NP č.524 > Téma číslaJubilejní háje - Les, základ státuLibor Hruška

Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře.

Modřín není v okolí Harrachova původní dřevinou, a tak si starostka Eva Zbrojová musela kvůli letošnímu sázení na Bílém vrchu vyběhat výjimku na Ministerstvu životního prostředí. Jiný jehličnatý strom nepadal v úvahu, jedině opadavý modřín dokáže na podzim rozehrát gigantické barevné divadlo, které harrachovští lesníci vymysleli před devadesáti lety, dávno před vznikem landartu jako samostatného uměleckého směru. Každý podzim se ve smrkových lesích zjevuje sto metrů vysoká číslice 10 tvořená žlutými korunami modřínů zasazenými v roce 1928 u příležitosti oslav desátého jubilea vzniku Československé republiky. A letos k jedničce a nule přibude ještě nula druhá, z Harrachovské desítky bude stovka.

Na Tatarské louce v Štiavnických vrších byl háj vysazený do tvaru slovenského státního znaku

Nejlépe lze číslici pozorovat z protějšího Sachrova kopce, kde žije i současná starostka. Právě ta s nápadem přišla. Zatím se stihlo jen kácení, původně plánované jarní sázení bylo kvůli suchu přesunuto na podzim. Koho originální oslava samostatného Československa napadla před devadesáti lety, naopak známo není. V záznamech lesní správy se dochovala pouze tato strohá poznámka: „V polesí Nový Svět byl založen na oslavu desetiletí trvání republiky jubilejní modřínový háj na úpatí Bílého vrchu v podobě 100 m vysoké číslice 10, jehož plocha v rozích byla zajištěna kamennými hranoly." Žádné kácení tehdy nebylo potřeba, o vyčištění obřího „plátna" se postaral silný nárazový severovýchodní vítr, který Harrachovsko zasáhl 11. a 12. listopadu 1925. Modřínové politické vzkazy – či přinejmenším legendy o nich – nejsou ve středoevropském prostoru ničím výjimečným. Stačí připomenout svastiku u braniborského Zernikowa nebo pásy odlišně barevných korun stromů v lese u severočeských Zubrnic, v nichž mnozí vidí – nebo spíš chtějí vidět – nápis HITLER. Vůdci prý měl udělat radost, až poletí nad Ústeckem v letadle.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále Města podle Bati / Libor Hruška > NP č.493 > Téma čísla Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů