Existují druhy rostlin, kterým odsun německého obyvatelstva vyloženě prospěl?
Ano, zajímavá je třeba nedávná historie jednoho chráněného druhu typického pro centrální Šumavu, hořce panonského (Gentiana pan-
nonica). Ten byl za Němců vyhledávaným kulturním druhem, používal se hlavně jako přísada do tradičních likérů, a díky tomu téměř vyhynul. Vznikem pohraničního pásma a vylidněním Sudet tlak na jeho ohroženou populaci úplně ustal a dneska je na Šumavě poměrně běžný. Češi zjevně radši pijí pivo, než máčejí kořeny hořců v lihu.
Také tento druh hořce roste v Sudetoněmecké etnobotanické zahradě , která vznikla v areálu botanické zahrady v Bečově nad Teplou. Jak vás napadlo tuhle „archu Noemovu" pro původní flóru českého pohraničí založit?
Na tenhle nápad jsem přišel během spolupráce s Jirkou Šindelářem, ředitelem bečovské zahrady. Ta má sama o sobě velice zajímavý krajinný kontext – nachází se ve Slavkovském lese, což jsou ostré Sudety, kraj vysídlených a zdemolovaných vesnic, opuštěných parků a alejí. Přitom specifická botanická expozice, která by se kulturním rostlinám ze zaniklých sídel věnovala, neexistovala. Současná stále se rozvíjející expozice představuje něco jako etnobotanickou paměť zaniklé krajiny. Expozice se neomezuje jenom na Slavkovský les, jsou tu exempláře ze všech větších krajinných celků bývalých Sudet – Krušných hor, Jizerek, Krkonoš, Šumavy, Českého lesa, Lužických a Rychlebských hor.
Zajímají nás ale i kytky, které kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet
Co konkrétně jste odtamtud do bečovské botanické přesadili?
V expozici se pokoušíme rekonstruovat klíčové typy sudetské kulturní krajiny, které byly relativně nejcitlivější a po odsunu nejdříve zanikly – na živiny bohaté okolí domů a stájí, sečené, druhově pestré louky, venkovní zápraží nebo plevelová společenstva úhorů a lemů polí typická například pro výše položená lněná políčka. Zajímaly nás ale i kytky, které s radostí kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet. Po úplném přerušení zemědělského hospodaření se doslova utrhly ze řetězu, jako tomu bylo třeba v případě bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum).
Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.
Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.
Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.
