NP č.509 > Jiné čteníSněhulák & průjemMartin Selner

Bylo by naivní předstírat, že autisté nevnímají Vánoce. Přinejmenším alespoň mí autisté.

Vánoce mají vždy spjaté s pohádkami, dárky, oblíbeným jídlem a taky s prázdninami, které tráví doma s rodiči. Jelikož většinu svého současného života žijí ve stacionáři a s rodiči jsou jen o víkendech, právě čas doma je pro většinu tím největším dárkem.
Protože se nemůžou dočkat, Vánoce s dětmi řeším pravidelně od léta. Prosinec byl pro ně ale už skutečně náročný.
„Už se blíží Vánoce, já se těším na Ježíška," uslyšel jsem známou větu.
„Už se to blíží, co? Ještě chvilku vydrž."
„A když budu zlobit, tak žádné dárky nedostanu."
„Asi ano, jen nebudou tak velké," snažil jsem se mírnit obavy.
„To nevadí, já chci stejně jen malý mobil."
Na oplátku jsme se snažili vyrobit i něco pro rodiče. Občas si uvědomuju, jak je těžké udělat někomu radost. Jednoduše nevím jak. Říkám si, o kolik těžší to pak mají mé děti. Celý život jsou a pravděpodobně i budou pořád na někom závislé. Čekají, kdo jim co dá. Ale teď měly možnost samy někoho obdarovat a dát možná tak najevo city, pro které obtížně hledají slova i zdraví lidé.
Jako vánoční dárek pro rodiče jsme s dětmi vyráběli sněhuláky z ruliček od toaletního papíru. Každé z dětí dostalo jednu ruličku a barvy, které slouží k tomu, aby rulička časem připomínala sněhuláka. Děti postupně malovaly oči, nos, pusu, knoflíky... Některé byly nervózní a ruličku si poničily.
„Moc těch ruliček nemáme, tak se soustřeďte," upozorním je. „Musíme zas nějaký nasbírat do zásoby."
„Já mám průjem, to půjde rychle," oznámí mi jedno z dětí.
Snažil jsem se dětem vysvětlit, aby si sněhuláka vyrobily podle sebe, že neexistuje žádná špatná barva a že červený sněhulák je vlastně docela fajn. „Aspoň bude na tom sněhu pořádně vidět," napadne mě. I tak mají pořád potřebu se ptát, zda to dělají správně.
„Máma má červenou ráda. Má i červenou bundu."
„Vidíš, červený sněhulák jí bude k tý bundě ladit," hledám další pozitiva.
„A není málo červený?" znejistí.
„Ne, myslím že pro tvoji mamku je červený akorát." Dítěti se na tváři objeví úsměv a mně následně také.
Při takové činnosti si vždycky uvědomím, jak moc je pro mé děti důležité zažít pocit úspěchu a uznání. Ale něco takového potřebujeme zažívat asi všichni. Já mám to štěstí, že právě tyhle pocity můžu zažívat v jejich společnosti a díky nim.


Martin Selner autor / Martin Selner selner84.blogspot.cz VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Low carb bezdomovectví / Martin Selner > NP č.533 > Jiné čtení Nedávno jsem potkal jednu známou, dali jsme se do hovoru. Dlouho jsme se neviděli. Dělá PR pro různé bohaté lidi, já zase pracuju s autisty a občas o tom píšu do Nového Prostoru. Časopisu, který prodávají většinou bezdomovci. Část zisku z prodeje jim jde do kapsy. číst dále Autismus & IKEA / Martin Selner > NP č.510 > Jiné čtení Má práce mimo jiné spočívá v co největším začlenění dětí do společnosti. Trpí autismem a my se společně učíme dovednostem, které jim usnadní život a přiblíží je k větší samostatnosti. číst dále Tričko & puberta / Martin Selner > NP č.515 > Jiné čtení Jedna z nejzákladnějších potřeb nově narozeného dítěte je pocit, že je tady správně, že je milované a že svět pro něj představuje bezpečné místo. Já většinu svého pracovního dne trávím s autisty a pozoruju jejich rituály, které si vytvořili, aby jim ten „cizí“ svět nepřipadal tak nebezpečný. Vytvořili si je i přesto, že byli a jsou milovaní. číst dále Rambo & Velikonoce / Martin Selner > NP č.530 > Jiné čtení Děti do stacionáře nastupují nezvykle ve středu, v úterý bylo ještě 1. ledna. Možná je dobře, že tu první týden nového roku budou jen tři dny. Byly delší dobu doma a autismus si přece jen zvyká na změny trochu déle. číst dále
celý archiv