NP č.522 > Téma čísla... a pivo se zase točíLibor Hruška

Beranův hostinec se po zhruba sto letech znova probudil k životu. Zničené roubenky, která byla dříve klasickou vesnickou hospodou, se ujala parta mladých lidí, kteří hostinec rekonstruují do původní podoby.

Chalupa číslo 14 se na první pohled ničím neliší od ostatních roubenek seřazených v úzkém údolí říčky Mohelky. Minimálně znalci filmového Švejka by ale mohli zpozornět při pohledu na její fasádu. Nevisí na ní náhodou stejné litinové „kormidlo", jakým točil ze sklepa pivo hostinský Palivec? Že by bývalá hospoda? Ano, a zároveň i budoucí. Až se podaří dotáhnout rekonstrukci, bude Beranův hostinec naprostým unikátem. Češi se sice rádi holedbají svým vztahem k historii a tradiční pivní kultuře, ale pohled do interiérů hospod ukazuje něco docela jiného. Podniků, v nichž se dochovala alespoň část původního historického vybavení, je v Česku na rozdíl třeba od sousedního Německa minimum.


Českodubské kouzlo
Leje jako z konve, autem se dá naštěstí vjet až na dvůr chalupy. Dřív tudy vedla hlavní cesta, a tak hospodu nemohl pocestný minout. Za první republiky ale byla o něco níž vykolíkovaná nová silnice, u které vyrostl i nový, modernější hostinec. Na zápraží už na mě čeká mladý historik Jan Havelka, který se sem do Trávníčku poprvé zatoulal před dvanácti lety jako student gymnázia. Rodilý Pražák začal na Českodubsko jezdit pravidelně a vloni na podzim se sem přestěhoval nastálo. Havelka nebyl jen fascinovaným pozorovatelem pitoreskní podhorské krajiny, jako studenta historie ho zajímaly také příběhy chalup a jejich obyvatel. Tak narazil na osobu Palivcova kolegy a vrstevníka, hostinského Antonína Berana, který se postupem času stal jeho alter egem – Havelka se do něj stylizuje při folklórních happeninzích a spolu s kolegy ze spolku Dubáci opravuje jeho bývalý hostinec. „Zatím nemám do schizofrenie nakročeno, umím obě role rozdělovat," směje se Havelka. Dnes je v civilu, během léta ho ale čeká hned několik akcí, kvůli nimž historický kostým vyndá ze skříně.

Původní výmalba byla neuvěřitelná. Pestrobarevné květiny v karetním salonku, to byla naprostá divočinka

Tak točí se nebo ne..?
Kdy přesně se v roubence u cesty servírovalo první pivo, nevíme, určitě to ale bylo nejpozději na začátku 19. století. Dům tehdy fungoval jako klasický statek, hospodář měl ale navíc licenci prodávat sousedům a pocestným pivo. Když se sešla společnost, sklidily se v hlavní světnici postele, čímž vznikl improvizovaný sál. Vše zprofesionalizoval až zmíněný Antonín Beran v roce 1903. „Rodinu vystěhoval do jiné části statku a ze světnice udělal hostinský sál s moderním výčepem," vypráví Havelka. Pro pivo už se nemuselo běhat dolů do sklepa, trubkami ho vedl nahoru do lokálu. Část vedení se zachovala ve sklepě, nahoře bohužel nic. Hospoda jen o pár let přežila svého majitele, který zemřel během první světové války na souchotiny. Od 20. let minulého století tu byl už zase pouze klasický statek, v posledních čtyřiceti letech objekt fungoval jako rekreační chalupa. A chátral. Havelka a spol. ho na podzim 2014 zachránili za pět dvanáct. Peníze vybírali na Hithitu, podpořily je i Ministerstvo kultury a Liberecký kraj.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Komín vždycky přežije / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Pivaři a ledaři / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským? číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále