NP č.506 > Téma číslaLovec spojůLibor Hruška

Žijí mezi námi, kupují jízdenky u stejných pokladen, postávají vedle nás na peronech, mohou k nám kdykoli přisednout do kupé. Vlakem ale železniční cestovatelé nejezdí proto, aby se jako my, běžní smrtelníci, z bodu A dostali do bodu B. Závodí.

V roce 1984 bylo Plzeňákovi Jiřímu Breníkovi jednačtyřicet. Když při listování Mladým světem narazil na výzvu k založení Klubu železničních cestovatelů, zpozorněl: Tak moment, projíždět systematicky tratě v celé ČSSR? To já dělám celý život. Takže nejsem sám. „Zakládajících členů bylo třiačtyřicet. Poprvé jsme se viděli na setkání v Napajedlích 8. června 1985," vzpomíná Breník. Už v době, kdy klub vznikal, měl najeto nějakých 85 procent československých tratí, dnes je nejen mistrem železnic České a Slovenské republiky, ale i mistrem Albánie, Anglie, Belgie, Bosny, Bulharska, Černé Hory, Dánska... dalších 32 zemí přeskočíme... a Walesu.

 

Místo výletu na esenbé

Zahraniční vavříny začal Breník logicky sbírat až po pádu železné opony, do roku 1989 bylo ale téměř nemožné pokořit i některé tuzemské tratě. Členové klubu mockrát narazili, když chtěli vlakem vyrazit do ostře hlídaného pohraničí. Typickým příkladem byla trať z Volar do Nového Údolí, na hranice se Západním Německem. Ty, kdo neměli speciální povolení, pohraničníci vyprovodili z vlaku už ve Stožci. A stejně to fungovalo i na hranicích s Rakouskem u Horního Dvořiště. „Do vlaků z Budějovic do Lince tehdy pohraničníci přistupovali už v Kaplici a kontrolovali cestující. Já samozřejmě povolení neměl, ale trval jsem na tom, že pojedu až do Dvořiště. To se sice povedlo, ale hned na nádraží si pro mě došli a odvedli mě na policejní stanici," vypráví Breník. Nějaký ten železniční cestovatel od času skončil na policii i severně od Bratislavy, kde vícero tratí olizuje levý břeh řeky Moravy, a tedy i státní hranici s Rakouskem.
Udávali tehdy i samotní železničáři? „Určitě byli i takoví. Mně se to stalo v Ašském výběžku, kam jsem si zajel na Štěpána v roce 1969. Vystoupil jsem v Hranicích, a že se půjdu projít směrem k Trojmezí, kde se tehdy sbíhaly hranice ČSSR, NSR a NDR. Někdo mě zahlédl z okna nádraží a místo na výlet jsem musel na SNB," směje se po letech Breník.

Celkově na starém kontinentu projel zhruba 215 tisíc kilometrů tratí, také je jediným mistrem železnic Evropské unie i celé Evropy.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů