Patnáct let se zabýváte sociologickým výzkumem vztahu lidí k hospodám a pivu. Co vás k tomu přivedlo?
Během studií sociologie jsme chodili na pivo, bral jsem hospody a pivo jako pozoruhodný fenomén naší společnosti, bavilo mě to. Zároveň jsem vyrůstal na vesnici a vnímal hospodu jako důležité sociální centrum, zajímalo mě, co je hospoda za instituci, co se v ní vlastně odehrává. Při přijímacím pohovoru do Sociologického ústavu se mě ptali na téma, které bych chtěl zkoumat, tak jsem řekl: „Třeba hospody a pivo!“ To se jim zalíbilo, přijali mě a já to bral jako zelenou naznačeným směrem.
Má výzkum mínění o hospodách a pivu nějaká specifika?
Když analyzuji výsledky výzkumu, rozděluji odpovědi mužů a žen. V tématu hospod a piva je to velmi důležité, protože se od sebe dost liší, což není obvyklé. Když bychom srovnávali s nejběžnějšími otázkami, třeba politickými, rozdíly mezi muži a ženami jsou řádově v jednotkách procent. Hospody jsou převážně mužský fenomén, muži častěji pijí pivo a chodí častěji do hospod, piva pijí mnohem více a také pivo jinak hodnotí. Když se ptáme, jestli je pivo národní symbol, jsou méně kritičtí než ženy – rozdíly jsou desítky procent. Co se týče hospod a piva, ženy mají vždy kritičtější pohled. Zmiňují negativní důsledky pití alkoholu a že ničí sociální vazby, rozvrací rodiny. Málokdy se dají výsledky analyzovat dohromady, spojit muže a ženy a říci: průměrný Čech. Průměrný člověk neexistuje.
Čím je dán rozdíl mezi ženami a muži ve vztahu k hospodě a pivu? A proč se vše mění tak pomalu?
Nám se zdá, že jsou změny pomalé, ale z historického hlediska jsou změny docela rychlé. Pivo a hospody měly zajímavý vývoj. Na počátku řemesla vaření piva ve třináctém čtrnáctém století stály ženy. Původně totiž pivo vařily doma a pro celou rodinu včetně dětí. Pivo jako tekutý chleba – hustý, s kusy obilí… Pivo tehdy mělo výživovou hodnotu potraviny a alkoholu v něm bylo zhruba jako v burčáku.
Klíče na dámský záchod vnímám jako způsob, jak ukázat ženám, že tam nepatří, že nejsou vítány
Jelikož je ale výroba piva technologicky náročná, postupně začala pivo vařit jedna rodina pro několik okolních domů a střídali se. Vědělo se, kdo zrovna pivo vaří a chodilo se k nim. Pivo se posunulo do roviny nápoje a přibylo k němu scházení. A tehdy se z toho začala stávat mužská záležitost. Vaření piva ztratilo charakter přípravy běžného domácího jídla a začal byznys, na který bylo potřeba vyčlenit čas. Ženy řešily každodenní úkoly a muži si vše dohodli mezi sebou. Postupně se z domácího vaření vyvinuly šenky – někdo přestal vařit a začal skupovat, kdo byl na vaření piva šikovný, udělal si z toho obchod. Vývoj to byl ale dlouhý, trval až do zakládání měšťanských pivovarů v šestnáctém sedmnáctém století.
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
