NP č.493 > Téma číslaMěsta podle BatiLibor Hruška

Maďarsko, Jugoslávie, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Anglie. Tam všude koncern Baťa pronikal nejen svými výrobky, ale od 30. let 20. století i zakládáním továren a „ideálních průmyslových měst budoucnosti“. Vzorné tovární obce byly symbolickým štítem pro obchodní expanzi firmy, říká historik Ondřej Ševeček, který je spoluautorem nové knihy Tovární města Baťova koncernu, mapující projekty baťovských měst na evropském kontinentu.

Sehnal by dnes Baťa vůbec dost lidí, kteří by byli ochotni žít v jeho továrních městech?
Tady v Evropě určitě ne, vezměte si, na jaké bázi baťovská města fungovala. Rozezněly se tovární sirény a jejich pronikavý zvuk se nesl do širokého okolí. To byl signál, že se lidé musí vydat do práce. Neexistovaly žádné prostoje, když jste dal ruce od pásu, porušil jste výrobní proces a následoval opět zvukový či světelný signál. Zkrátka striktní disciplinace, kontrola dělníků na pracovišti i v domácnostech a velmi tvrdé pracovní podmínky. Významný předěl z hlediska akceptace tohoto systému lidmi znamenala druhá světová válka a definitivní ránu mu v Evropě zasadila šedesátá léta. Rychlá změna vnímání je patrná hlavně v baťovských továrních městech západní Evropy, v liberálnějších poválečných poměrech už další generace takto žít nechtěly. Jsou ale chudé země, kde by nepochybně Baťu vítali i dnes. Byl to úplně jiný druh kapitalismu, řekněme kapitalismus sociální, který mnohem více uvažoval o pracovní síle.


Byla v baťovských továrnách a městech vysoká fluktuace zaměstnanců, respektive obyvatel?
Spousta lidí odcházela záhy, systém nastavený na výkon nebyl pro ně. Byla to vzorná průmyslová komunita řízená paternalisticky a autoritativně. Fluktuace se lišila v různých skupinách zaměstnanců. Nejnižší byla u těch kmenových, kterých byla asi jedna pětina. Ti se měnili relativně málo, což zajišťovalo kontinuitu a stabilitu systému. Mnoho lidí si dnes myslí, že ve známých baťovských domcích bydleli všichni zaměstnanci, že to byl hlavní způsob ubytování v baťovských městech. Ve skutečnosti ale na tento typ nadstandardního bydlení dosáhla přibližně jen pětina vybraných zaměstnanců, zbytek žil na internátech či v ubytovnách.

Rozezněly se tovární sirény a jejich pronikavý zvuk se nesl do širokého okolí. To byl signál, že se lidé musí vydat do práce.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

To nechápu… / Oldřich Villner > NP č.493 > Fejeton „Nedávno se mi staly dvě příhody, obě ve stejný den a obě tak nějak stejně nechápu,“ píše na úvod svého fejetonu prodejce Oldřich, kterého denně potkáváte při prodeji na stanici metra Vltavská. Olda rád věcem přichází na kloub a také rád píše a obojí mu jde, takže z toho máme další hloubavý fejeton pražského prodejce. číst dále Virtuální perla / Darek Šmíd > NP č.493 > Novinky / Technoskop Pearl je krátký animovaný film pro virtuální realitu, který byl nominován na Oscara. číst dále Čtyři stěny za osm tisíc. Jak bydlí prodejci NP? / Libor Hruška > NP č.493 > Život prodejce Velká většina prodejců Nového Prostoru přebývá na ubytovnách. Zní to sice lépe než spaní pod mostem nebo po tramvajích, ale happy end přece jen vypadá jinak. Případ prodejce Slavka je ukázkový: měsíčně utratí vysokou částku za nouzové přežívání, ale na pořádné bydlení nedosáhne. číst dále V malování hledáme ztišení / Libor Hruška > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká. číst dále

Nejčtenější články autora

Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Pravá tma už neexistuje / Libor Hruška > NP č.497 > Téma čísla Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu? číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů