NP č.524 > FejetonŽádný sex ve výtahuJan Stern

Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu.

Když kupříkladu civilizuje prostor Švéd, tak si stoupne do fronty na lístky a snaží se, aby si každý povšiml, že z toho není vůbec nervózní, neboť klid, to je podle Švéda civilizace a nic moc navíc k ní není potřeba. Když civilizuje Angličan, je pro něj rozhodující, aby v prostoru bylo něco starobylého, respektive něco, co tak vypadá, třeba lucernička, vývěsní štít nad hospodou nebo kování u brány. Číňan je ujištěn o tom, že je v civilizaci, když vidí uniformu. Když půjdete Pekingem, povšimnete si, že u vchodu do každé, jakkoli důležité budovy stojí něco jako vrátný, který má sice jen matné ponětí, co a proč hlídá, ale rozhodně má na sobě uniformu, neboť tam, kde je stejnokroj, je chaos neuspořádané divočiny zažehnán. Francouz kulturu buduje tak, že před jakkoli zanedbané bistro postaví dvě železné židličky a stoleček, a hned má dušička pokoj, hned je zde iluze, že jste v roztomilé francouzské kavárničce, kde básníci píší své verše. Američan si před svým nepodsklepeným dřevěným domem na nesplatitelnou hypotéku vyvěsí státní vlajku a je splněn stejný účel. Tyrolák si strčí za okno truhlík s květinami a úzkost z necivilizovanosti je rovněž zažehnána. Zkrátka civilizacetvorné mechanismy jsou četné, ale kupodivu velice jemné a vlastně prostinké.


A ovšem zcela unikátní objevili Češi. Chce-li chaosu cosi vyrvat Čech a převést to do řádu kultury, postaví dopravní značku. Je-li nejistota příliš velká, postaví dvě, tři nebo čtyři za sebou. Anebo deset. A když nelze postavit značku, nasadí do boje s neřádem cedulku. Byť by měla být vypracována jen v textovém editoru Word. Třeba „klika nefunguje“, „klíč od kolárny je u paní Vocetkové“, „zákaz kouření (i před vchodem). P. S. uklízejte své vajgly“, „používejte štětku na WC, doma to jistě také děláte“, „zákaz vyprazdňování psů v atriu“. Ba dokonce viděl jsem na naleštěném chromovém sloupu kancelářského centra za miliardy takovouto wordovskou lahůdku: „Vedení budovy důrazně varuje před sexuálními činnostmi ve výtahu. Byla tam umístěna kamera! Děkuji, Kotková.“ Což mně rozjasnilo tvář.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Čtvrtohry / Jan Stern > NP č.515 > Fejeton Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách. Ve skutečnosti však žijeme ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím na Hunger Games a jiné pitominy.) číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Personal Švejk / Jan Stern > NP č.506 > Fejeton Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho. číst dále Nebylo nás pět / Jan Stern > NP č.474 > Fejeton Nás hochů, co jsme spolu nikam nechodili a seděli povětšinou u Kurzweila Čestmíra doma, nebylo pět. Byli jsme dva, já a Kurzweil Čestmír. číst dále
celý archiv