NP č.524 > Téma číslaJubilejní háje - Les, základ státuLibor Hruška

Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře.

Modřín není v okolí Harrachova původní dřevinou, a tak si starostka Eva Zbrojová musela kvůli letošnímu sázení na Bílém vrchu vyběhat výjimku na Ministerstvu životního prostředí. Jiný jehličnatý strom nepadal v úvahu, jedině opadavý modřín dokáže na podzim rozehrát gigantické barevné divadlo, které harrachovští lesníci vymysleli před devadesáti lety, dávno před vznikem landartu jako samostatného uměleckého směru. Každý podzim se ve smrkových lesích zjevuje sto metrů vysoká číslice 10 tvořená žlutými korunami modřínů zasazenými v roce 1928 u příležitosti oslav desátého jubilea vzniku Československé republiky. A letos k jedničce a nule přibude ještě nula druhá, z Harrachovské desítky bude stovka.

Na Tatarské louce v Štiavnických vrších byl háj vysazený do tvaru slovenského státního znaku

Nejlépe lze číslici pozorovat z protějšího Sachrova kopce, kde žije i současná starostka. Právě ta s nápadem přišla. Zatím se stihlo jen kácení, původně plánované jarní sázení bylo kvůli suchu přesunuto na podzim. Koho originální oslava samostatného Československa napadla před devadesáti lety, naopak známo není. V záznamech lesní správy se dochovala pouze tato strohá poznámka: „V polesí Nový Svět byl založen na oslavu desetiletí trvání republiky jubilejní modřínový háj na úpatí Bílého vrchu v podobě 100 m vysoké číslice 10, jehož plocha v rozích byla zajištěna kamennými hranoly." Žádné kácení tehdy nebylo potřeba, o vyčištění obřího „plátna" se postaral silný nárazový severovýchodní vítr, který Harrachovsko zasáhl 11. a 12. listopadu 1925. Modřínové politické vzkazy – či přinejmenším legendy o nich – nejsou ve středoevropském prostoru ničím výjimečným. Stačí připomenout svastiku u braniborského Zernikowa nebo pásy odlišně barevných korun stromů v lese u severočeských Zubrnic, v nichž mnozí vidí – nebo spíš chtějí vidět – nápis HITLER. Vůdci prý měl udělat radost, až poletí nad Ústeckem v letadle.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Komín vždycky přežije / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pivaři a ledaři / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským? číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále