdy dokonce jejich kombinace, což může vyústit v potíže se soustředěním. Mozek si totiž nedokáže vybrat, na který z vjemů se má zaměřit. Cítí se přehlceně a posílá do těla zprávu, že je potřeba některý z vjemů setřást.
S nastupující panikou přichází kromě problémů se soustředěním také další symptomy. Jedním z nich může být zdánlivě bezdůvodná nadměrná podrážděnost nebo úzkost a strach, které celou situaci ještě zhoršují. Smyslově přetíženého člověka mohou pak začít dráždit i takové „maličkosti“, jako je nepříjemné oblečení, doteky nebo zvláštní textury materiálu, který se ho dotýká.
Náchylnější mohou být lidé s různými poruchami či onemocněními
Smyslové přetížení se často pojí s některými poruchami a nemocemi. Vědci z University of Wales zjistili, že se tento stav pojí například s poruchami autistického spektra. Lidé s autismem totiž často trpí zvýšenou citlivostí smyslů, kvůli čemuž je pravděpodobnost, že u nich dojde k přetížení, mnohem vyšší.
Stejně tak může smyslové přetížení častěji trápit osoby s poruchami pozornosti, jako je ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), kdy má mozek potíže se soustředěním i za běžných podmínek. Informace a vjemy tedy v mozku soutěží neustále a k přetížení může dojít velmi snadno.
Mozek si nedokáže vybrat, na který z vjemů se má zaměřit.
Tento problém se často týká i lidí trpících duševními poruchami, jako je úzkostná porucha, PTSD (posttraumatická stresová porucha) nebo schizofrenie. Napětí, únava a stres mohou hrát při přetížení velkou roli, takže jsou během záchvatů paniky nebo stavů, které způsobuje PTSD, smysly citlivější. Lidé se schizofrenií pak mají problém odvést svou pozornost od nepodstatných nebo opakujících se vjemů.
Smyslové přetížení často uvádí jako jeden ze symptomů také lidé s roztroušenou sklerózou, fibromyalgií nebo chronickým únavovým syndromem či poruchou senzorického zpracování. To, že člověk přetížení smyslů zažívá, však nemusí nutně znamenat, že některou z uvedených poruch či nemocí trpí. Tento nepříjemný stav může potkat téměř kohokoli.
Jak se přetížení vyhnout a co dělat, pokud vás přece jen potká?
Stav přetížení není nevyhnutelný a pokud u sebe člověk dokáže identifikovat jeho spouštěče, může se mu vyvarovat. Základem je naučit se rozpoznat, co přetížení způsobuje. Někdo je náchylnější na hluk, někdo zase na příliš silné chuťové vjemy. Jakmile víte, co vám vadí, stačí se takovým situacím vyhýbat, a pokud to nejde, alespoň se pokusit snížit jejich následky. Pomoct mohou například sluchátka s potlačením hluku nebo sluneční brýle. V domácnosti může být lepší volit neutrální barvy bez divokých vzorů a snažit se minimalizovat nepořádek.
Není na škodu ani prioritizovat odpočinek. Lepší spánek sice smyslové přetížení nezastaví, ale může minimálně přispět k tomu, aby se s ním člověk lépe vyrovnal. Pomoci může také dostatek času o samotě, kdy si smysly aspoň do určité míry odpočinou, a tělo i duše tak mají prostor „dobít baterky“.
Stav přetížení není nevyhnutelný a pokud u sebe člověk dokáže identifikovat jeho spouštěče, může se mu vyvarovat.
Je také dobré mít záchranný plán, například pokud se musíte zúčastnit nějaké společenské akce. Předejít přetížení vám mohou pomoci krátké přestávky někde, kde nejsou lidé, chvíle na čerstvém vzduchu nebo několikaminutová „schovka“ na toaletě. Dobré je se také před akcí pořádně vyspat a najíst – únava a hlad vás akorát učiní náchylnějšími na smyslové přetížení.
Pokud se prevence nepodaří a smyslové přetížení nastane, je dobré vědět, jak v takovém případě postupovat. Můžete se pokusit vjemy minimalizovat, případně odejít někam, kde jich je méně. Můžete také někomu blízkému dopředu sdělit, co vám pomáhá, a požádat ho o pomoc. Smyslové přetížení není žádná ostuda, ale je dobré vědět, jak s ním případně pracovat.
Předplaťte si časopis Nový Prostor a každé nové číslo dostanete online či poštou přímo do své schránky!
