NP č.524 > FejetonŽádný sex ve výtahuJan Stern

Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu.

Když kupříkladu civilizuje prostor Švéd, tak si stoupne do fronty na lístky a snaží se, aby si každý povšiml, že z toho není vůbec nervózní, neboť klid, to je podle Švéda civilizace a nic moc navíc k ní není potřeba. Když civilizuje Angličan, je pro něj rozhodující, aby v prostoru bylo něco starobylého, respektive něco, co tak vypadá, třeba lucernička, vývěsní štít nad hospodou nebo kování u brány. Číňan je ujištěn o tom, že je v civilizaci, když vidí uniformu. Když půjdete Pekingem, povšimnete si, že u vchodu do každé, jakkoli důležité budovy stojí něco jako vrátný, který má sice jen matné ponětí, co a proč hlídá, ale rozhodně má na sobě uniformu, neboť tam, kde je stejnokroj, je chaos neuspořádané divočiny zažehnán. Francouz kulturu buduje tak, že před jakkoli zanedbané bistro postaví dvě železné židličky a stoleček, a hned má dušička pokoj, hned je zde iluze, že jste v roztomilé francouzské kavárničce, kde básníci píší své verše. Američan si před svým nepodsklepeným dřevěným domem na nesplatitelnou hypotéku vyvěsí státní vlajku a je splněn stejný účel. Tyrolák si strčí za okno truhlík s květinami a úzkost z necivilizovanosti je rovněž zažehnána. Zkrátka civilizacetvorné mechanismy jsou četné, ale kupodivu velice jemné a vlastně prostinké.


A ovšem zcela unikátní objevili Češi. Chce-li chaosu cosi vyrvat Čech a převést to do řádu kultury, postaví dopravní značku. Je-li nejistota příliš velká, postaví dvě, tři nebo čtyři za sebou. Anebo deset. A když nelze postavit značku, nasadí do boje s neřádem cedulku. Byť by měla být vypracována jen v textovém editoru Word. Třeba „klika nefunguje“, „klíč od kolárny je u paní Vocetkové“, „zákaz kouření (i před vchodem). P. S. uklízejte své vajgly“, „používejte štětku na WC, doma to jistě také děláte“, „zákaz vyprazdňování psů v atriu“. Ba dokonce viděl jsem na naleštěném chromovém sloupu kancelářského centra za miliardy takovouto wordovskou lahůdku: „Vedení budovy důrazně varuje před sexuálními činnostmi ve výtahu. Byla tam umístěna kamera! Děkuji, Kotková.“ Což mně rozjasnilo tvář.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Simonina éra / Jan Stern > NP č.461 > Fejeton Život je rozčlánkován. Na etapy. Já osobně třeba prožil etapu Julie. Robertsové, samozřejmě, v kozačkách nad kolena a se žvejkačkou. Pak přišla éra Marie, tedy Fredrikssonové, z Roxette, v elasťákách, v klipu Joyride. Pak mi vlítla do denního snění Alice na laně. Tedy Alicia Silverstoneová, z klipu Cryin od Aerosmith. Načež nastala éra Rejčl, přesněji tedy přiléhavého trička Jennifer Anistonové v Přátelích. Od Mars útočí! začala epocha Natalie. Tedy Portmanové. Kvůli jedné vánoční krizi se nakrátko vyhoupla na trůn epochy Keira, no ale pak nastoupila do zpráv na Nově Charvátová (to je ta bloncka, co se po ní slehla zem) a bylo vymalováno. Na chvilku. Než přišla Avril. Které jediné dokážu odpustit černé oční stíny. číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Kaboňák český / Jan Stern > NP č.477 > Fejeton Je ošidné o nějakém národě říct, že je takový nebo makový. Většinou jde jen o mýty. číst dále Já, legenda / Jan Stern > NP č.493 > Fejeton Zabloudil jsem jednoho dne na šou „motivačního řečníka“. A polekal mě hned na začátku, když zvolal: „Budoucnost máte ve vlastních rukou!“ Naštěstí vím, že se motivátor i ti páni v kravatách, co skandovali, že ji tam fakt mají, spletli. A to flagrantně. Jediné, co máme ve vlastních rukou, je samozřejmě – minulost. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů